Novinářský svět silně zasáhla náhlá a nečekaná smrt oblíbené novinářky Terezy Spencer (†55). Oznámila to na sociální síti její kamarádka Martina Landergott s tím, že Spencer byla ráno nalezena mrtvá ve svém bytě. Její životní příběh transsexuála oslovoval a inspiroval mnohé.
Spencer se narodila v roce 1965 jako muž, v roce 1998 podstoupila operativní změnu pohlaví. Z přelomu 80. a 90. let má syna. V roce 1998 stála u zrodu občanského sdružení TransForum, první oficiální organizace svého druhu ve východní Evropě. V roce 2003 o ní Andrea Majstorovič natočila díl z dokumentárního cyklu společnosti Febio Zpověď – Zpověď matky, která byla otcem.
Studovala žurnalistiku na Karlově univerzitě, sedm let působila v zahraniční redakci České tiskové kanceláře (ČTK), mimo jiné letech 1991–1992 byla v Egyptě zpravodajem ČTK pro Blízký východ. Pracovala v nakladatelství Reader's Digest Výběr. Psala sloupky pro časopis Reflex. V letech 2003–2005 byla redaktorkou týdeníku Mladý svět. Byla také editorkou časopisu MF Plus, v letech 2013–2016 psala i pro magazín Lidé a země. V roce 2016 obdržela Krameriovu cenu, kterou vyhlašuje Asociace nezávislých médií (ANM).
Ta zpráva obletěla facebook. "Přátelé, je mi moc líto, dnes ráno byla nalezena mrtvá Terezka Spencer, zřejmě srdíčko. Zemřela včera doma kolem 22:00 hod. u cigárka v posteli se svými milovanými fenkou Chelsie a kočičkou Prckem Feliz, myslím, že si to objednala hezky, ale moc brzo," napsala Landergott.
"S Terkou byla legrace, někdy i vášnivé debaty o geopolitické situaci ve světě, byla svá, chytrá, vášnivá, rebel, a přitom citlivá. Byla jedna z těch novinářek/ů, kteří neseděli v hotelu u rautu a šli do města a zjišťovali v místních ulicích od lidí, jaká je situace, a ne vždy to bylo bezpečné. Právě proto se stala v roce 2015 první českou novinářkou, jíž poskytl rozhovor syrský prezident Bašár Asad. Často to byla právě ona, která přinášela nejaktuálnější informace o tom, co se kde skutečně děje, na Blízkém východě, který cítila jako svůj druhý domov, stáří si plánovala dožít tam. Asi před 14 dny jsme měly jednu z vášnivých debat o migrantech, nakonec jsme se obě zasmály pochopily a respektovaly, protože Terezka byla v jádru bodrá a přátel si cenila," dodala.
Nejen její čtenáři, ale také její přátelé momentálně na Facebooku píší o tom, jak jim bude chybět jejich Ranní kávička. Komentátorka Karolina Stonjeková uvedla, že s Terezou si sedly i navzdory tomu, že „politicky patřily každá na jinou stranu politického spektra“. Také napsala, jak spolu trávily čas a bavily se o politice.
„Poslední dobou jsme se ale víc, než o politice bavily o dětech. Ona byla nadšená ze svého nedávno narozeného vnoučka a těšila se se mnou na moji Magdalénku. A přesně tohle téma, děti, bylo i to poslední, o čem jsme si povídaly, když jsme si spolu minulý týden volaly. Nikdy by mě nenapadlo, že to bylo naposledy... A jí určitě taky ne, protože už měla hlavu plnou dalších velkých plánů, například na rozjezd svého nového webu. Nic z toho už se ale bohužel nestane a její texty, i ona jako osobnost, tu budou zatraceně chybět! Je mi to hrozně líto a nikdy na Tebe nezapomenu! Díky za všechno tam nahoru...,“ dodala Stonjeková.
Vysokoškolský učitel Radim Valenčík také vyjádřil svou soustrast a označil Spencerovou za „ženu, která porazila mainstream“.
„Budou nám chybět nejen její ranní kávičky, které přinesly více seriózních, objektivních, ověřených a pravdivých informací než vysílání ČT za 24 hodin,“ napsal Valenčík na svém webu.
Spencerová byla v posledních letech známá svou rubrikou Ranní kávička na webu Primy. Před tím sedm let působila v zahraniční redakci České tiskové kanceláře (ČTK). V letech 1991–1992 byla v Egyptě zpravodajem ČTK pro Blízký východ. Pracovala také nějakou dobu v Reflexu, Mladém světě, MF Plus či magazínu Lidé a země.
Zdroj: cz.sputniknews.com / blesk.cz
