Kdo pracuje s Ukrajinci déle, možná vnímá jistý posun v jejich chování. Oni byli vždy trochu jiní, ať už se to týkalo alkoholu, pracovní morálky či přístupu k detailu, ale protože jsme je vnímali především jako pracovní sílu, akceptovali jsme jejich specifika.

Časem se část z nich přizpůsobila životu ve Střední Evropě a jejich styl je víceméně stejný jako náš. Bohužel ve všem, takže jejich děti už nebudou manuálně zručné, tedy stejně jako ty naše. Skončí na školách, přestanou být přínosem a v podstatě se plně začlení do neproduktivní společnosti ohánějící se tituly.

Většinová vlastnost

Druhá část zůstává v pracovním procesu a rozkoukává se. Rádi by měli životní úroveň Čechů a zároveň netuší, jak naloží se svou budoucností. Rodí tady děti, využívají všech možností nabízených kolaborantským systémem, extrémně navyšují ceny za svou práci a stále ještě mají daleko k tomu, aby ji dělali dobře až do úplného konce. Projevuje se u nich jedna zásadní ukrajinská vlastnost. Tou je, jak to slušně říct? Vychytralost, vyčůranost…no až naprostá „vychcanost“ spojená s nulovou zodpovědností, sebereflexí a smyslem pro povinnost. Ne, že bychom tím chtěli říct, že se projevuje nonstop, nicméně jednání s Ukrajinci je stále složitější. Kdo s nimi pracuje, všímá si zvyšujících se nároků při zachování jistého lemplovství a nespolehlivosti. Mluvíme o těch, jejichž integrace do naší společnosti je ,,zbastlena“ glorifikací celé Ukrajiny. Navíc stále funguje ukrajinský systém mafiánů a jim podřízených, ale to už je zase jiné téma.

Typickou ukrajinskou vlastnost jsme tedy odhalili a je nutno konstatovat, že existuje i v mezinárodním měřítku. Rusko dodává plyn a ropu do celé Evropy i přes stále proklamované sankce nepřetržitě i v období SVO. Kreml na rozdíl od Bruselu rozděluje vojenskou a ekonomickou sféru a nemá problém s obchodem.

Jak se do lesa volá...

Přestože Američané ve spojení s Ukrajinci vyřadili Nord Stream II zajišťující našemu kontinentu značnou část plynu a Poláci odstavili Jamal, přes Ukrajinu plyn nadále proudil a zásoboval východní část Evropy. Zelenskyj však odmítl od ledna prodloužit platné smlouvy a odstavil obě větve plynovodu jdoucí přes jím ovládanou část Ukrajiny. Udělal to buď z jisté vychytralosti, nebo dostal pokyn z Washingtonu. Jisté je, že tím mimo své země poškodil i další státy. A Slovensko se ozvalo.

Elektrárny na Slovensku vyrábí více elektřiny, než tam potřebují, a dosud přebytečnou energii poskytovaly i dalším zákazníkům. Tedy i Ukrajině přicházející díky prodlužování války o její vlastní zdroje. Potřebují k zachování fungování státu import elektřiny a Slovensko ji dodávalo. Nyní po ukončení transportu plynu však Robert Fico jednající i přímo v Moskvě (k nelibosti liberálů z EU) pohrozil ukončením dodávek elektřiny Ukrajině.

Jde o odpověď na Zelenského aktivitu týkající se odpojení Slovenska (a tím i nás) od plynu. Rusové už přestali být ochotní platit za transport a díky sankcím, pokutám plynoucích ze smluv a složitosti při jejich dodržování de facto věnovat plyn hluboko pod cenou či zadarmo. Navíc dochází ke krádeži ruského majetku formou jeho zmrazování. Pokud si úředníci v Bruselu myslí, že v Moskvě vládnou nějací nazdárci, kterým lze pouze vyhrožovat a okrádat je, pak se Leyenová & spol. šeredně zmýlili.

Natažená ruka a falešné slzy

Zelenskyj se také změnil. Podobně jako Ukrajinci schovávající se u nás. Naučil se mít nataženou ruku, slzy na krajíčku. A když nedostane své, začne štěkat a kopat. Stěžovat si v bruselské enklávě idiotismu na to, že mu Slováci nechtějí dodávat elektřinu jen proto, že jim zastavil přívod plynu, je unikátním nepochopením principu vzájemné spolupráce. Jenže Fico je tvrdý hráč a jeho vztah k EU začíná ochlazovat podobně, jako již dlouho Orbánův. Zelenskyj naopak tuší, že mu končí americké dotace a Brusel je nejednotný, vyšťavený a na pokraji velké krize. Samotní válkychtiví  Britové válku neutáhnou, navíc mají svých problémů dost a britské souostroví je také zranitelnější než kontinent, pokud by chtěli provokovat Rusko.

Kyjevský diktátor je tak stále radikálnější, hraje vabank a čeká, s čím přijde Trump. Tuší, že mu nyní jde o vše.

Je vcelku jasné, že Rusové nepřistoupí na žádné časově omezené příměří bez zajištění trvalých podmínek, mezi něž patří naprostá neutralita Ukrajiny, tedy žádný pouhý odsun vstupu do NATO. Územní nároky jsou jasné a denacifikace této země znamená zásadní zásah do společnosti adorující Banderu a učící i ty nejmenší k nenávisti vůči Rusku. Mimochodem, právě zbavení nacistické ideologie prorostlé ukrajinskou společností lze považovat za nejsložitější část ruské SVO. Vše lze opravit, postavit znovu či repasovat, ale myšlení lidí postavení na státní propagandě a ideologickém zblbnutí už od malička změnit den ze dne nelze.

Hluboko zakořeněný nacismus v určité části ukrajinské morální spodiny zlikvidovat bude těžké. Možná jedinou možností je zmenšit této svoloči životní prostor a izolovat ho. A komplikovat mu maximálně existenci. Jak velké okolí Kyjeva by to muselo být, to je velmi k zvážení. Vymýtit nacismus může pak trvat i několik desetiletí.  A jak je vidět na EU a systému, který v ní funguje a je velmi blízký představám nacistických elit z doby 2.světové války, nemusí se to nikdy povést. Fico se vzepřel unijní podpoře Zelenského poskytované automaticky a zadarmo. Přidal se k Orbánovi a ukázal, že Slovensko nebude jen potichu přihlížet k sebedestrukci EU. Na rozdíl od Fialy. Držíme mu palce. A pojďme hledat jemu podobného u nás.

Autor: Jindřich Kulhavý - publicista a šéfredaktor internetového politicko - společenského serveru Inadhled.

Zdroj: protiproud.info / inadhled.live