Válka na Ukrajině už dávno není válkou o Ukrajině, ale o osudu kolektivního Západu v novém světovém řádu, který pod kontrolou globálního prediktora ukotvuje Rusko na 6. prioritě a Čína de facto na všech vyšších prioritách. Západní elity již vědí, že jejich čas je spočítán a záhadné úmrtí jednoho z členů rozvětvené Rothschildovy rodiny v Kalifornii [1] pouze potvrzuje, že se doopravdy počítá se všemi alternativami rozpadu západního světa a především poválečného řádu Pax Americana postaveného a opřeného o pozici fosilního a ropného petrodolaru ve světě.

A to včetně hrozby občanských válek, znárodňování majetků donedávna nedotknutelných Rothschildů, jako kdysi po nástupu Stalina k moci v SSSR, takže procesy řízení západních elit jsou teď nastaveny do dvou plánů, které si v tomto článku a zavčas musíme probrat. Ruská armáda je totiž nezastavitelná v této chvíli, a tak se otevírají dva scénáře a plány. A oba dva plány totiž již brzy uvidíme na vlastní oči.

 

Prvním plánem je něco, co by se dalo nazvat Plánem mafiánů, a to vzhledem k charakteru tohoto plánu založeném na vydírání obou válčících stran, který od označení “mírový” má opravdu tak daleko, jak daleko to jen může být. Zelenský o tomto plánu v Kyjevě mluvil [2] v rozhovoru pro japonskou tiskovou agenturu Kyodo a přiznal, že Ukrajina již nemá sílu na válku a musí se nastolit diplomacie.

Tento plán je v médiích často označován jako Trumpův mírový plán, přestože to není jeho plán, neboť na jeho tvorbě se podílela dvojice Trumpových poradců a bývalých členů jeho poradního týmu z dob jeho prvního prezidentování. Plán vymysleli Keith Kellogg, současný emisar Donalda Trumpa pro otázky Ukrajiny, a bývalý analytik CIA Fred Fleitz. Tito dva jsou autory plánu, který byl dosud utajený, ale polský think-tank OSW – Centrum východních studií (Ośrodek Studiów Wschodnich) k němu dostal přístup a v pondělí jej publikoval [3] v dokumentu na svých stránkách, z něhož si nyní celý plán ocitujeme:

„Kelloggův plán“ pro Ukrajinu

Návrh na řešení rusko-ukrajinského konfliktu, jehož autory jsou Keith Kellogg a Fred Fleitz, zahrnuje následující opatření a rámec jednání:

1. Ukončení politické izolace Ruska, navázání diplomatických kontaktů s Moskvou a ukončení „démonizace“ Putina.

2. Vyvíjení tlaku na Moskvu i Kyjev, aby zavedly příměří a zahájily mírová jednání.

3. Pobídky pro Rusko v rámci mírového urovnání by zahrnovaly následující:

– USA a NATO odloží otázku členství Ukrajiny v NATO na delší dobu (možná na deset let),

– Rusko si ponechá v současnosti okupovaná ukrajinská území,

– částečné zrušení sankcí proti Rusku,

– vyhlídka na úplné uvolnění sankcí a normalizaci vztahů s USA za podmínky, že Rusko přistoupí na mírovou dohodu přijatelnou pro Ukrajinu.

4. Tlak na Moskvu by vycházel z:

– pokračující vojenské podpory Ukrajiny ze strany USA a posílení její obranyschopnosti,

– dlouhodobých bezpečnostních záruk (především bilaterálních) ze strany Ukrajiny.

5. Pobídky pro Ukrajinu v rámci mírového urovnání by zahrnovaly: 

– Ukrajina by nemusela formálně uznat ruské anexe, ale zavázala by se, že se nebude pokoušet změnit současný status quo silou,

– plán neukládá jiná omezení ukrajinské suverenity,

– Kyjev nadále dostává vojenskou pomoc USA (potenciálně ve formě bezúročných půjček) a nejasné bezpečnostní záruky,

– na vývoz ruských energetických surovin by byla uvalena cla, jejichž výnos by byl určen na obnovu Ukrajiny.

6. Tlak na Kyjev by byl způsoben možností, že USA zastaví vojenskou pomoc Ukrajině, pokud Kyjev odmítne zahájit mírové rozhovory s Moskvou.

Komentář OSW

– Navzdory deklarovaným záměrům není návrh „kompromisem“. Rusko získává (i když méně, než si přálo), zatímco Ukrajina především ztrácí.

– Ačkoli tvrdí, že nabízí Kyjevu jednání „z pozice síly“, tlak na rychlé urovnání je ve prospěch Moskvy, která by toho využila k diktování podmínek.

– Plán vyzývá k ukončení snah o izolaci Ruska a Putina, což by posílilo jeho domácí i mezinárodní legitimitu a usnadnilo pokračování agresivní politiky.

– Postupné rušení sankcí podkopává dosavadní politiku Západu vůči Rusku a umožňuje mu rychleji obnovit svou agresivní kapacitu vůči Západu.

– Na rozdíl od ztrát Ukrajiny, které jsou hmatatelné a měřitelné, jsou sliby, které jí byly dány, vágní a v rozporu s kritikou textu o nekončící vojenské podpoře Kyjeva.

– Neexistují žádné konkrétní nebo věrohodné sankce pro Moskvu v případě porušení dohody, k němuž dříve či později téměř jistě dojde.

– K pozitivním aspektům návrhu pro Kyjev patří absence odkazů na další požadavky Ruska vůči Ukrajině a NATO (demilitarizace, „denacifikace“, uznání anexí, revize evropské bezpečnosti).

–OSW–

Plán neřeší ani jeden z hlavních cílů SVO na Ukrajině

Polský think-tank OSW podle mého názoru správně vyhodnocuje parametrizaci zvýhodňující Rusko v plánu, ale už neuvádí, že tento plán není pro Rusko v principu přijatelný, a to hlavně kvůli tomu, že nezahrnuje splnění ani jednoho z cílů Speciální vojenské operace Ruské armády na Ukrajině vytyčených Putinem.

Hlavními a stěžejními cíli operace jsou tři pilíře – demilitarizace, denacifikace a trvalá neutralita Ukrajiny ukotvená v ukrajinské ústavě.  Odklad přijetí Ukrajiny do NATO až o 10 let je naprosto nepřijatelný pro Moskvu, v podstatě jde o výsměch, ze kterého čouhá další podraz Ruska podobně, jakého se dočkalo z Minských dohod. A těch 10 let je tam úmyslně proto, že za 10 let již Putin nebude moci podle současné ruské ústavy kandidovat na další období, takže k moci přijde nový prezident. Zjevně se v plánu počítá s tím, že nový ruský prezident Ukrajině některá připojená území vrátí.

 

Na něco takového Rusko proto nepřistoupí, protože nejde jen o území získaná Ruskou armádou. To nebyl cíl SVO, ale důsledek neochoty Kyjeva přistoupit na zmíněné 3 pilíře stanovené Kremlem. K těmto 3 pilířům můžeme de facto připojit ještě 4. pilíř a cíl SVO, kterým je ukotvení práv a svobod ruské menšiny na Ukrajině do ústavy Ukrajiny. A rovněž 5. pilíř – uznání připojených území ze strany Kyjeva jako součástí Ruské federace.

Se splněním těchto pilířů totiž přímo souvisí celý vznik specky na Ukrajině, minimálně z oficiálního hlediska. Dnes těch zájmů sleduje Kreml mnohem více, především porážku kolektivního Západu v nově ukotvovaném multipolárním světě, což je proces, který Rusko provádí v zájmu globálního prediktora na 6. prioritě řízení.

Globální prediktor použil Ruskou armádu k ukončení role KoZa a Pax Americana ve světě

Rusko totiž tuto prioritu ovládá naprosto dokonale a nejlépe ze všech zemí světa, a proto globální prediktor dal pokyn k zahájení SVO na Ukrajině. Je zkrátka zjevné, že pokud Trump bude chtít plán prosadit, bude muset Rusku vyjít vstříc a Ukrajina bude muset nabídnout mnohem víc Rusku a vyhlásit trvalou neutralitu, provést denacifikaci a zákaz Banderovského hnutí na Ukrajině, a rovněž bude muset dojít k odzbrojení Ukrajiny na status neutrální země, podle původních návrhů tzv. Istanbulských dohod z konce března roku 2022, které Kyjev na podnět Londýna a Borise Johnsona nakonec odmítl.

 

Pokud se Trumpovi nepovede tento plán a pokud Rusko na něj nepřistoupí, tak prostě tento Plán A zkrátka a jednoduše selže. A v tom okamžiku přijde na řadu druhý plán, o kterém si musíme něco říct. Tento druhý plán je tzv. nemyslitelnou koncovkou za starým světovým řádem, koncovkou v podobě III. sv. války. Druhý plán totiž spočívá v posílení intenzity ukrajinského vyzbrojování, a to raketami strategického určení s plochou dráhou letu Tomahawk a spolu s nimi poskytnutí jaderných taktických hlavic Ukrajině.

Plán B bude znamenat konec kolektivního Západu válečnou cestou

Spolu s tím by došlo k rozmístění minimálně 100 000 vojáků evropských členských zemí NATO na Ukrajině, přičemž podle vojenských analytiků by šlo pouze o počáteční kontingent, který by v případě takovéto eskalace opravdu nestačil a země NATO by musely na Ukrajině rozmístit minimálně půl milionu až 1 milion vojáků, což by v podstatě byly veškeré ozbrojené síly členských zemí NATO. Eskalace spojená s rozmístěním jaderných zbraní na Ukrajině by vedla k nevratné trajektorii válečné kolize Ruska a NATO, což by nevyhnutelně vedlo jak k vypuknutí otevřené III. sv. války, tak i k jaderné výměně.

 

Otevřeně je potřeba říct, že v současné chvíli to vůbec nevypadá dobře s Plánem A, protože Rusko nemá důvod na takový plán nejen přistupovat, ale ani nad ním přemýšlet, protože neřeší ani jeden z cílů specky na Ukrajině. Kdyby ten plán řešil alespoň jeden nebo dva z bodů, dovedu si představit, že Rusové by mohli i uvažovat o nějakém kompromisu, ale faktem je, že ten plán vlastně Rusům jen poskytuje to, co přitom oni již sami mají, tedy kontrolu nad dobytými územími.

A nějaké částečné omezení sankcí ve chvíli, kdy Rusko s Čínou zahájily rozborku petrodolaru v zemích BRICS, je v podstatě anachronismus a pokus o navedení Ruska na cestu zpátky k dolaru. A na to je už pozdě pro USA. Kellogův plán nabízí Rusům málo a nabízí to navíc pozdě – taková je realita. Od toho Plánu A totiž nic neočekávejme. Naopak, je potřeba se dopředu připravit na důsledky Planu B.

 

-VK-

Šéfredaktor AE News

 

Zdroj: aeronet.news