Prof. MUDr. Stanislav Grof, M. D., Ph. D. (*1931) bol pôvodne ateistom. Vďaka klinickej a laboratórnej práci v oblasti psychiatrie a v rámci hlbšieho skúmania ľudského psyché sa stal spirituálne založeným človekom.
Práce rakúskeho psychológa, psychiatra a zakladateľa psychoanalýzy Sigmunda Freuda a švajčiarskeho psychiatra, psychoterapeuta a zakladateľa analytickej psychológie Carla Gustava Junga u neho vyvolal veľký záujem o medicínu, psychiatriu a psychoanalýzu.
Hlboký zážitok vesmírneho Vedomia
Jeho učiteľ Prof. Jiří Roubíček, v ktorého tíme na psychiatrii pracoval, dostal jedného dňa zásielku LSD, ktorého medicínske využitie a pod odborným dohľadom pôsobí ako určitý katalyzátor, prostredníctvom ktorého sa skúma ľudské psyché.
„Jednoho dne přišla velká krabice plná ampulí. V přiloženém dopise bylo napsáno, o jakou látku jde, a prosba, jestli bychom ji nevyzkoušeli a nepodali Sandozu nějaké hlášení. Původní dojem byl, že LSD je schopno na pár hodin navodit psychózu, což by mohl být užitečný zážitek pro psychiatry. (…) Když jsem pozoroval, že na každého účinkuje jinak, došlo mi, že nenavozuje psychózu, nýbrž je nespecifickým katalyzátorem. Neboli – zážitky a vize neprodukuje, nýbrž vytahuje z hlubokého podvědomí. Od té chvíle jsem začal vidět LSD jako nástroj, který může pro psychiatrii znamenat to samé jako mikroskop v biologii nebo teleskop v astronomii,“ spomína Grof.
Uvedomil si, že každý človek má prirodzenú možnosť za určitých okolností tieto mystické zážitky prežiť.
Procesy, ktoré normálne existujú na hlbšej úrovni sa vplyvom tejto látky stávajú vedomými. Keď ten proces pokračoval, keď sa prehĺbil, tak sa u skúmaných osôb začali objavovať zážitky smrti, zvovuzrodenia, zjednotenia s Vesmírom. Manifestoval sa aj celý súbor archetypálnych figúr, božstiev, rôznych kultúr, presne tak, ako o tom píše jungovská psychológia.
V tomto vývoji, prvá hlboká kríza, ktorú človek počas príchodu na tento svet prežil, bola trauma pôrodu. Prostredníctvom výskumu videl, ako iní ľudia prežívali spontánne podobné veci, začali prežívať epizódy z iných storočí, iných krajín, začali mať pocit osobného spomínania si, presne ako o tom píše napríklad literatúra o reinkarnácií.
V prvých fázach výskumu videl on a jeho kolegovia, ktorí tieto záležitosti skúmali, celý rád zážitkov u týchto ľudí. Zážitky, ktoré mali nielen spirituálny, ale aj mystický charakter. Smrť znovuzrodenie, kozmická jednota, reinkarnačné zážitky a tak ďalej.
Keď pracoval s LSD existovalo stále podozrenie, že tieto zážitky sú nejakým spôsobom artefakty vyvolané interakciou medzi ľudským mozgom a pôsobením tejto chemickej látky. Neskôr si začal uvedomovať, že ide o tie isté fenomény, ktoré sú v celej rade iných okolností vyvolané metódami, kde nie sú žiadne chemické alebo psychedelické látky použité. Rôzne šamanské praktiky, praktiky domorodých kmeňov, ktoré používajú techniky ako bubnovanie, tanec, hladovanie, pobyt na púšti, pobyt v jaskyni, tibetské rituály, súfí tradície a tance, hinduistické hádzaní, kertháni.
Ďalším významným krokom bolo, keď spoločne so svojou manželkou Kristínou vyvinul nefarmakologickú metódu, holotropné dýchanie, kde sa používa zrýchlené dýchanie, hudba a určitá práca s telom. Tým sa vyvolalo celé spektrum zážitkov, ktoré boli vyvolané aj pod vplyvom LSD. Tým pádom došli na to, že tieto fenomény patria k ľudskej psychike.
Existuje tendencia interpretovať tieto traumatické zážitky ako utrpenie, zároveň ako patológia, ktoré je prístup súčasnej dnešnej psychiatrii, čo je veľmi úzke poňatie chápania ľudského psyché. Pretože psychiatria operuje len v súvislosti s fungovaním mozgu ako biologickým základom a čo sa týka toho, čomu by sa v IT slovníku dalo nazvať ako softvér, program - my počítame len s postnatálnou biografiou (po našom narodní), čiže z toho, čo sa nám stalo v útlom detstve.
Obyčajne keď ľudia vidia podobne traumatické zážitky, tak si myslia že je to vyvolané dýchaním. V skutočnosti sa však vynárajú v tomto prípade staré traumatické zážitky, ktoré neboli nejakým spôsobom adekvátne prežité a integrované. Dôvod prečo napríklad tradičná psychiatria považuje tieto zážitky za patologické, je to že máme veľmi povrchný a veľmi úzky koncepčný a poznatkový rámec, ako aj to, že nemáme nejaké prirodzene vysvetlenie zážitkov tohto charakteru.
Napríklad naše celé myslenie sa obmedzuje na to, že ľudská psychika sa dú vysvetliť fyziológiou mozgu. A čo sa týka toho programu, alebo softvéru, máme len postnatálne zážitky. Hlbšie skúmanie však poukazuje na to, že ľudská psychika a jej povaha má oveľa širší význam a zahŕňa napríklad traumu pôrodu, ktorá súvisí s vyrovnávaním sa s touto udalosťou. Prejavy dusenia, trasenia, hlasné kričanie a tak ďalej.
Záver výskumu, bolo uvedomenie si, že západná priemyselná civilizácia je jediná skupina v celých ľudských dejinách, ktorá nemá záujem o skúmanie mimoriadnych stavov vedomia. Nemá pre ne žiadne miesto. Avšak iné civilizácie o tieto stavy mali hlboký záujem. Navyš využívali tieto stavy pre diagnostikovanie a liečenie - komunikácia s prírodou.
To že máme patologické poňatie spirituality a mystiky západnej civilizácie nie je prejavom zrelosti našej vedy, ale skôr naivity vo vzťhu k tomu, čo sa ohoráva v mimoriadnych stavoch vedomia. Západná veda všetky tieto stavy spatologizovala, s výnimkou snov. V psychiatrii nie je rozlíšenie medzi mystickým zážitkom, spirituálnym zážitkom a patologickým zážitkom. Avšak keď sa pozrieme na dejiny náboženstiev, tak tie obsahovali vizionárske a mystické zážitky svojich zakladateľov, prorokov a svätcov.
Keď sa pozrieme na dejiny náboženstiev, tak tie obsahovali vizionárske zážitky tých zakladateľov, prorokov, svetcov. A my máme v psychiatrickej literatúre množstvo článkov a kníh, kde sa diskutuje aká bola najlepšia psychiatrická diagnóza. Napríklad svätý Ján z Kríža bol nazvaný hereditárne degenerovaný, Svätá Tereza z Avily - hysterická psychotička, Buddha - schizofrenik. Tendencia vysvetliť islam, z toho že Mohamed mal záchvaty, ktoré boli pravdepodobne epileptické.
V tradičnej západnej vede máme predstavu, že jediné miesto vo Vesmíre kde existuje vedomie je len vnútri ľudského mozgu a zvyšok Vesmíru je anorganický, neživotný, reaktívny, mŕtvy.
Nový výskum však ukazuje, že inteligencia a vedomie obsahuje celý Vesmír. Carl Gustav Jung napríklad hovorí o ľudskom psyché - ako o individuálnom psyché oddeleného z matrice kozmického psyché.
V tých veľkých mystických tradíciách sveta, orientálnych filozofiách nájdeme presvedčenie, že vlastne napojenie na kozmickú matricu, alebo návrat k nejakému kozmickému vedomiu, je vlastne najhlbším poslaním a zmyslom ľudského života. A toto je to, čo západná materialistická veda zavrhla. Na strane druhej, je to niečo k čomu sa vďaka modernému výskumu vedomia vracia.
Z hľadiska západnej psychiatrie nie je v podstate možno byť spirituálnym a zároveň vedecký založeným. Spiritualita sa spája s nevedomosťou, s poverou, magickým primitívnym myslením. Zavrhnutiie spirituality nie je znakom vedeckej dokonalosti, ale skôr našej naivity k mimoriadnym stavom vedomia.
„Pozorování a výzkumy vědomí rozptylují současný mýtus materialistické vědy, že vědomí je průvodní projev (epifenomen) hmoty, tedy produkt neurofyziologických procesů v mozku. Ukazují, že vědomí je prvotní podstatnou vlastností bytí a že je schopno mnoha různých činností, jichž lidský mozek není schopen. Podle všech nových poznatků je lidské vědomí součástí i účastníkem v rozsáhlém univerzálním poli kosmického vědomí, jež prostupuje veškerou existencí,“ píše Grof vo svojej knihe Psychologie budoucnosti.
„… studium holotropních stavů vědomí přináší pádné důkazy o tom, že transpersonální zážitky není možno zavrhovat jako irelevantní psychotické projevy. Skutečnost, že umožňují přístup k novým a přesným informacím o různých aspektech bytí, je nepochybným důkazem o tom, že se jedná o fenomény sui generis, které otřásají samotnými základy materialistické vědy. Odhalují, že vesmír je v podstatě sjednocenou sítí událostí probíhajících ve vědomí, je prostoupen vyšší inteligencí a odráží existenci vyššího řádu. Tyto zážitky kromě jiného poskytují empirický důkaz, že individuální lidská psyché nemá žádné hranice a je v podstatě souměřitelná s veškerým bytím, čímž potvrzuje základní tezi mnohých ezoterických systémů včetně astrologie – že v mikrokosmu se zrcadlí makrokosmos,“ dodáva.
„Nabízí se celá řada závažných důvodů, abychom mohli předpokládat, že zážitky z minulých životů představují fenomén sui generis, který má značný význam pro současnou psychologii a psychoterapii pro své poznávací a léčebné možnosti. Prožívající je mohou pociťovat jako naprosto reálné a věrohodné, často získávají přístup k přesným datům a informacím z různých historických období, kultur, nebo dokonce i z konkrétních dějinných událostí. Tyto informace svou povahou a kvalitou často překonávají úroveň vzdělání dotyčného jedince a obsahují velmi specifické detaily svědčící, že zcela jednoznačně nemohou být získány běžnými cestami. V některých případech bylo možné tyto vzpomínky objektivně ověřit, a to až do úžasné hloubky podrobností,“ dopĺňa Grof.
„Na jednom ze svých sezení s podáním LSD měl Richard velmi neobvyklý zážitek podivného a astrálního světa, zahaleného do strašidelné světélkující záře, plného zemřelých bytostí, které se velmi naléhavě dožadovaly komunikace s ním. Neviděl je ani neslyšel, a přesto téměř fyzicky cítil jejich přítomnost a dostával od nich telepatické zprávy. Zapsal jsem si jednu z nich, byla velmi konkrétní a posléze ji bylo možné i ověřit. Jednalo se o žádost, aby se Richard spojil s jedním manželským párem z moravského města Kroměříž, a dal jim vědět, že jejich synovi Ladislavovi se daří velmi dobře a že je o něj postaráno. Zpráva obsahovala jméno manželů a jejich telefonní číslo. Žádný z těchto údajů před tím nebyl znám ani mně, ani mému pacientovi. Tento zážitek byl velmi záhadný, přičemž neměl žádnou souvislost s Richardovým životem ani nijak nesouvisel s jeho poruchou či léčebným procesem. Po určitém váhání a se smíšenými pocity jsem se konečně odhodlal provést něco, co by ze mě určitě udělalo cíl vtipů mých kolegů, kdyby se o tom dozvěděli. Šel jsem k telefonu, vytočil kroměřížské číslo a zeptal se, zda mohu mluvit s Ladislavem. K mému údivu žena na druhém konci drátu začala plakat. Když se uklidnila, sdělila mi přerývaným hlasem: Náš syn už není mezi námi. Před třemi nedělemi zemřel,“ približuje Grog v knihe Psychologie budoucnosti.
„Tradiční akademická psychiatrie a psychologie pracuje s modelem psychiky, která se omezuje výhradně na rámec biologie, postnatální biologie a freudovského nevědomí. Vezmeme-li do úvahy veškeré jevy odehrávající se během holotropních stavů, musíme podstatně rozšířit chápání rozměrů lidské psýché. Nová mapa psýché, kterou v této knize nastiňuji, zahrnuje další dvě oblasti: perinatální (vztahující se především k porodnímu traumatu) a transpersonální (obsahující rasové, kolektivní a fylogenetické vzpomínky na vývoj živočišných druhů, karmické zážitky neboli vzpomínky z minulých životů, archetypální dynamiku i vzpomínky předků,“ uvádza ďalej.
Viac vo videu:
"Psychedelické látky, šamanské metody a změněné stavy vědomí mohou člověka zbavit strachu, úzkosti a obtíží, protože ho propojí s jeho vlastní vnitřní spiritualitou. Člověk prožije vlastní smrt, než se mu to stane biologicky," tvrdí Grof v rozhovore s Honzou Řehákem, ktorý mu položil otázky ľudí zaujímajúcich sa touto problematikou.
Viac vo videu:
Grof o spojení vnútorného a vonkajšieho sveta:
Prednáška prof. Grofa na konferencii českej transpersonálnej spoločnosti „Revoluce vědomí a vnitřní transformace“ (rok 2016):
Psyche - je najzákladnejším a najvšeobecnejším psychologickým pojmom. Termín je odvodený z gréckeho psyché ((ψυχή)) - duša. Pojem a delenie rôznych psychických fenoménov je základom psychologickej deskripcie. Na rozdiel od duše, ktorá je skôr filozofickým a náboženským pojmom, je psychika psychologickým výkladovým rámcom na opis ľudskej osobnosti.
Zdroj: YouTube / InfoVojna
