Obrázky zničené Ukrajiny jsou nyní v médiích na denním pořádku. Ale to, že Rusové nepřipustí, že by se Ukrajina stala součástí Západu, a že ji raději zničí, předvídal již politolog John J. Mearsheimer v roce 2015. A prosazoval, aby se USA nesnažily Ukrajinu od Ruska oddělit. Mimo jiné i proto, že pro ně nemá význam z hlediska jejich zájmů. A také proto, že Rusové budou raději trpět, než aby se svých zájmů vzdali. Nemluvě o tom, že je tato politika zažene do náruče Číny. V posledních dnech je jeho přednáška velice oblíbená, počet zhlédnutí už překonal 19 milionů.

Vypuknutí rusko-ukrajinské války mnohé překvapilo, někteří ho naopak předpokládali. A to velmi dlouho. Jedním z průkopníků je John J. Mearsheimer, americký profesor politologie a zastánce realismu v otázce zahraniční politiky. Už v roce 2015 varoval, že pokud Západ a Ukrajina budou pokračovat v tom, co dělají, tedy ve snaze začlenit Ukrajinu na Západ, tak tato země skončí zničená. A obvinil USA, že se snaží získat Ukrajinu na úkor Ruska, ačkoliv pro ně nemá velký význam, zatímco pro Rusko obrovský.

V červnu roku 2015 toto řekl na své přednášce, která je v poslední době velice aktuální, mírně řečeno. A sledovaná, na youtube se počet lidí, kteří ji zhlédli, blíží 19,5 milionu. Přinášíme podrobný, i když ne vyčerpávající překlad toho, co na této přednášce John J. Mearsheimer řekl.

Několik poznámek

Profesor začal definicí oblastí, kde spočívají klíčové zájmy USA, tedy těch, kde by měli být občané USA být ochotní bojovat a umírat. Jako první uvedl obě Ameriky a jako další pak Evropu, severovýchodní Asii (Japonsko a Korea) a pak Perský záliv. Podotkl, že od roku 1783, kdy se USA osamostatnily, byla Evropa vždy nejdůležitější, i v druhé světové válce, ve které na USA zaútočilo jako první Japonsko, tak se USA zaměřovaly primárně na Evropu. „Je to proto, že velké mocnosti v Evropě jsou důležitější než velké mocnosti v severovýchodní Asii,“ vysvětlil a dodal, že v Perském zálivu jde o ropu jako o klíčový zdroj.

Nicméně, podle něho dojde ke změně a kvůli vzestupu Číny se severovýchodní Asie stane nejdůležitější oblastí zájmu USA. A protože z Perského zálivu proudí ropa do Asie, bude záliv číslo dvě a Evropa bude až třetí.

Na mapách, které ukazují jazykové a politické rozdělení obyvatel Ukrajiny, pak dokumentoval, že Ukrajina je „těžce rozdělená země“ a že ukrajinská krize byla z velké části občanská válka. Opíral se například o průzkum Mezinárodního republikánského institutu z roku 2015, který se ptal, ke kterému ekonomickému bloku by se měla Ukrajina přidat, pokud by se mohla přidat pouze k jednomu. I na tomto průzkumu byla města na západní Ukrajině silně proevropská, ale na východě už podpora podstatně slábla. A institut se také ptal na členství v NATO. Opět, podpora NATO byla silná na západě Ukrajiny, ale na východě nikoliv.

Průzkumy veřejného mínění na Ukrajině

Mearsheimer také konstatoval, že řada evropských zemí je závislá na ruském plynu, což ztěžuje vyvíjení tlaku na Rusko.

Základní příčina ukrajinské krize

Jako základní příčinu ukrajinské krize v únoru 2014 Mearsheimer považuje snahu USA a jejich evropských spojenců „odloupnout“ Ukrajinu ze sovětského vlivu a zakomponovat ji do Západu.

„Můj názor je, že Západ je v principu za tenhle průšvih zodpovědný, ne Rusko,“ řekl a dodal, že tento názor není v USA mainstreamový. „Náš cíl byl udělat z Ukrajiny západní výspu na ruské hranici. A Rusko řeklo: Tak to tedy ne. Konec, tečka. Uděláme cokoliv, aby se to nestalo,“ doplnil.

Tato strategie pak má dle Mearsheimera tři součásti. Rozšiřování NATO, rozšiřování EU a podpora pro oranžovou revoluci. „Od konce studené války, už za Clintona, jsme NATO posouvali na východ. A Rusové říkali ne,“ připomínal profesor a dodával, že stejně jako NATO se rozšiřuje i EU. Opět zopakoval, že cílem bylo vzít Ukrajinu, odloupnout ji od Ruska a vytvořit z ní součást Západu.

Zaměřil se na třetí bod. „Jde o podporu demokracie na Ukrajině a i jinde. Jak víte, Spojené státy pobíhají po světě a snaží se svrhávat režimy a nahrazovat je demokraticky zvolenými. Pro většinu z vás včetně mě je těžké se postavit proti podpoře demokracie. Všichni máme rádi demokracii. Ale pokud jste Vladimir Putin nebo součást vedení v Pekingu, tak když USA mluví o podpoře demokracie, tak to znamená svržení vašeho režimu. A tohle pro vás asi nebude překvapení, v Pekingu se jim to nelíbí, v Moskvě taky ne,“ uvedl a jako příklad dal Hongkong a co si myslí Číňané.

„To, že v Hongkongu podporujeme demokracii je neskutečně vytáčí, protože si myslí, že je máme na mušce. A víte co, máme. Protože naše základní strategie je svrhávat režimy po celém světě. Nejenom proto, že máme rádi demokracii, ale také proto, že věříme, že kdo bude zvolen, tak bude prozápadní. Takže zabijeme dvě mouchy jednou ranou, podporujeme demokracii a získáváme proamerické vedení. Na té strategii je to vidět, rozšiřování NATO, rozšiřování EU a podpora demokracie.“

Rozšiřování NATO

U rozšíření NATO Mearsheimer připomenul, že v roce 1999 proběhla první vlna, v roce 2004 druhá, kdy se přidaly státy okolo Baltského moře. „Sověti dávali najevo od poloviny devadesátých let, že jsou tvrdě proti rozšiřování NATO. Ale zaprvé, byli moc slabí na to, aby s tím dokázali něco dělat, a také se to netýkalo států přímo na jejich hranicích,“ vysvětlil. Dodal, že baltické státy samozřejmě na hranicích Ruska jsou, ale jedná se o malé státy a navíc bylo ještě brzo, takže se s tím Rusové smířili.

Problém přišel na summitu NATO v Bukurešti, v jehož konečné deklaraci se objevila věta, že NATO vítá ambice Ukrajiny a Gruzie se stát členy NATO a že se státy shodly, že se členy NATO stanou. Mearsheimer připomenul, že Rusové dali jasně najevo, že to považují za nepřijatelné a že takové rozhodnutí bude mít „vážné následky“. Putin sám prohlásil, že se jedná o přímé ohrožení Ruska.

Válka mezi Gruzií a Ruskem pak byla následkem tohoto summitu, mínil profesor, protože Gruzínci si mysleli, že se jedná o signál, že si na Rusko mohou dovolovat a dostanou podporu, protože budou přijati do NATO. „To se nestalo. Víte, co se stalo. Rusové je ztloukli a Gruzie je dodnes (2015) v hlubokých problémech, protože si myslela, že se stane součástí NATO,“ řekl.

Majdan a konec Viktora Janukovyče

Zkoumal také časovou osu Majdanu. Tedy že 21. listopadu 2013 Viktor Janukovyč odmítl dohodu s EU, 1. prosince proběhly demonstrace na Majdanu a demonstranti obsadili kyjevskou radnici, 17. prosince Putin rozhodl o půjčce v hodnotě 15 miliard dolarů, 22. ledna 2014 umírají první dva lidé, 18. a 20. února zemřelo dohromady 66 lidí, 21. února došlo k dohodě o volbách v květnu, ale 22. února Viktor Janukovyč utekl.

Podotkl, že když Janukovyč jednal o dohodě s EU, předstupni členství v EU, Rusové byli proti a nabízeli dohodu, která by zahrnovala EU, Rusko, mezinárodní měnový fond a Ukrajinu. „Že by Ukrajina měla dohodu jenom s EU a Rusové by ostrouhali nebylo něco, co by Putin přijmul. Zatlačil na Ukrajince, předložil jim úžasnou dohodu, a jak si dovedete představit, EU nenabízela zrovna skvělou dohodu, protože jak víte, na Ukrajině je hodně korupce, EU chce, aby vymizela, což Ukrajinci ve skutečnosti udělat nechtějí. Takže Putin dal nejen najevo, že ta dohoda neprojde, ale dal svůj protinávrh. Takže 21. listopadu řekl Janukovyč EU ne,“ vyprávěl Mearsheimer americkému obecenstvu.

Následovaly protesty a jak Mearsheimer sám uznal, ukrajinská vláda reagovala příliš tvrdě, což vedlo k tomu, že se situace vymkla kontrole a v únoru zemřelo na Majdanu už hodně lidí. „A co se stalo, ministři zahraničí, německý, francouzský, přilétli do Kyjeva a došlo k dohodě, že dojde k volbám, které v podstatě odstaví Janukovyče od moci. Ale protestující tuto dohodu nepřijmuli. A byla mezi nimi podstatná část fašistů, kteří byli ozbrojeni, došlo k úmrtím a vraždám a v důsledku Janukovyč utekl do Ruska, aby si zachránil život.“ Hned poté ukrajinský parlament zrušil zákon o menšinových jazycích (např. ruštině).

27. února pak ruské jednotky začaly obsazovat Krym, 28. se na Krym začaly přesouvat další ruské jednotky. „Rusové nedobývali Krym. Už tam byli, protože měli pronajatu námořní základnu v Sevastopolu,“ připomenul a doplnil, že pak následovalo referendum a připojení Krymu k Rusku. Krátce na to se pak odtrhl Doněck a Luhansk a Mearsheimer nerozporoval, že při jejich odtržení a následných bojích mělo Rusko na jejich územích své vojáky.

Ruská reakce

Profesor konstatoval, že Rusové zabrali Krym, ale nesnažili se ovládnout Ukrajinu, jak už tehdy někteří předpokládali. „Na to je Putin moc chytrý. Vzpomínáte si, co se stalo, když Rusové zaútočili na Afghánistán, když my jsme zaútočili na Afghánistán, když jsme zaútočili na Irák, když Izraelci zaútočili na jižní Libanon. Nechcete na takových místech zůstávat. Naopak, pokud chcete zničit Rusko, měli byste ho povzbuzovat, aby se snažilo ovládnout Ukrajinu. Na to je Putin moc chytrý. Co teď dělá, je destrukce Ukrajiny a říká Západu, že má dvě možnosti. Buď couvne a vrátíme se ke statu quo před únorem 2014, kdy Ukrajina byla nárazníkové pásmo, nebo bude pokračovat v hrátkách, snažit se udělat z Ukrajiny výspu Západu na zápraží Ruska a v tom případě Ukrajinu zničí. A teď ji ničí,“ řekl Mearsheimer na přednášce. Krym podle něho Rusko nepustí nikdy a nepřipustí, že by se z něj stala základna NATO, což by se stalo, pokud by Ukrajina do aliance vstoupila.

Důvod? „Rusko je mocnost a není absolutně v jeho zájmu dovolit, aby si USA a spojenci zabrali velký, strategicky významný kus území na západní hranici a včlenili ho do Západu. To by nemělo být pro USA překvapení. Máme Monroeovu doktrínu, která v podstatě říká, že západní polokoule je náš dvorek a nikdo ze vzdálených zemích tam nemá co posílat své vojáky,“ pravil a připomenul, jak podrážděně USA reagovaly na to, že by Sověti měli své síly na Kubě.

„Dovedete si představit, že by za dvacet let Čína utvořila vojenskou alianci s Kanadou a Mexikem? A přesunula čínské jednotky na kanadské a mexické území? A my bychom jen tak stáli a říkali: Není problém, jsme všichni lidé 21. století, obávat se čínských jednotek na naší hranici, to dělají lidé z 19. století jako Vladimir Putin?“ načrtl Mearsheimer scénář, že by se USA stalo něco podobného jako Rusku. A dodal, že by tedy nemělo nikoho překvapovat, že Rusko reaguje odmítavě na to, že by Ukrajina měla být součástí Západu. „A řekli nám. Bukurešťský summit, válka v Gruzii. Precedenty tu jsou, rétorika taky. Řekli nám to,“ podotkl s tím, že to USA nezastavilo, a tak Rusko zareagovalo.

Nicméně, z nějakého důvodu byl prezident Obama a další západní představitelé ruskou reakcí překvapeni. „Asi proto, že jsou to lidé 21. století a myslí si, že rovnováha sil se nás už netýká,“ prohodil ironicky Mearsheimer a poznamenal, že když má Washington problém pochopit Rusy, tak s Číňany bude mít teprve problém. Žertoval, že v Číně začíná své lekce slovy: „Konečně jsem zase mezi svými“, protože jak v Pekingu, tak v Moskvě jedná s lidmi 19. století, jak označuje svůj postoj. Zatímco ve Washingtonu jsou lidé 21. století. „Myslím, že náš oběd nám sežerou Číňani,“ odhadl budoucí vývoj.

Mainstreamový přístup

Profesor se pak zaměřil na to, jak je obyčejně krize prezentována. Tedy že za ní může Vladimir Putin, že je šílený nebo iracionální, že chce vytvořit Velké Rusko nebo že je druhý Hitler. U přirovnání s Hitlerem poznamenal, že o nacistickém Německu učí a píše. „Že se podobá Hitlerovi je extrémně směšné a je těžko uvěřitelné, že někteří lidé toto s vážnou tváří obhajují,“ uvedl.

Ohledně ambic o vytvoření Velkého Ruska Mearsheimer soudil, že pokud by toho byl Putin schopen, už by to udělal, ale ví, že nemůže, protože by na Ukrajině a na Baltu zapadl do bláta. „Opět, pokud chcete zničit Rusko, řekněte jim, ať se snaží vytvořit Velké Rusko,“ mínil. Co se týče postupu na Ukrajině, Putin ji podle něho ničí a vzkazuje tím Západu, že radši Ukrajinu zničí, než by ji nechal Západ si ji vzít. Profesor si ani nemyslel, že by Putin byl blázen nebo že ukrajinskou krizi vyvolal.

Věnoval se i dalším, na Západě obecně přijímaným „pravdám“, tedy že USA jsou mírumilovná velmoc a že Putinovo chování je jenom důkaz toho, že snaha přijmout Ukrajinu a Gruzii do NATO byla správná. U první zmínil, že tak možná vnímají Spojené státy například v Polsku, ale na světě je hodně zemí, kde tomu tak není, např. v Íránu, v Číně nebo právě v Rusku. „Prostě to tak nevnímají. Proto když podniknete kroky, které vám přijdou mírumilovné, tak druhá strana je tak brát nebude, bude je brát jako ohrožení,“ vysvětlil jednoduše a dodal, že pokud se někdo nedokáže vcítit do toho, jak druhá strana přemýšlí, čekají ho „velké problémy“.

A pokud jde o rozšiřování NATO jako ochrany před ruskou agresí, profesor řekl, že před ukrajinskou krizí se o tom, že by se NATO rozšiřovalo, aby se bránilo Putinově agresi, vůbec nemluvilo. „Rozšiřování NATO totiž prosazovali lidé 21. století. Ti věří, že politika rovnováhy sil je mrtvá. To se přesně stalo. Putin je muž 19. století. Vidí svět přes rovnováhu sil. Což my také, když jde o Monroeovu doktrínu a západní polokouli. Ale v Evropě přemýšlíme jako muži a ženy 21. století. A mysleli jsme si, že mu prostě vlezeme až na zápraží a nemá to žádný význam,“ vysvětloval a dodal: „Nemysleli jsme si, že je Rusko agresivní. Když 22. února vypukla krize, tak tehdy jsme se ve skutečnosti rozhodli, že Rusko je agresivní a že chce vytvořit Velké Rusko. Tedy zpětně.“

Reakce Západu

Jak zareagoval Západ? Dle Mearsheimera se snažil být k Rusku tvrdší a tvrdší. „Což je očekávatelné, když se na ně snažíme hodit vinu. Protože nejsme schopní vinit sami sebe, protože my přece nikdy nic špatného neděláme. Což všichni víte, za všechny problémy světa může někdo jiný, ne Spojené státy,“ sklouzl politolog opět k ironii.

„Protože jsme mírumilovná velmoc. Takže když my jsme ti hodní, oni ti zlí, zlobí, chtějí vytvořit Velké Rusko, můj Bože, to jsou další třicátá léta, jakýkoliv ústupek Putinovi je Mnichov 1938, to nemůžeme udělat, takže opět přitvrdíme,“ dokončil tuto linii uvažování.

Následně se ptal, zda může Západ uspět. A zde kritizoval přístup Západu, podle kterého když se na Rusko uvalí ekonomické sankce, tak Rusové zvednou ruce a vzdají se. „Když jde o bezpečnost a klíčové strategické zájmy a není pochyb, že tady Rusku o klíčové strategické zájmy jde, tak jakákoliv země je schopná toho vytrpět hodně, než se vzdá. Můžete Rusko hodně trápit a stejně nepřestanou. Nepřestanou, protože Ukrajina je pro ně důležitá,“ varoval.

Naopak, pro USA Ukrajina důležitá není, mínil profesor. „Nikdo nechce, abychom bojovali na Ukrajině. Dokonce ani John McCain (republikánský senátor, vyzyvatel Barracka Obamy, válečný veterán, autor výroku o Rusku jako čerpací stanici řízené mafií – pozn. red.), který až doteď nezažil žádnou válku, u které by nechtěl, aby v ní USA bojovaly, tak nevolá po nasazení armády na Ukrajině. John McCain říká, že Ukrajina není životně důležitý zájem pro Západ. Pro Rusy to životně důležité je, dali to jasně najevo a nejen Putin. Takže pokud jde o odhodlání, je jednoznačně na jejich straně,“ objasnil publiku.

Připustil však možnost, že se mýlí a Putina je možné dostat do kouta a skoro svrhnout z útesu. „Je to správně? Mluvíme o zemi, která má tisíce jaderných zbraní. A jediný případ, kdy země používají jaderné zbraně, je, když jsou zoufalé a myslí si, že jim jde o přežití. Takže tady mluvíme o zoufalé situaci pro Putina,“ varoval opět, že Putin signalizuje, že si Západ zahrává s klíčovými zájmy Ruska. „Dostáváte se vlastním přičiněním do situace, kdy riskujete jadernou válku, kvůli něčemu, co není pro Spojené státy životně důležité,“ shrnul.

Hlava kolem mu šla i z toho, že USA chtějí přijmout Ukrajinu do NATO, ačkoliv tím, že nenasadily vojáky, ukázaly, že se o jejich zájmovou oblast nejedná. „Když budou v NATO, budou mít záruku článku 5. Záruku článku 5 dáváte jenom těm zemím, které jsou součástí vašich strategických zájmů,“ podotkl a dodal, že je to důkaz toho, jak odpojená od reality je americká zahraniční politika. Krize na Ukrajině je pak jen jeden z jejích průšvihů. „Máme obrácenou verzi Midasova doteku, na co sáhneme, to se pokazí. Afghánistán, Irák, Libye, Ukrajina, mohl bych pokračovat,“ zhodnotil.

Doporučení

John Mearsheimer se vyslovil pro to, aby Ukrajina byla neutrální a fungovala jako nárazník. Tedy návrat do stavu, než někdo dostal nápad dostat Ukrajinu do NATO, do EU, zkrátka na Západ. Naopak varoval před tím, aby se Ukrajina rozdělila a západní část byla v NATO, zatímco východní se stala součástí Ruska. „A USA a Rusko, které se v té době budou nenávidět, pak budou tělo na tělo na Dněpru. To není dobrý nápad,“ varoval před scénářem, který se dnes může naplnit.

Jak dosáhnout neutrální Ukrajiny? Tím, že by se oficiálně zastavilo rozšiřování NATO. Mearsheimer uvedl, že mluvil s řadou politiků a všichni mu řekli, že rozšiřování NATO je mrtvé. „Ale musíme ho opustit veřejně. Říct, že se konat nebude,“ dodal.

Jako další navrhoval ekonomickou pomoc Ukrajině, na které by se podílelo Rusko, Mezinárodní měnový fond a EU. „To je mimochodem to, co Putin navrhoval v roce 2013 a EU to hloupě odmítla,“ poznamenal. A zasazoval se také o to, aby na Ukrajině byla chráněna práva národnostních menšin, zejména jazyková a východ Ukrajiny měl autonomii. „Uděláme to? Ne,“ předpověděl už tehdy výsledek.

Závěry

Krizi na Ukrajině Mearsheimer odsoudil ještě z jednoho důvodu. Protože USA podle něho potřebují Rusko k vyvážení vlivu Číny, která bude skutečným rivalem USA v nadcházejících letech. „V podstatě ženeme Rusy Číňanům do náruče,“ mínil. Předpovídal, že druhá studená válka kvůli krizi na Ukrajině nevypukne a USA se více soustředí na Asii, protože Čína je přímý soupeř USA, narozdíl od Ruska.

Kromě toho, dění okolo Ukrajiny znepokojuje prý asijské spojence USA: „Vidí, že děláme problémy na Ukrajině, že se zaplétáme s islámským státem, a říkají si, když USA bojují s ISIS, soupeří s Rusy o Ukrajinu, budou schopní se soustředit na Asii? A pak také říkají: I když se zaměří na Asii, můžeme jim věřit? Když se na tu bandu ve Washingtonu podíváte, nevypadá jako někdo, kdo jedná na rovinu. Chceme se na ně spoléhat? Když jste Japonec a spoléháte se na americké bezpečnostní záruky, zvláště jejich jaderný deštník, nedrbali byste se na hlavě kvůli otázce, jestli můžete Washingtonu věřit?“

„Pokud šťouchnete Rusy klacíkem do oka a budete je šťouchat dál, začnou hledat možnosti, jak vám to oplatit,“ varoval s ohledem na Írán a sankce. Dodal, že pokud má Sýrie vybřednout z problémů, tak i tam se Rusové budou muset angažovat.

Krym je pak pro Ukrajinu ztracen, mínil profesor. A následky? „Když přednáším tuto lekci, řada lidí na Západě má silnou morální reakci na to, co říkám, protože obviňuji Západ a ne Putina. Který má autoritářské nebo i násilnické sklony, o tom žádná. Ale co si myslím, že se děje, je, že Západ vede Ukrajinu po cestě plné požitků, ale skončí to tak, že Ukrajina bude zničená. A mám za to, že to, co prosazuji já, tedy zneutrálnění Ukrajiny a následná ekonomická obnova a její odstranění ze soupeření mezi NATO a Ruskem, je to nejlepší, co se může Ukrajincům stát. Co teď děláme, je, že je pobízíme, aby k Rusku byli tvrdí, že se nakonec stanou součástí Západu, protože nakonec Putina porazíme a bude po našem,“ vysvětloval profesor k závěru lekce.

Dodal, že Ukrajinci tento postup podporují a nejsou ochotní se s Ruskem dohodnout na kompromisu. „Místo toho chtějí hrát tvrdě. Jak jsem již řekl, pokud to tak budou dělat, skončí to tím, že jejich země bude zničená. A teď děláme vše proto, abychom tohoto výsledku dosáhli,“ varoval a na závěr prohlásil, že neutrální Ukrajina by byla jak v zájmu USA, tak Ruska, ale především v zájmu Ukrajinců.

Časť prejavku s titulkami:

Celý prejav v angličtine:

Zdroj: parlamentnilisty.cz