V Rijádu v Saúdské Arábii skončil ostře sledovaný summit vyjednavačů z USA a Ruska ve věci urovnání konfliktu na Ukrajině. Z jednání vyšel jediný oficiální závěr, že schůzka probíhala velmi dobře a další schůzky budou následovat. Neoficiálně ale na veřejnost unikl první nástřel tzv. cestovního plánu k míru, což tedy není samotný mírový plán, ale pouze cesta k němu.
Podle novinářů se prý jedná zatím o ranný návrh tzv. třífázového cestovního plánu, který by měl celkem 3 cestovní body. Tím prvním bodem by bylo příměří. Druhým bodem by byly rychlé volby nového prezidenta na Ukrajině. A třetím bodem by bylo to hlavní, zahájení mírových rozhovoru mezi Ruskem, USA a novým vedením Ukrajiny.
Donald Trump po skončení summitu v Rijádu již prohlásil, že podporuje návrh na rychlé konání prezidentských voleb na Ukrajině a navíc naznačil, že Ukrajina bude přizvána k jednacímu stolu o míru až ve chvíli, kdy v Kyjevě bude zvolen nový prezident. [1], [2]
Tato cestovní mapa má mnoho úskalí a překážek. Podle ruských novinářů, se kterými naše redakce mluvila a s odkazem na jejich zdroje ruského ministerstva zahraničí nyní víme, že tato cestovní mapa má rámcovou podporu USA i Ruska, ale je v ní mnoho překážek. Za prvé, ze strany Ruska jde o obavy, aby během příměří nezačala Ukrajina za pomoci válečných jestřábů z EU posilovat vojenské pozice, přezbrojovat arzenál, nasunovat nové zbraně na Ukrajinu, a to pod rouškou příměří a příprav na uspořádání voleb.
Dalším bodem prý jsou nejasnosti, jak rychle by ty volby měly proběhnout. USA prý podporují horizont 12 až 18 měsíců, aby se na Ukrajinu mohli vrátit Ukrajinci z exilu a hlasovat, protože mnohým již propadly cestovní pasy. Ruská strana se obává, že toto období do voleb by bylo zneužito k mohutnému přezbrojení Ukrajiny a navrhuje proto dobu konání voleb ne později než 4 měsíce po podpisu příměří, a to s klauzulí, že pokud Ukrajina začne dovážet jakékoliv nové zbraně, tak Rusko okamžitě od dohody odstupuje.
Zelenský prohlásil, že v Rijádu se mezi USA a Ruskem znovu jedná o té samé smlouvě z Istanbulu, kterou Ukrajina v roce 2022 nejprve podepsala, potom zrušila
Dalším problémem jsou volební okrsky, kde se bude hlasovat o prezidentovi. Rusko odmítá, aby volby probíhaly na ruském území, které okupuje Ukrajina, tedy v části Záporoží a Chersonu pod kontrolou ukrajinské armády. Největším problémem je ale plán na vyslání mírových jednotek zemí NATO na Ukrajinu, ale bez mandátu NATO, nýbrž pod vlajkou buď Evropské unie, anebo pod státními vlajkami jednotlivých zemí NATO, takže ty jednotky by tam byly za dané státy a ne za alianci.
Jenže, tohle v Rijádu ruská delegace ostře smetla ze stolu hned ze začátku, že to nepřichází v úvahu. To by se prý nelišilo od vstupu Ukrajiny do NATO, jenom s tím rozdílem, že NATO by vstoupilo do Ukrajiny. To nepřichází v úvahu, prohlásil Sergej Lavrov na tiskové konferenci po skončení summitu. Lavrov si ale pochválil, že Američané prý už začali lépe chápat ruskou pozici a proč Rusko spatřuje členství Ukrajiny v NATO jako existenční hrozbu pro ruskou národní bezpečnost.
Mezitím Zelenský na návštěvě v Turecku odpovídal novinářům na dotazy a svěřil se, že má informace o tom, že mezi USA a Ruskem se prý momentálně jedná o Ukrajině bez Ukrajiny. Jednají prý o té samé smlouvě, kterou v Istanbulu nejprve ukrajinská delegace pod vedením Davida Arachamii parafovala koncem března 2022, ale nakonec po nátlaku britského premiéra Borise Johnsona tu smlouvu shodil Kyjev pod stůl.
Video s přiznáním Arachamii o pravosti informací o smlouvě z Istanbulu:
Článek jsme přinesli [3] v listopadu 2023. Podle Zelenského ta smlouva je teď znovu na stole v Rijádu a USA s Ruskem o ní znovu jednají. Zelenský se snažil situaci bagatelizovat tím, že si položil otázku, že když Ukrajina tu smlouvu odmítla v roce 2022, proč si někdo v Rijádu myslí, že ji Ukrajina přijme teď?
Ukrajina provedla útok na americký ropovod v Krasnodarském kraji na jihu Ruska
Podle posledních informací se Zelenský naštval na USA, protože podle všeho nařídil útok pomocí dronů na přečerpávací stanici ropovodu ve městě Kropotkinskaja v Krasnodarském kraji. Ta ale nepřepravuje ruskou ropu, nýbrž kazachstánskou ropu konsorcia, ve kterém mají podíl Američané. Přečerpávací stanice ropy provozovaná Kaspickým ropovodným konsorciem (CPC) v ruském Krasnodarském kraji se stala terčem útoku bezpilotního letounu (UAV), který si vynutil její uzavření. V důsledku toho byl omezen průtok ropy ropovodem, přičemž poškozená stanice byla odpojena pomocí bypassu, aby byl zachován určitý stupeň provozu, uvedlo CPC v prohlášení, News.Az.
“Dne 17. února 2025 se čerpací stanice ‘Kropotkinskaja’, kterou provozuje Kaspické potrubní konsorcium (CPC), stala terčem útoku dronu. Útoku se zúčastnilo sedm bezpilotních letounů, každý vyzbrojený výbušninami a kovovými šrapnely. Útok probíhal v intervalech s cílem narušit provoz a potenciálně způsobit oběti mezi zaměstnanci stanice. Žádný personál však nebyl zraněn a koordinovaným úsilím zaměstnanců CPC se podařilo zabránit úniku ropy,” uvádí se v prohlášení. Na místo byl vyslán manažerský tým vedený generálním ředitelem N. N. Gorbanem, aby posoudil škody a určil, jak dlouho bude trvat obnovení provozu stanice. “V současné době je čerpací stanice “Kropotkinská” mimo provoz.

“Přeprava ropy ropovodem Tengiz-Novorossijsk pokračuje se sníženou rychlostí čerpání a stanici obchází,” dodává se v prohlášení [4]. Lavrov prohlásil [5], že Zelenský po tomto činu musí být přiveden k rozumu a uvedl, že toto Zelenského tantrum je posledním důkazem, že Zelenský ztratil veškerou soudnost. Většina ropy přečerpávané potrubním systémem tohoto konglomerátu pochází z ropných polí v západním Kazachstánu, přičemž americké společnosti kontrolují přibližně 40 % dodávek přepravovaných z tohoto zařízení.
Tento “poslední záchvat vzteku” byl v podstatě “útokem na energetickou infrastrukturu Kazachstánu,” uvedl Lavrov během tiskového brífinku po dvoustranných jednáních s diplomatickou delegací USA v Rijádu. Lze se jen dohadovat, proč “někdo v Kyjevě” vydal příkaz, dodal. “Ale mělo by to jen posílit odhodlání všech, že to nemůže pokračovat,” zdůraznil diplomat. Naproti tomu a navzdory útoku Ukrajiny na americký ropovod se v samotném Rijádu přitom schůzka konala za přítomnosti 3 Američanů, 2 Rusů a 2 Saudů.
V Rijádu se jednalo ve formátu 3+2
Prvním zástupcem USA byl americký ministr zahraničí Marco Rubio již tři dny před jednáním telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Po úterní schůzce řekl, že je přesvědčen, že Rusko je připraveno na “seriózní proces” k ukončení války a obě země obnoví diplomatické vztahy.
Rubio dlouhodobě usiluje o ukončení války na Ukrajině a hlasoval proti balíčku americké vojenské pomoci ve výši 6 miliard dolarů v roce 2024. Za největšího protivníka Ameriky považuje Čínu a domnívá se, že Peking je rád, že USA “zabředly do Evropy“. Upozornil, že “jedna schůzka válku nevyřeší“, a dal najevo, že se bude muset zapojit i Ukrajina a Evropa: “Nikdo zde není odsunut na vedlejší kolej.”

Druhým zástupcem USA byl poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz a po jednání hovořil o prosazování trvalého, nikoli dočasného ukončení války. O víkendu však naznačil, že USA si zaslouží “určitý druh odplaty” za miliardy, které od jejího začátku vyplatily Ukrajině. Nemyslí si jen, že Evropané musí tento konflikt “převzít do svých rukou“, pokud jde o budoucí bezpečnostní záruky. Myslí si také, že by se Ukrajina měla v partnerství s USA podělit o své nerostné bohatství, “pokud jde o jejich vzácné zeminy, přírodní zdroje a ropu a plyn“.
Lavrov s Ušakovem byli u stolu, Dmitrijev čekal venku
Třetím zástupcem USA v Rijádu byl Steve Witkoff a je spíše neznámou veličinou. Ačkoli se jednalo o první oficiální jednání mezi Ruskem a USA po téměř dvou letech, Witkoff byl mužem, kterého se Donald Trump rozhodl vyslat do Moskvy na jednání s Vladimirem Putinem teprve minulý týden.
Zdánlivě je to Trumpův vyslanec pro Blízký východ, ale prezidentův bývalý golfový partner je zjevně mnohem významnější a je považován za prezidentova loajálního a oblíbeného obchodníka. Podílel se na jednáních o uzavření příměří mezi Izraelem a Hamásem, ale poté byl vyslán do Ruska, aby pomohl s výměnou amerického vězně Marca Fogela za Rusa Alexandra Vinnika, který byl vězněn v Americe.

Rusko si pro tuto první výměnu názorů vybralo dva vrcholné diplomaty. Oba jsou veteráni a USA dobře znají: Jurij Ušakov a Sergej Lavrov, ministr zahraničí od roku 2004. Pomáhali Putinovi řídit jeho zahraniční politiku během tří let války a bylo na Lavrovovi, aby předával poselství Moskvy. Jako bývalý velvyslanec v USA má 77letý Jurij Ušakov dobrou představu o tom, jak s Washingtonem jednat. Během několika dní po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu dal jasně najevo, že Rusko je připraveno k rozhovorům, pokud USA vyšlou “příslušné signály“.
V Rijádu se jednalo i o businessech mezi USA a Ruskem
Třetí Rus v jednací místnosti nebyl, ale přítomnost Kirilla Dmitrijeva v delegaci svědčí o tom, jak důležitý je pro Vladimira Putina ekonomický potenciál saúdských jednání. Devětačtyřicetiletý Dmitrijev je šéfem ruského Fondu přímých investic a novinářům řekl, že se zaměří na budoucí hospodářské vztahy s USA: “Musíme také realizovat společné projekty, například v arktické oblasti a v dalších oblastech.” Důležité je, že Dmitrijev hrál klíčovou roli ve spolupráci se Stevem Witkoffem při výměně vězňů, která předcházela telefonátu Trumpa s Putinem minulý týden, spolu se saúdskoarabským Mohamedem bin Salmánem.

Dmitrijev má úzké vazby na Putinovu rodinu – jeho manželka má blízko k jedné z Putinových dcer. A jen málo Rusů zná americký finanční a obchodní sektor lépe než Dmitrijev, který je bývalým investičním bankéřem v Goldman Sachs a absolventem Harvard Business School. Podle znalců na Moskevské City (pozn. finanční distrikt v Moskvě s vysokými mrakodrapy bank a investičních firem) je Dmitrijev úzce propojený na banky v Londýně a rovněž na New Yorku, tedy na bankovní propojení NYLON, takže je považovaný za lobbistu, což může být důvod, proč nebyl přímo v jednací místnosti.
Česko vynaložilo 5. nejvyšší výdaje na Ukrajinu a Ukrajince, více než Francie, ale Fiala přesto pozvání k Macronovi na bojovou schůzku nedostal
V té byli i oba saúdští hostitelé a předsedali začátku jednání, ale v místnosti nezůstali, před začátkem jednání Rusů a Američanů odešli. Ministr zahraničí Prince Faisal bin Farhan hrál letos aktivní roli nejvyššího saúdského diplomata, navštívil Libanon a Evropu a hostil mezinárodní setkání zaměřené na zrušení sankcí vůči Sýrii. Saúdský poradce pro národní bezpečnost Musaed al-Aiban se rovněž významně podílel na podpoře saúdských vazeb s novým syrským vůdcem Ahmedem al-Sharaa.
Zatímco tedy v Rijádu se začalo zadělávat těsto na mírový chléb na Ukrajině, tak mezitím do Paříže svolal Emmanuel Macron tzv. pohotovostní schůzku podporovatelů Ukrajiny, tedy válečných jestřábů usilujících o pokračování války. Jednání se zúčastnilo 8 zemí NATO, šéf NATO a šéfka Evropské komise zastupující EU. Petr Fiala pozván nebyl, a to ani přesto, že ČR pod jeho vedením je v žebříčku na 5. místě finanční podpory Ukrajiny v Evropě. ČR vynakládá z evropských zemí na Ukrajinu více než Francie.
Česká republika dosud Ukrajině poskytla vládní pomoc v přepočtu za 232 miliard korun, v Evropské unii jí tak náleží páté místo. Upozornil na to Lukáš Kovanda [6] ve svém posledním článku. Vyplývá to z dat Institutu pro světovou ekonomiku v německém Kielu (viz graf výše). Institut průběžně sleduje a vyhodnocuje vojenskou, finanční i humanitární pomoc Ukrajině realizovanou několika desítkami zemí světa. Česko podle institutu poskytlo od začátku invaze Ruska na Ukrajinu 24. února 2022 do konce loňského roku na úrovni vlády pomoc napadené zemi v objemu 7,96 miliardy eur související s řešením uprchlické krize a k tomu pomoc za 1,3 miliardy eur v podobě zejména vojenských dodávek.
Podle francouzského novináře to u Macrona bylo spiknutí bezmocných, kteří si nedokáží připustit, že Rusko vyhrálo
Celkově jde o zhruba 9,3 miliardy eur, což dle dnešního kursu odpovídá 232,2 miliardy korun. Ze zemí EU v daném období realizovalo větší celkovou pomoc Ukrajině v absolutním vyjádření už pouze Německo, Polsko, Nizozemsko a Španělsko. Česká pomoc je dokonce absolutně vyšší než třeba pomoc Francie, jejíž ekonomika je ovšem zhruba devětkrát větší než ta česká.
Z tohoto hlediska je zarážející, že Česko nebylo přizváno na včerejší summit některých evropských zemí ohledně války na Ukrajině, který se konal právě ve Francii. Krizové schůzky v pondělí odpoledne se zúčastnilo Německo, Británie, Itálie, Polsko, Španělsko, Nizozemsko a Dánsko společně s hostitelskou Francií, jakož i generální tajemník NATO a předsedové Evropské rady a Evropské komise. Podle francouzského novináře Vincenta Hervouëta to bylo spiknutí bezmocných, kteří si nedokáží připustit, že Rusko vyhrálo.
Vincent Hervouët v pořadu francouzské televize prohlásil, že ta schůzka u Macrona je truc-podnik v reakci na summit USA – Rusko v Rijádu, který se bude konat bez Ukrajiny a bez EU. Vysvětlil rovněž, proč pozvání nedostali ostatní představitelé zemí NATO, jako třeba Petr Fiala, jehož vláda je 5. v pořadí evropských zemí ve výdajích pro Ukrajinu a ukrajinské uprchlíky.
Hervouët totiž prohlásil, že ta schůzka byla určena jen pro bývalé koloniální mocnosti, a protože ČR žádné kolonie neměla, tak pozváni nebylo učiněno. Polsko je rovněž započteno do koloniálních mocností, protože historicky Polsko mělo koloniální území na Ukrajině a dokonce i v Rusku, v dobách největšího polského rozmachu v Evropě. Takže proto nebyl pozván Fiala, čímž se vše vysvětluje. Pouze bývalé koloniální mocnosti, Péťo! To není tvoje liga. Ve světle vývoje okolo Rijádu a amerického novoděržaví se tak dá říct, že cirkus bude! A to je realita.
Lavrov odmítl diskutovat o územních ústupcích na Ukrajině kvůli hrozbě pokračující genocidy
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí v Moskvě na tiskové konferenci se svým srbským protějškem reagoval na dotazy novinářů a jeden z nich byl opravdu zásadní. Srbský novinář se totiž ptal na to, jaké územní ústupky je Rusko připraveno učinit v zájmu dosažení míru na Ukrajině.
Lavrov jako diplomat nemohl samozřejmě nějak kategoricky vydávat nějaká stanoviska, a to vzhledem k zahájení mírových rozhovorů, které v pondělí začaly v Rijádu v Saúdské Arábii na úrovni tzv. pracovních skupin vyjednavačů, takže nebylo možné nějakým způsobem tato jednání sabotovat. Jenže, Lavrov se přesto vyjádřil, a to naprosto jasně, i když jak se ukázalo, novinář to vůbec nepochopil a dokonce si to vysvětlil obráceně.
Sergej Lavrov uvedl, že válka na Ukrajině má nějaký důvod a vznikla na nějakém základě, a to je utlačování a genocida ruského obyvatelstva, odpírání základních lidských práv garantovaných Chartou OSN, jako je právo na jazyk, právo na víru a vyznání víry, a dokonce dochází k vyhlazování ruského obyvatelstva, což nově dokládají neuvěřitelné zločiny páchané ukrajinskými vojáky, kteří znásilňují na okupovaném území ruské ženy a poté je zabíjí, aby nemohly svědčit o zločinu. Mrtvoly žen potom skládají do sklepů domů v okupované Kurské oblasti a ruská vojska již zajistila při osvobozování území desítky takových lokací.
Lavrov položil řečnickou otázku, jak by se Rusové měli vzdát svého území? Vzdát se ho spolu s ruskými lidmi, kteří na něm žili a žijí, anebo bez nich a ponechat tam pouze na tom území nerostná bohatství? Ukrajina zkrátka nadále vyhlazuje ruské civilní obyvatelstvo na územích kontrolovaných Ukrajinou, což znamená, že ta území musí být osvobozena, pokud nedojde k odstranění nacistického režimu v Kyjevě a ve všech strukturách státní moci a rovněž ukrajinské armády.

Tady odbočím lehce k jinému tématu. V Česku žije podle statistik necelých 45 000 Rusů a přitom české ministerstvo školství pod vedením ministra za STAN oznámilo zrušení nabídky výuky ruštiny na českých základních školách na druhých stupních, což je samozřejmě krok v rozporu s Chartou OSN, protože ruská menšina v ČR je mnohem početnější než třeba menšina Francouzů či Španělů žijících v ČR, jejichž jazyky nikdo neruší na základních školách.
Nejde totiž jen o Čechy, kteří chtějí mluvit rusky, ale i o ruské děti v ruských rodinách v ČR, které spoléhaly na školy s hodinami ruštiny pro uchování mateřského jazyka svých dětí. Po zrušení nabídky ruštiny se budou muset Češi i Rusové žijící v ČR obrátit na soukromé jazykové školy.
Takže se jedná o typický proces tzv. jazykové genocidy stejně jako proběhla na Ukrajině, kde začaly být hodiny ruštiny odstraňovány ze základních škol již v roce 2020, tedy 2 roky před ruskou invazí. Stejně jako v ČR, i na Ukrajině to bylo provedeno stejně, tedy změnou výukových osnov pro základní školy, kdy prostě ruština ze dne na den vypadla z nabídky.
Předpověď Vladimira Žirinovského o rozdělení světa a Ukrajiny
Zesnulý ruský politik, předseda Liberálně-demokratické strany Ruska a poslanec dolní komory ruského parlamentu Vladimir Žirinovskij před svojí smrtí v roce 2022 učinil několik predikcí, přičemž ta, která se týkala osudu Ukrajiny, vztahů mezi USA, Ruskem, Čínou a EU, se prakticky beze zbytku naplňuje.
Ukrajina skutečně bude rozdělena, ale nejhůře dopadne EU, která bude dojena a ždímána Trumpem a jeho cly a požadavky na 5% HDP ve všech zemích NATO pro americké zbrojovky takovým způsobem, že to povede k absolutnímu rozvratu NATO. Žirinovský předpověděl i to, že Trumpova dcera Ivanka bude prezidentkou a dokonce i jeho zeťák Jared Kushner se stane prezidentem. Trump prý urovná tři války ve světě a rozporcuje Ukrajinu.
Zdroj: aeronet.news (1), (2) / InfoVojna