Ukrajinská armáda se uprostřed těžkých bojů a ztrát na východě země potýká s narůstajícím množstvím dezertérů. Mnozí vojáci slouží takřka nepřetržitě od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu a často nevidí jinou formu úniku než zběhnutí. Zatímco podle některých obyvatel jsou zběhové zrádci, jiní mají pro jejich chování pochopení.
Čtyřiadvacetiletého Serhije Hnězdilova potěšilo, když v září po měsících bojů v okolí Bachmutu na Donbase dostal povolení vzít si týdenní volno a vyrazit se svými zdravotními potížemi k lékaři. Místo do nemocnice v Pavlohradě, kam měl podle opušťáku zamířit, ale pokračoval do Kyjeva, kde z vlaku vystoupil jako dezertér.
K armádě se Hnězdilov přidal v roce 2019 a od té doby neustále sloužil. Před dezercí patřil k průzkumné jednotce v 56. brigádě, nyní mu za zběhnutí hrozí až dvanáct let za mřížemi. „Ve vězení ale alespoň víte, kdy budete moci odejít,“ popsal deníku The Times.
Ukrajinská prokuratura letos od ledna do září zahájila už 51 tisíc trestních řízení za dezerci a opuštění vojenské formace. Loni řešila 24 tisíc případů a předloni devět tisíc. Soudy v případech, kdy jde o první zběhnutí, obvykle muže osvobodí ve snaze povzbudit je k návratu k jejich jednotkám.
Nekončící nasazení
Ukrajinci, kteří se po ruském vpádu v únoru 2022 přihlásili armádě dobrovolně, jsou nyní na pokraji sil. Mnozí vidí dezerci jako jedinou cestu, jak se dostat pryč. Dalšími možnostmi je těžké poranění nebo smrt.
Hnězdilov svou dezerci vnímá jako protest proti mobilizačnímu zákonu, který neuvádí žádnou pevně stanovenou dobou služby na frontě. Jakmile člověk vstoupí do armády, zůstává v ní na dobu neurčitou, dokud trvá stanné právo.
„Mezitím je v zemi dalších pět milionů mužů způsobilých k odvodu, kteří ale neslouží,“ popsal Hnězdilov.
Mnozí se odvodu snaží za každou cenu vyhnout – skrývají se před armádními úředníky nebo se snaží uprchnout ze země.
Tisíce Ukrajinců se od počátku invaze pokusily překonat řeku Tisu na hranici s Rumunskem, další prchají stezkami v horách. Na jejich zoufalství vydělávají převaděči, kteří žádají v přepočtu desetitisíce korun.
Razie v restauracích
Ukrajinští vojenští úředníci podle stanice Euronews o víkendu podnikli v Kyjevě neobvyklou sérii razií v restauracích, klubech a barech, při nichž kontrolovali mužům dokumentaci. Ty, kteří nejsou osvobozeni z vojenské služby, rovnou odváděli do svých kanceláří.
„Nechte mě na pokoji,“ je na videu z razie slyšet jednoho z mužů, zatímco ho tři policisté vlekli z koncertu rockové skupiny.
ТЦК приїхали на концерт Океану Ельзи в Києві, – ТСН.
— Свідки Святого Хаймарсу (@ShobShho) October 11, 2024
Півсотні військових масово перевіряють чоловіків біля Палацу спорту
Також перевірки відбулись в ресторанах Києва та Харкова pic.twitter.com/gKfAV2QYVI
Podle v dubnu schváleného mobilizačního zákona jsou způsobilí k odvodu muži od 25 do 60 let, zemi mají zakázáno opustit ale už od 18 let. Součástí zákona měla být i část, která omezovala dobu služby na bojišti na tři roky. Ministerstvo obrany ji ale nakonec nezařadilo s tím, že by vedla ke snížení bojových schopností jednotek.
Legislativa vedla k vytvoření elektronické databáze všech mužů oprávněných bojovat, což armádě usnadnilo odvody.
Portál Kyiv Independent v červenci uvedl, že dobrovolný nábor se za poslední dva měsíce zvýšil 3,5krát ve srovnání s obdobím od konce roku 2022 do jara 2024.
Dezerce se nicméně podle velitelů týká i nováčků. „Když sem přijdou noví kluci, vidí, jak je to těžké. Vidí spoustu nepřátelských dronů, dělostřelectva a minometů,“ řekl stanici CNN velitel formace, která nyní válčí u Pokrovsku.
Mnozí důstojníci dezerci a nedovolenou nepřítomnost nehlásí a doufají, že se jim podaří přesvědčit muže, aby se vrátili dobrovolně, aniž by jim hrozil trest.
„Někteří dali zemi vše, jiní nic“
Podle Hnězdilova by byla ukrajinská armáda silnější, kdyby se vojáci střídali za nově mobilizované, aby si mohli odpočinout. Poukazuje na to, že pravidla NATO stanovují rotace každých šest měsíců.
Jeho případ v zemi vyvolal názorovou rozepři. Zatímco jedni jeho krok podporují, podle dalších je zrádce. „Jeho jednání je nemorální vůči těm, kteří položili život za naši vlast a nespravedlivé vůči kamarádům, kteří zůstali na frontě,“ řekl The Times právník a voják Masi Najem.
„Boj za naši svobodu je důležitý, ale vadí mi, že někteří obětovali tolik a jiní zůstali doma,“ popsala Antonina Danilevičová, jejíž manžel se ve dnech po invazi přihlásil jako dobrovolník a dosud slouží na frontě.
S narůstajícím počtem dezercí se potýká také Moskva. Ačkoli úřady žádná data nepublikují, podle organizací, které vojákům pomáhají uniknout z bojiště, jde ročně o tisíce případů.
Podle ruského projektu Iditě lesom se většina ruských vojáků rozhodne dezertovat poté, co během bojů utrpěli zranění a poté se léčili v ruských nemocnicích. Zběhnutí přímo z frontové linie je na ruské straně vzácné.
Rusové se mohou obrátit také na projekt Choču žiť, s pomocí kterého se vzdají ukrajinské armádě a stanou se válečnými zajatci.
Zdroj: idnes.cz
