Ruský prezident Vladimir Putin vystoupil ve čtvrtek 2. února ve Volgogradu s projevem k 80. výročí vítězství Rudé armády v bitvě o Stalingrad. Historická připomínka je právě v této době vzorem a obrovským symbolem, který ruský prezident v projevu podtrhl, ale současně do projevu zakomponoval i odkaz na situaci na Ukrajině, kde je prý neuvěřitelné, co se tam děje a jak se historie opakuje.

Už opět Německo posílá na Ukrajinu své tanky s kříži na korbách a pojmenované po kočkovitých šelmách, tentokrát jde o Leopardy. Tehdy během Velké vlastenecké války šlo o pantery a tygry. Vladimir Putin varoval politiky kolektivního Západu, kteří už mají válku s Ruskem za svojí politickou agendu a za jistotu, že je velkým omylem myslet si, že tentokrát se nacistickým vojům ze západu podaří Rusko porazit.

Západ již považuje střet Ruska s NATO za nevyhnutelný, protože západ o ten střet stojí a touží po něm, dělá pro ten střet úplně všechno, což potvrzují nejen obrovské dodávky zbraní na Ukrajinu, ale i příprava evropských zemí na vyslání svých vojsk na Ukrajinu. V Rusku neuniklo pozornosti, že v Česku dochází ke změnám zákonů, včetně ústavních, které mají vládě umožnit vysílat vojska do ciziny na bianco šek bez souhlasu parlamentu a mobilizovat do zbraně muže i ženy bez rozdílu. Podobně jako v izraelské armádě, což je sviňárna vůči českým ženám a matkám, protože Fialova vláda se nebude v případě války s Ruskem zdráhat mobilizovat prakticky každého. Pokud nemáte čas na zhlédnutí videa výše, tady je přepis Putinova projevu:

Projev Vladimira Putina ve Volgogradu k 80. výročí vítězství v bitvě o Stalingrad

Vážení veteráni! Vážení přátelé!

Dnes slavíme jedno z nejdůležitějších a nejvýznamnějších dat v dějinách naší země i světa. Přesně před 80 lety byl na území Stalingradu, na břehu velké ruské řeky Volhy, zastaven a nenáviděný a krutý nepřítel a nenávratně odvrácen, skončila dlouhá, tvrdá a nelítostná bitva o Stalingrad. Nebyla to jen bitva o město – v sázce byla samotná existence rozervané, ale nedobyté země, rozhodovalo se nejen o výsledku Velké vlastenecké války, ale celé druhé světové války, a všichni v zákopech i v týlu to cítili a uvědomovali si to. Stejně jako mnohokrát v naší historii jsme se v rozhodující bitvě postavili společně a zvítězili. Bitva u Stalingradu se právem zapsala do dějin jako rozhodující zlom ve Velké vlastenecké válce.

Spolu s porážkou největšího uskupení wehrmachtu a jeho satelitů byla poražena i vůle celé hitlerovské koalice – evropští vazalové a kolaboranti nacistického Německa – a u Stalingradu jich bojovala spousta, představitelé téměř všech evropských zemí podrobené Evropy – začali horečně hledat způsoby, jak uniknout, vyhnout se odpovědnosti a přehodit veškerou vinu na své bývalé pány. Nakonec bylo všem jasné, co sovětský lid věděl od začátku: nacistické plány na zničení naší země, všechny jejich představy o ovládnutí světa byly odsouzeny k nezdaru.

Vladimir Putin

Po 200 dní u Stalingradu, v ulicích legendárního města proměněného v trosky, bojovaly dvě armády na život a na smrt a zvítězila ta, která byla silnější duchem. Zuřivý, někdy až nad lidské síly přesahující odpor našich vojáků a velitelů se dal pochopit a vysvětlit pouze jejich oddaností vlasti, pevnou, absolutní vírou, že pravda je na naší straně. Bylo a je v krvi a povaze našeho mnohonárodnostního národa jít až do konce v zájmu vlasti, v zájmu pravdy, dělat nemožné. To on svrhl nacismus. Stalingrad se navždy stal symbolem nezničitelnosti našeho národa, symbolem síly samotného života. Celá země toto město, jeho předměstí a vesnice obnovovala doslova od nuly, protože v únoru 1943 zde nezbyl prakticky jediný strom nebo celá budova.

Výjimečná statečnost, obětavost obránců a obyvatel Stalingradu nás dnes, stejně jako tehdy, zasahuje hluboko do duší, vyvolává pocit nejupřímnější vděčnosti a úcty. Naší morální povinností – především vůči vítězným vojákům – je pečovat o památku tohoto činu v celé jeho šíři, předávat ji dalším generacím a nedovolit, aby někdo zlehčoval úlohu bitvy u Stalingradu při vítězství nad nacismem a při osvobozování celého světa od tohoto zrůdného zla. Nyní bohužel vidíme, že ideologie nacismu – již ve své moderní podobě, ve svém moderním projevu – opět vytváří přímé hrozby pro bezpečnost naší země, jsme znovu a znovu nuceni odrážet agresi kolektivního Západu.

Neuvěřitelné – neuvěřitelné, ale fakt: opět nám hrozí německé tanky Leopard, s kříži na korbách a opět se chystají bojovat s Ruskem na území Ukrajiny rukama Hitlerových potomků, rukama banderovců. Víme, že navzdory oficiálním a prodejným propagandistickým snahám nám nepřátelských západních elit máme mnoho přátel po celém světě, včetně Ameriky, Severní Ameriky a Evropy. Ale ti, kteří zatahují evropské země včetně Německa do nové války s Ruskem a o to nezodpovědněji ji prohlašují za hotovou věc, ti, kteří očekávají, že Rusko porazí na bojišti, zřejmě nechápou, že moderní válka s Ruskem pro ně bude zcela jiná.

Neposíláme k jejich hranicím naše tanky, ale máme čím odpovědět, a to neskončí použitím obrněných vozidel. To by měl pochopit každý. Ti, kteří nám vyhrožují, pravděpodobně nechápou jednoduchou pravdu: všichni naši lidé, my všichni jsme vyrostli a s mateřským mlékem jsme vstřebali tradice našeho lidu – generace vítězů, kteří svou prací, potem a krví vybudovali naši zemi a předali nám ji jako dědictví. Statečnost obránců Stalingradu je nejdůležitějším morálním vodítkem pro ruskou armádu i pro nás všechny a naši vojáci a důstojníci jsou jí věrni. Kontinuita generací, hodnot a tradic je to, co Rusko odlišuje, co nás činí silnými a jistými v sobě samých, v naší správnosti a v našem vítězství. Upřímně blahopřeji všem přítomným v tomto sále, všem dnešním obráncům vlasti, všem ruským občanům, našim krajanům v zahraničí k 80. výročí vítězství ve stalingradské bitvě. Krásné svátky, oslavu vítězství života a spravedlnosti.

Děkuji vám za pozornost.

Nemyslete si, že se plánuje nějaký soucit s českým obyvatelstvem ze strany NATO a poskoků z pětikoalice, bude to úplně stejné jako při operaci Barbarossa, kdy po vypuknutí války proti Rusku v první linii šly oddíly z Rumunska, z Finska, Itálie, ze Slovenska, z Chorvatska, z Francie, ze Španělska a z Maďarska. Německé oddíly Wehrmachtu jely až za nimi. Přání války českých politiků zničí českou zemi, český národ, bude se muset znovu vybudovat od píky.

Bude se muset přestavět, bude to katastrofální zkáza, pokud válka mezi NATO a Ruskem propukne v otevřený konflikt. Modleme se, aby k tomu nedošlo, protože politici na západě utíkají vstříc tomuto sebezničení mílovými skoky. To označení “míroví štváči” používané teď na internetu Pavlovými fašos je varováním, jak blízko je národ své vlastní destrukci v konfliktu s jadernou velmocí. Politici neusilují o mír, usilují o rozpoutání otevřeného konfliktu s Ruskem.

Kult války proti Rusku pohltil celý Kolektivní západ

Mnoho lidí to stále nevidí, nebo spíš nechce vidět, ale nejen česká vláda, ale vlády většiny zemí EU dělají vše pro zatažení Evropy a NATO do přímého konfliktu s Ruskem, doslova je to do očí bijící útěk evropských politiků vstříc válce s Ruskem, doslova o to usilují a připravují novely zákonů, ale sami se bojí do té války jít, a proto si dali do novel výjimky, na koho se mobilizace vztahovat nebude, na poslance, senátory, na vládu, na strážníky, na europoslance! Chápete? Oni ženou nás obyčejné lidi do války, ale sami si do zákonů dají, aby jich se to netýkalo. Víte, co to znamená?

Bestie nechce přijít o vlastní kožich, a proto štěká a kibicuje ostatní, aby oni běželi vstříc pod hlavně děl nepřítele. Nikdo z těch politiků, až na vzácné a raritní výjimky v počtech, které spočítáte na prstech jedné ruky, maximálně dvou, nevolá po míru. Všichni volají do války a porážky Ruska, jako kdyby nešlo o největší zemi na světě s jednou z největších armád, jako kdyby nešlo o jadernou velmoc, jako kdyby šlo o nějakou banánovou republiku, do které je možné poslat “mírové okupační mise” NATO. Ruští pozorovatelé na ruské televizi, především v pořadu Vladimira Solovjeva, mluví už otevřeně o nevyhnutelnosti přímého konfliktu s NATO kvůli Ukrajině. Jde prý už jen o to, kdy k tomu dojde a kde nastane ten spouštěcí incident.

A pokud se díváme na to, co předvádí agent Pávek v ČR jen pár dní po svém zvolení, aniž by ještě složil prezidentskou přísahu, tak je jasné, že tyto obavy jsou zcela na místě. Ale český národ si zvolil ve volbě prezidenta válku, zvolil si cestu války, a pokud se nestane zázrak, tak jak to už vypadá, tu válku ten národ mít bude, dříve či později, čeští politici mu tu válku dopřejí zažít na vlastní kůži. Tak daleko došel národ Dobrého vojáka Švejka pouhých 34 let po Kabátové revoluci.

Pokud si najdete čas, nalaďte si od 19:30 hodin Svobodný vysílač CS, protože v pořadu probereme aktuální témata za uplynulý týden z domova i ze světa. Všichni jste srdečně zváni k poslechu.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zdroj: aeronet.news