Naprosto bezprecedentní skandál v Rumunsku, kde tamní režim v čele se zkorumpovaným ústavním soudem zastavil rozjeté prezidentské volby a v půli je zrušil po skončeném 1. kole, které vyhrál nezávislý a protiválečný kandidát Calin Georgescu, má další výbušné pokračování, které prostě jenom potvrzuje obrovskou nervozitu a paniku evropských liberálních elit.
Západní novinář z britské Sky News totiž udělal s Georgescem rozhovor [1], ve kterém se mimo jiné dostalo i na otázky ohledně pozadí, co vlastně stálo za zrušením voleb. Georgescu potvrdil, že rumunská vláda čelila podle jeho slov obrovskému nátlaku z NATO a EU, aby volby zrušili, protože západní elity chtějí zhatit mírové urovnání války na Ukrajině.
Georgescu prohlásil, že NATO se proměnilo z obranné na útočnou organizaci, a že jediné, co tyto evropské a alianční elity chtějí a co hledají, je pouze válka.
Ten proces je jasně daný, protože pro země v ekonomickém propadu a v obrovské recesi, v jaké je celá EU, je jediným řešením a jedinou cestou ven z recese válka. Válka je totiž živitelka všech ekonomicky kolabujících zemí. Válečná výroba otevírá bezedné úvěry, zvedá se zaměstnanost díky válečné výrobě, posiluje ekonomika, protože válka se stává největším a postupně jediným zákazníkem celého národního hospodářství. Zákazníkem už není občan, ale válka!
Válka jako živitelka a nejlepší zákazník, který zachraňuje ekonomiky před kolapsem
Válka jako imaginární zákazník je naprosto bezkonkurenční. Má prakticky bezednou peněženku a nakupuje od podniků prakticky všechno a v obrovských kvantech a opakovaně. Válka se stává živitelkou, která ale kromě obrovského oživění ekonomiky požírá obyvatelstvo, hlavně mladé muže. Jak se válka prohlubuje, tak válka živitelka se mění na válku požíratelku.
Ta doslova požírá národ spolu s tím, jak si válka žádá další a další oběti. A za to válka poskytuje další a další práci, objednávky se navyšují, válečný průmysl praská ve švech. Je třeba si uvědomit, že západní ekonomiky se z covidové pandemie dodnes nedostaly. Recese ovládla celou Evropskou unii a nejlepším důkazem je německý průmysl a to, co se tady v Německu děje.
Nikdo nekupuje nová auta. Němci zavřeli peněženky, protože na trhu je dost aut, ojetých aut, a hlavně lepších aut, než které doteď vyráběl německý průmysl. Němci nechtějí nakupovat, nechtějí utrácet. No, a tomu se právě říká recese. Přesně kvůli tomuto chtějí mimochodem globalisté zavést digitální měny, které nebudou mít hotovostní podobu.
Budou jen v elektronické podobě, ale budou mít některé nové vlastnosti, např. datum expirace, anebo záporné danění. A to všechno s cílem donutit lidi, aby peníze vraceli do oběhu a tím se zamezilo recesi. Pokud budou lidé donuceni peníze utrácet, k recesi už nebude moci nijak dojít. Jenže recese nevzniká jen kvůli nepoužitelným novým autům na baterky, které nikdo nechce hromadně kupovat.
Evropa v objetí zničující recese se chystá na nemyslitelné – na válku v Evropě
Recese vzniká primárně jako syndrom ekonomické tísně, kdy lidé přestávají utrácet v obavách z nadcházejících těžkostí a dochází k zadržování peněz na účtech jednotlivců, ale i firem. Ty pro změnu neinvestují, nerozšiřují výrobu, nezvyšují produkci, což vede ke stagnaci HDP, a stagnace HDP vede znovu k recesi, protože na trhu se zastavuje oběh peněz a dochází k jejich retenci, tedy zadržení, čili recesi.
Recese je navíc sestrou inflace, která se na recesi živí, a to tak, že do společnosti se dostává více peněz, za které se ale více nekoupí, naopak se nakoupí méně, což vede ke zdražování, a zdražování zvyšuje tíseň obyvatelstva, které o to méně utrácí a o to více zadržuje peníze a šetří.
Vzniká tím tzv. smyčka recese tažené inflací. Podívejte se na graf níže z článku [2], který pojednává o německém ekonomickém kolapsu v souvislosti se zaměstnaností. Německo ekonomicky padalo a klesala zaměstnanost od roku 2018. Potom přišel Covid-19. Po něm krátký růst a následně znovu propad, který se urychlil v únoru 2022 sankcemi na ruské energie a suroviny.
Německo je prostě v hluboké recesi. A recese začíná objímat celou Evropu. Cesta z ní se v ekonomických publikacích popisuje jako obtížná, ale nejrychlejší je “oživení poptávky“ a nějaké donucení trhu, aby lidé nebo státy začali utrácet. A protože lidé by museli dostat nějaké zázračné a převratné zboží, které najednou budou chtít všichni, aby ho všichni začali masivně nakupovat, tak to je velice obtížné.
Kdysi západní kapitalismus od recese zachránil rozvoj motorismu a automobilismu. Další recese přišla v 70. letech, kde svět od recese zachránily osobní počítače a digitální elektronika. Jenže nyní nic takového není. A když tedy lidé nechtějí utrácet, můžou místo nich utrácet státy. A tím jediným mohutným impulsem pro nastartování státní poptávky je válka.
Obnova evropské ekonomické prosperity v Hitlerových stopách
Ani největší němečtí ekonomové si neví rady, co udělat s kolabující německou ekonomikou. Ta se začala úplně pokládat, a to kvůli automobilovému průmyslu, odstřižením od ruských energií, surovin a rovněž kvůli válcující čínské automobilové konkurenci. Proto není divu, že šílení němečtí politici z CDU chtějí střílet rakety na Rusko.
Neřeknou to nikdy nahlas, ale chtějí svým válečným zaříkáváním vyvolat válku – živitelku, aby nastartovala znovu průmysl, ale tentokrát pro zbrojní výrobu. Za celým tím šílenstvím západních elit a politiků, kteří řvou do války, je pouze jediná motivace, a to vyvolání války jako živitelky. Vždyť co tady udělal Hitler v roce 1933 v tehdy kolabující Výmarské republice?
Spustil obrovské zbrojení a spolu s tím výstavbu dálnic, které byly potřeba pro dopravu materiálu mezi zbrojovkami a továrnami. Prostě válka živitelka zpočátku vypadá jako hezky, jako pomocnice národa, ale to je zástěrka. Živitelka požírá totiž nejen zdroje, ale postupně i občanská práva a svobody.
Společně s válkou a zbrojením se začíná demokracie transformovat na totalitu, protože válečné úsilí začíná mít přednost před vším ostatním, i před demokratickými principy a před právním státem. A proto došlo v Rumunsku ke zrušení voleb uprostřed volebního procesu. Je to totiž dané. Válka živitelka již převzala řídící roli v NATO i v EU.
Toto jsou nejnebezpečnější týdny rusko-ukrajinské války!
A toto je prostě důkaz. Rumunsko je hostitelskou zemí amerického protiraketového deštníku AEGIS na základně Deveselu a příprava na vyslání rumunských vojáků na Ukrajinu je na spadnutí. EU a některé země NATO chystají 100 000 vojáků na Ukrajinu. A kdo o nich hovoří? No přece už přímo Zelenský. Ten se nechal tento týden už slyšet [3], že zvažuje rozmístění vojsk ze zemí NATO na Ukrajině na zajištění Ukrajiny během příměří. Zelenský prostě jede podle instrukcí západních bossů.
Přesně o tomto informovala již ruská rozvědka SVR a rovněž západní média, která informovala o jednáních mezí Paříží a Londýnem o vyslání 100 000 vojáků mírové mise na Ukrajinu, kde údajně budou dohlížet na příměří. Ukrajina ještě nebude v NATO, ale NATO již bude na Ukrajině. No řekněte sami, nebyla by to ironie? A to není všechno.
Viktor Orbán ve středu oznámil [4], že telefonicky mluvil s Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině a po konci rozhovoru médiím Orbán sdělil, že toto jsou nejnebezpečnější týdny rusko-ukrajinské války! Orbán nespecifikoval, z čeho konkrétně toto děsivé konstatování odvozuje, co konkrétně Putin v rozhovoru řekl nebo naznačil, ale je jasné, že si to můžeme domyslet.
Ve chvíli, kdy na Rusko dopadají americké a západní rakety, tak stojíme doslova na prahu III. sv. války a neoconi se mohou pokusit do 20. ledna, tedy do inaugurace Trumpa, vyvolat válku s Ruskem na evropském kontinentu. Ten signál jsme právě viděli v Rumunsku, kde západní siloviky násilím a výhrůžkami donutili soudce ústavního soudu zastavit prezidentské volby uprostřed volebního procesu.
Na Rusko dopadly další americké rakety a je jasné, že válka živitelka převzala v EU velení
Něco takového ukazuje na brutalitu a zoufalost situace. Je již v sázce příliš mnoho, přežití kolektivního Západu, záchrana KoZa před porážkou Ruskem na Ukrajině, a není dovoleno, aby to nějaký rumunský Trump zhatil. Proto je jasné, o čem Orbán hovořil. Ano, toto jsou nejnebezpečnější týdny, které jsou před námi. Neoconi to opravdu mohou zkusit a pokusí se o eskalaci.
Ve středu dopadlo rovnou 6 amerických raket ATACMS na letiště v Taganrogu v Rostovské oblasti na jihozápadě Ruska u Azovského moře [5]. Celkem 6 amerických raket! Ruský generální štáb ve středu večer má mimořádnou radu s Vladimirem Putinem.
Žádné velké škody po útoku prý nejsou, dvě rakety byly sestřeleny a další čtyři byly ovládnuty ruským elektronickým bojem manipulujícím GPS signálem, takže rakety byly odkloněny z kurzu.
Přesto několik vojáků strážících letiště prý bylo zraněno šrapnely po výbuchu hlavice sestřelené rakety. Celé se to redukuje pouze na otázku, kdo bude mít pevnější nervy a vůli. Jestli je v sázce opravdu tolik, kolik se zdá, že neoconi a západní siloviky se nezdráhají dokonce v Rumunsku zastavit volby poté, co voliči již odevzdali hlasy v 1. kole, tak je jasné, že tady jde veškerá legrace už stranou.
Oni to opravdu myslí vážně a fakt chtějí rozmístit vojáky ze zemí NATO na Ukrajině. A podle toho, jak se chová šéf CDU Friedrich Merz, to opravdu nevypadá na mírovou misi dohlížející na příměří, ale na jednotky NATO, které budou na Ukrajině tvořit nárazníkovou zónu před postupujícími ruskými vojsky. Tohle je podle všeho to, co mají nachystáno. Válka – živitelka začala požírat občanská práva v Rumunsku a právě Rumunům zastavila prezidentské volby. A to je jen začátek.
-VK-
Šéfredaktor AE News
Zdroj: aeronet.news
