Když obrátíme pozornost ke svátku Tří králů, většinou se nám vybaví tři postavy v rouchu a korunou na hlavě, a taky nápěv, který cestou zpívají:
„My tři králové jdeme k vám, štěstí, zdraví vinšujem vám.
Štěstí, zdraví, dlouhá léta, my jsme k vám přišli z daleka.
Z daleka je cesta naše, do Betléma mysl naše…“
Starší pamětníci si mohou vzpomenout na vánoční díl seriálu Píseň pro Rudolfa III., kde zazní píseň o mudrcích z východu. Milan Chladil, Jiří Štědroň a Pavel Sedláček s nalepenými vousy a s korunami na hlavách procházejí Prahou a zpívají My mudrcové od východu, než dojdou do porodnice, kde bezradně nahlížejí do dětských postýlek.
„Vedla nás hvězda, ta souputnice odvěká, co září v temném nebi, hledáme spravedlivého člověka, jehož je světu zapotřebí.“ Jak někteří poznamenali, spravedlivého člověka hledáme dodnes.
Celý díl je vánočně laděný, dokonce v něm Iva Janžurová cituje z Bible. Mnozí se domnívají, že v písni je skrytý protest proti tehdejší okupaci koncem 60. let, než byl báječný seriál uložen do trezoru.
Postavy chlapců, koledujících coby Tři králové, se objevuje i v kreslené pohádce Čarodějův učeň od našeho režiséra Karla Zemana, loutkáře, výtvarníka a animátora.
Nejznámější britský dramatik William Shakespeare, básník a herec, se rovněž motivoval svátkem Tří králů, když napsal veselohru Večer tříkrálový. Jedna z největších Shakespearových komedií je plná lásky, převleků a zvláštní hudebnosti a přeludovosti. Postavy vytvářejí veselicový svět plný neustálých proměn i pomíjivosti času.
A kdo byli mágové či mudrci od východu?
„Slovo „mág“ (mudrc) použité v evangeliu pravděpodobně poukazuje na persko-médskou kněžskou třídu, která se zabývala astronomií a astrologií. Jinak řečeno, jde o ty, kteří studovali nebeská znamení,“ uvádí stránky katolik.cz
Termín mág pak odkazuje na kastu kněží Zoroastrismu, následovníků perského proroka Zarathuštry, kteří v rámci svého náboženství věnovali také zvláštní pozornost hvězdám a astrologii, která v té době byla uznávanou vědou. Možná proto mohli nahlížet horoskop významné osoby, která se právě měla narodit v Betlémě.
O třech králích se poprvé zmiňuje Matoušovo evangelium: „Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mágové od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: Kde je ten právě narozený král Židů?“
Počet mágů je proměnlivý – od tří do dvanácti. „Dnes vžitý počet tří mudrců vychází z počtu symbolických darů popsaných v evangeliu: zlato označovalo královskou moc, kadidlo Kristovo božství a myrha – Ježíšovo lidství,“ uvádí dále katolik.cz.
Až později vznikla tradice, že byli tři, že to byli králové – tyto informace se však v Novém zákoně nevyskytují. Počet tří se odvozuje od třech darů, které s úctou přinesli narozenému králi – zlata, kadidla a myrhy.
V apokryfních evangeliích, mnohem později, se objevují i jména těchto mudrců – Kašpar, Melichar a Balthasar.
„Tři písmena společně s datem jsou však původně zkratkou latinských slov požehnání ,Christus (řecky Christos: Pomazaný, Mesiáš) mansionem benedicat´, které česky znamená ,Kristus ať požehná (toto) obydlí – CHRISTUS MANSIONEM BENEDICAT´,“ vysvětluje katolik.cz.
V předvečer svátku Tří králů se křesťané v kostelech věnovali svěcení křídy a vody. Podle lidových zvyků se poté svěcená voda využívala ke kropení obydlí, zahrady a pole, provádělo se také vykuřování kadidlem. Tyto rituály měly sloužit jako ochrana před vším zlým a měly přinést požehnání.
Dodnes se zachovala tradice, že koledníci chodí 6. ledna od domu k domu a svěcenou křídou vpisují na dveře požehnání v iniciálách K+B+M. Dříve za to mohli dostávat drobné peníze nebo pamlsky.
Podobně jako o Vánocích, i na Tři krále se lidé pokoušeli zjistit svoji budoucnost. Například ukryli pod hrnečky různé předměty a podle toho, jaký symbol si člověk vybral, se mu mělo v budoucnosti vést.
V západní liturgické tradici je svátek Tří králů dvanáctým dnem Vánoc a fakticky jím Vánoce vrcholí. Nastává Masopust. Rodina se sejde a v domácnostech se v tento den uklízel vánoční stromeček. Vánoce končí.
Zdroj: epochtimes.cz
