Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vystoupil mimořádně v živém telemostu na americké televizi CBS a potvrdil, že mezi USA a Ruskem leží na stole smlouva, u které se ladí poslední detaily a prvky. Jde tak o oficiální potvrzení informací deníku Financial Times o tzv. finálním Trumpově mírovém návrhu. Ten návrh samozřejmě musí doznat nějakých změn, protože představa, že by Rusové předali Američanům do rukou Záporožskou jadernou elektrárnu, je naprosto vyloučené, protože tím by došlo ke zpochybnění ruské územní suverenity nad Záporožskou oblastí, která je ukotvena v ruské ústavě.
Podle informací ze čtvrtka bude Kreml požadovat stažení ukrajinských vojsk z území nově připojených republik, přičemž výměnou za to má Moskva nabídnout stažení vojska z Charkovské oblasti, zejména tedy ve směru na Kupjansk. Dalším problémem je americký návrh, že Ukrajina sice nebude v NATO, ale bude mít dovoleno zbrojit bez omezení a budovat armádu bez omezení, prý na svojí obranu.
Toto je podle ruských novinářů pro Kreml naprosto nepřijatelné, protože by to vedlo k jediné věci – k obrovskému nasunování západní vojenské techniky, munice a vybavení na Ukrajinu v přípravě na další válku. A přesně na tu se podle všeho Zelenský připravuje.
Trumpovi dochází se Zelenským a jeho tlampačovou diplomacií trpělivost
Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt to uvedla na tiskové konferenci před Bílým domem, že Zelenský je na špatné cestě historie, protože se rozhodl namísto míru prosazovat pokračování války. A podle jejích slov už Trumpovi dochází se Zelenským i s Ukrajinou trpělivost, protože američtí daňoví poplatníci už nasypali do Ukrajiny spoustu peněz.
Válka už trvá dlouho, a prostě už toho bylo dost. Zelenský je samozřejmě jako kašpar na dálkové ovládání z Londýna a rovněž z Brusele zaúkolován, aby mírový proces sabotoval, protože konec války by byl katastrofou nejen pro Zelenského, ale i pro Evropskou unii.
Ta by přišla o zmrazená ruská aktiva, z jejichž výnosů jsou dnes placeny splátky úvěrů EU, které eurosvině svým jménem vzaly na svá bedra od bankéřů z ECB (což není nic jiného, než zapáchající bruselská filiálka Rothschildova bankovního impéria), ale ty splátky úvěrů za Ukrajinu splácí Brusel z výnosů ruských zmražených aktiv. Po konci války budou aktiva odblokována, Rusové si je převedou domů a EU bude muset monstrózní válečné úvěry pro ukrobanderovčiky splácet ze svého. Tedy ne ze svého, ale z peněz a z bankovních úspor více než 400 milionů obyvatel EU.
Vrchní euronacistka a její plán na zapojení úspor obyvatel EU do horečného zbrojení
S tímto nápadem přišla [1] vrchní euronacistka Ursula von der Leyen jako šéfka Evropské komise. Chce vytvořit investiční fond, do kterého by investovaly banky tzv. úložková aktiva, tedy peníze na spořících účtech občanů. Není jasné, jak by bylo zabezpečeno, že lidé o peníze nepřijdou v případě krachu investice, nebo války v Evropě s Ruskem, nebo v případě jiné krize. Ta myšlenka spočívá v tom, že EU stanoví garantovaný výnos z investování do “obrany a ochrany EU“, rozuměj v překladu “do zbrojení“, a protože půjde o garantovaný výnos, tak lidé by se prý do takového investování hrnuli.
Ten plán má ale jednu vadu, protože není jasné, odkud by se generovaly ty výnosy. Investice do zbraní totiž žádný zisk nenesou, až na jednu výjimku – zdroje ukořistěné v boji a ve vyhrané válce. Právě proto ten návrh Ursuly je možné považovat buď za šílenství, že výnosy budou moci občané zemí EU očekávat až po vyhrané válce, anebo za holomajznu a podvod.
Proč podvod? Protože “výnosy” budou dotovány z rozpočtů EU, tedy systém samopožeru. Proto je teď tou hlavní otázkou, jestli zvítězí Chabad a jeho mírový plán na Ukrajině, anebo Dům Sion a jeho Drang nach Osten v šíleném revivalu v podobě ukrobanderovského režimu na Ukrajině. V tomto ohledu je zásadní, co řekl Lavrov na CBS.
Steve Witkoff je znovu v Moskvě a znovu jedná s Putinem
Moskva a Washington “jdou správným směrem” k dokončení dohody o ukončení konfliktu na Ukrajině, řekl ve čtvrtek ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro CBS News. Americký prezident Donald Trump údajně v posledních týdnech zvýšil tlak na Kyjev, aby přijal “finální nabídku” Washingtonu na řešení konfliktu, ačkoli přesné podrobnosti návrhu zůstávají nezveřejněny.
Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff se v pátek znovu setkává s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. “No, prezident Spojených států věří, a myslím, že právem, že jdeme správným směrem,” řekl Lavrov v rozhovoru pro pořad Face the Nation na CBS. “V prohlášení prezidenta je zmíněna dohoda a my jsme připraveni dohody dosáhnout. Existují však ještě některé konkrétní body, prvky této dohody, které je třeba doladit, a právě tímto procesem se zabýváme.”
Lavrov sice potvrdil otevřenost Moskvy dohodě, ale odmítl upřesnit obsah navrhované dohody s odkazem na důvěrnost. “Prezident Spojených států neupřesnil prvky dohody, takže není vhodné, abych to dělal já,” dodal. Trump otevřeně obvinil Vladimira Zelenského ze sabotování jednání – a varoval, že by mohl přijít o celou svou zemi – poté, co ukrajinský vůdce prohlásil, že Kyjev nikdy nebude ani diskutovat o formálním uznání Krymu jako ruského území. Bílý dům rovněž obvinil Zelenského ze zapojení do “tlampačové diplomacie” poté, co veřejně odmítl to, co je považováno za jeden z klíčových bodů navrhovaného mírového rámce USA.
Podle Bildu se již ukrajinské špičky připravují na nejhorší scénář
Moskva dlouhodobě trvá na své ochotě vyjednávat, ačkoli ruští představitelé zdůrazňují, že jakákoli životaschopná mírová dohoda musí zahrnovat formální uznání územní reality na místě a řešit základní bezpečnostní otázky – včetně ukrajinské neutrality a zákazu vstupu sil a infrastruktury NATO na její území.
Lavrov uvedl, že Trump je “pravděpodobně jediným vůdcem na světě, který uznal potřebu řešit základní příčiny této situace,” a označil to za jednu ze “známek toho, že jdeme správným směrem.” Trump i ministr zahraničí Marco Rubio naznačili, že USA mohou přehodnotit svou roli zprostředkovatele a přesunout pozornost na jiné globální “priority“, pokud nebude brzy dosaženo pokroku. Podle deníku Bild to údajně přimělo Kyjev, aby se připravil na “nejhorší scénář“, v němž USA přeruší veškerou podporu.
???????????????????????? Ukraine is preparing for the "worst case scenario", namely the end of support from the United States, Bild reports, citing a source in the Ukrainian government.
— Lord Bebo (@MyLordBebo) April 25, 2025
Vice President J.D. Vance said: "It's time to vote yes - or the United States will leave the negotiations." pic.twitter.com/kH3mhPHoG1
Podle německého bulvárního deníku se totiž představitelé Kyjeva obávají “nejhoršího scénáře“, kdy Washington přeruší veškerou pomoc. Kyjev se prý připravuje na “nejhorší scénář“, při kterém americký prezident Donald Trump přeruší veškerou americkou podporu, uvedl německý bulvární deník Bild s odvoláním na anonymní zdroje v ukrajinské vládě.
Trump údajně zvýšil tlak na Ukrajinu, aby rychle přijala “konečnou nabídku” Washingtonu na řešení konfliktu. Varoval také, že pokud jednání mezi Moskvou a Kyjevem uvíznou na mrtvém bodě, USA mohou odstoupit od své role prostředníka. “Připravujeme se na nejhorší možný scénář… a to znamená konec podpory ze strany USA,” řekl listu Bild nejmenovaný vládní insider. Jiný ukrajinský diplomat údajně řekl “To, co je na Trumpově papíře finálního návrhu a co je nám signalizováno při jednáních, je nepřijatelné.”
Zelenský je kašpar na dálkové ovládání, jednou z Washingtonu, teď pro změnu z Londýna
Americký prezident usiluje o vyřešení konfliktu a zároveň se snaží uzavřít s Ukrajinou dohodu o těžbě nerostných surovin, která by pomohla kompenzovat miliardy dolarů vynaložené Washingtonem na vojenskou a finanční pomoc. Trump v únoru po veřejném sporu s ukrajinským ministrem Vladimirem Zelenským v Bílém domě dočasně zastavil vojenské dodávky a sdílení zpravodajských informací s Kyjevem.
Ve středu Trump zopakoval, že Zelenský – kterého kdysi označil za “diktátora bez voleb” – byl “obtížnější na jednání” než ruský prezident Vladimir Putin. Tato poznámka přišla poté, co Zelenský veřejně odmítl údajné ustanovení amerického mírového rámce a na začátku tohoto týdne trval na tom, že Kyjev nebude ani diskutovat o formálním uznání Krymu jako ruského území.
Podle deníku Bild někteří činitelé v Kyjevě doufají, že Trumpovy osobní výpady vůči Zelenskému byly pouze jeho způsobem nátlaku. “Doufali jsme, že šlo o Trumpovu vyjednávací taktiku,” citoval list jednoho z ukrajinských vládních představitelů.
Zpráva dodala, že Kyjev se nyní snaží znovu vyjednávat s Washingtonem a současně hledá podporu u svých evropských sponzorů pro pokračování války. Kyjev stále dostává zbraně přislíbené předchozí americkou administrativou, ale od Trumpova nástupu do úřadu nebyly schváleny žádné nové balíčky pomoci, uvedl v pondělí Zelenský.
Ukrajina musí mít malou armádu, aby již nemohla nikdy vyprovokovat válku
Jeho nedávné žádosti o další baterie Patriot a rakety rovněž zůstaly bez odezvy. Moskva trvá na tom, že je otevřena mírovým rozhovorům za předpokladu, že budou splněny její základní bezpečnostní požadavky. Nesouhlasí s jakoukoli přítomností NATO na ukrajinském území.
A rovněž požaduje, aby Kyjev uznal nové hranice Ruska a vzdal se svých plánů na připojení k vojenskému bloku vedenému USA. Moskva odsoudila pokračující přísun západních zbraní jako škodlivý pro jakýkoli trvalý mír. Ruská vláda rovněž uvedla, že nepřijme dočasné zmrazení konfliktu, které by později vedlo pouze k obnovení bojů.
A jako důkaz nedůvěryhodnosti Kyjeva uvedla několikanásobné porušení velikonočního příměří ze strany Ukrajiny a dřívější moratorium na údery proti energetické infrastruktuře zprostředkované USA. S tím prý souvisí i požadavek Moskvy na demilitarizaci ukrajinské armády na velikost neutrálního ozbrojeného sboru.
Pokud by Ukrajina měla mít po válce možnost znovu neomezeně zbrojit, jako tomu bylo od roku 2014 do roku 2022, kdy zásoby munice ukrajinské armády vzrostly více než na stonásobek, počty těžké techniky na desetinásobek a počty vojáků na 2,5-násobek, tak by to vedlo namísto trvalého míru jen k přestávce na mohutné přezbrojení nyní vyčerpané Ukrajiny.
Už i kyjevský starosta Kličko připouští, že Ukrajina se bude muset vzdát území, minimálně dočasně
A trpělivost se Zelenským už vyprchává i politikům v Kyjevě. Ukrajina se prý možná bude muset vzdát části svého území ve prospěch Ruska, aby zajistila mír, připustil [2] kyjevský starosta Vitalij Kličko, ačkoli tento ústupek vykreslil jako “dočasné” opatření. V rozhovoru pro BBC odvysílaném v pátek Kličko připustil, že Ukrajina nemůže popřít územní realitu na místě.
Krym a další čtyři bývalé ukrajinské regiony se v roce 2014, resp. 2022 ve veřejných referendech drtivou většinou vyslovily pro připojení k Rusku. Kyjev výsledky hlasování nikdy neuznal. “Jedním ze scénářů je… vzdát se území. To není spravedlivé. Ale pro mír, dočasný mír, možná to může být řešení, dočasné,” řekl Kličko, i když tvrdil, že “ukrajinský lid by nikdy nepřijal okupaci.”
Na otázku, zda Zelenský bere na vědomí jeho postoj k urovnání konfliktu, bývalý boxerský šampion v těžké váze odpověděl, že s ním nic nekonzultoval. “Prezident Zelenský rozhoduje sám. Není to moje funkce,” řekl. Kličko a Zelenský spolu vedou dlouhodobý spor poté, co šéf města obvinil tým ukrajinského vůdce z podkopávání místní správy a uzurpování moci.
Kličko také v únoru varoval, že by se Ukrajina měla připravit na nepříznivé řešení konfliktu. “Takzvaný kompromis by se mohl ukázat jako velmi bolestivý pro každého Ukrajince,” řekl tehdy. Zelenský však má roli dálkově ovládané loutky a nikdy o ničem nerozhoduje. Je to přijímač rozkazů vysílaných kdysi z Washingtonu, teď z Londýna. Záleží proto jen na tom, jak se dohodnou dva Domy Chabadu (USA a Rusko) s Domem Sion (Velká Británie). Podle toho buď bude mír, anebo bude válka, která se rozhoří z Ukrajiny do celé Evropy.
Zdroj: aeronet.news
