Nepoučitelná EU – platí kde komu a za kde co. Vrátí se světový středobod kultury a ekonomika po tisících letech opět zpět do Asie? Český velvyslanec ve Vietnamu Hynek Kmoníček na besedě ukázal, jak jsme jako Evropané zcela pomýlení exportem demokracie, který ale Východ nechce a ani mu nerozumí. Typický příklad je kauza omezení lovu tuňáků. Kariérní diplomat rovněž ukázal, proč mají Vietnamci nejradši Paříž nebo Benátky na dohled od Hanoje.
„Základním naším problémem Evropy, nemáme-li ekonomicky a demograficky prohrát, je, že se musíme podívat na to, jak vypadá situace doopravdy. Vypadá tak, že kyvadlo dějin se vrací tam, kde už jsme byli. To znamená, že ty nejsilnější a největší ekonomiky budou v Asii. My se jim nějakým způsobem můžeme bránit pomocí celních zákazů a sankcí, ale vydržíme to jenom do té doby, než politický tlak na nás bude takový, že se budeme muset přestat ekonomicky bránit a uvolnit jim přístup na trh,“ uvedl Kmoníček.
Jak nám (ne)rozumí
„Klíčová otázka je, kdy takového politického tlaku a jestli někdy, Asie dosáhne. Jsem zastáncem toho, že to nemáme úplně prohrané. Ale vím, co řeší Evropská unie ve Vietnamu. Ochranu životního prostředí a ochranu národnostních menšin. Ne, že by to nebylo důležité. Je to důležité. Ale není to to nejdůležitější a určitě to není to jediné, co tam máme dělat. Pokud ovšem chceme dělat něco jiného, musí nám to Vietnamci dovolit. Aby nám to dovolili, musíme na ně mít nějaký tlak. Ve chvíli, kdy nám už sedmý rok Vietnamci nedovolují dovoz českého salámu a uzenin, první, co bych udělal, tak bych jim zakázal alespoň dovoz dvou typů rýže. A za čtrnáct dní to oni změní. Ale my to neuděláme, protože to se domlouváme po celé EU, a to by bylo složité a my jim prý musíme ukázat hodnotově, že takto se to nedělá a oni se tomu přizpůsobí,“ konstatoval Kmoníček pro několik desítek přítomných zájemců.
„Klasickou ukázku válek s Asií uvedu jako příklad – je to jediné, jak jsme Vietnamcům v posledních letech ublížili a jak to dopadlo. Na každém jednání s každou vietnamskou delegací, všude v Evropě na nás Vietnamec přijde a řekne – udělejte už něco s tou žlutou kartou. To jim strašně vadí. Co je žlutá karta? Když Vietnamci lovili tuňáky takovým způsobem, že už by v moři nezbylo vůbec nic, tak se EU konečně naštvala a zakázala dočasně dovoz vietnamských tuňáků do Evropy. Tím pádem Vietnamci začali ztrácet pro ně poměrně významné peníze. Co udělali? Okamžitě běželi za námi a řekli – co máme udělat proto, abyste opět uvolnili vývoz tuňáků. A my jsme jim řekli – tak to se budete muset chovat jako ty naše lodě. Což znamená lovit jen v lovné sezóně, lovit tam, kde se lovit má, jen v době, kdy se má a hlavně dát na lodě ty elektrické mašiny, které ukazují, kde ta loď je a jak dlouho tam je. Vietnamci uvažovali a pak zareagovali klasicky vietnamsky, asijsky,“ konstatoval diplomat a pokračoval: „Řekli – tak mi to uděláme, ale nemáme peníze na ty mašiny. EU je jim tedy koupila. A Vietnamci na to – už tedy odvoláte tu žlutou kartu? A Unie že ještě ne, že to musí fungovat. A Vietnamci na to – my nejsme vyškoleni a neumíme to spustit. EU jim zaplatila program, jak to nastavit, spustit, Vietnamci s nimi poprvé vyjeli na moře – a tam je do jednoho vypli!“
Takže zase nic. „Opět jsme tedy šli na Vietnamce a říkali – toto nic neřeší, pořád nebudete vozit tuňáky. Dokud to EU nebude vidět, tak je nemůžeme spočítat a vy nevyděláte nic. Prostě nic. A Vietnamci na to řekli – my na to nemáme! Není právní základna, která by vynutila to zapnutí. Dobře, EU jim pomohla napsat zákon. Ten byl velmi podobný evropskému. Co myslíte, že Vietnamci udělali, když viděli ten zákon? Nic! Protože v zákoně nebyla žádná sankce,“ vysvětloval Kmoníček.
„Takže se udělala revize zákona a daly se tam opravdu „mastné“ pokuty. Samozřejmě, že to opět znovu dělala Evropská unie. Ale ty pokuty že budou vybírat Vietnamci. A pak to přišlo – ta největší rybářská loď, co plundrovala tuňáky na půlce planety a byla vietnamská, si to nezapla, Vietnamci po ní skočili a řekli – my chceme tu pokutu. Provozovatel té lodi ale řekl, že žádnou pokutu nedá, protože ta loď není jeho. A Unie na to – tak ať to zaplatí majitel lodi. A majitelem té lodi byla čínská banka. Myslíte si, že čínská banka někdy historicky zaplatí něco vietnamskému státu? Po dvou tisících letech válek a k tomu, že Čína do velké míry diktuje, co se ve Vietnamu děje,“ konsternoval přítomné velvyslanec Kmoníček.
Chtít i nechtít zároveň
„Na této modelové příhodě vidíte podle mne jediné, že jediné, co částečně funguje s Asií, je naprostá reciprocita. Nepokoušet se být těmi hodnými, protože oni se zastydí a zkusí být námi. Nebudou! Jen se nám zasmějí. Je třeba přestat zasílat nesmyslné nóty o tom, jak by se měli začít chovat, aby byli Evropané. Oni nechtějí být Evropané.“
Ale existuje prý určitá antiteze: „Oni trochu chtějí být Evropany. Ale za svých vlastních podmínek. A opět vietnamský případ. Posledním hitem Vietnamu je, že zhruba polovina jejich hospodářství patří dvěma firmám, které mají něco společného, patří Vietnamcům, kteří přišli v roce 2014 z ukrajinského Charkova. V podstatě si zprivatizovali padesát procent státu. Jedním z jejich velkých programů je, že začali po celém Vietnamu budovat báječné tematické parky – naplnění Vietnamcova snu. Představte si, že asi 30 minut autobusem zadarmo z Hanoje se dostanete na místo, kde si Vietnamci postavili celé nové Benátky. Jezdí tam gondoly, večer tam jsou koncerty, pirátská bitva a polovina toho je zadarmo. Prostě si tam postavili Evropu. Jinde si zas postavili Paříž, kde jezdí citroeny. Ale ta jejich Evropa je v něčem jiná. Je ideální asijská Evropa – nejsou v ní Evropani. Je to prostě ten kulturně a historicky významný poloostrov na konci Asie, o kterém mne před třiceti lety vyprávěl čínský ministr zahraničí. Protože Evropa má vypadat takto: Má vypadat jako Benátky, má to být nové, mají tam jezdit gondoly, všichni mají jíst kuřecí pařátky a člověk tam má mluvit vietnamsky. Protože když dojede do opravdových Benátek, tak má gondolu za padesát euro, koukají se na něj jako na malého divného Asiata a s nikým se nedomluví,“ uvedl v závěru Kmoníček.
„Není to tedy o tom, že by Asiaté nechtěli být Evropany. Oni chtějí mít kulturní výsledky Evropy. Ale rozhodně se nechystají k tomu dojít naší cestou zbohatlé střední třídy, která bude mít hodnoty naší střední třídy.“
Podle Kmoníčka je to o tom, že celá evropsko-americká civilizace, tak jak ji známe, je postavena na právu individua. „To nejcennější pro nás je naše osobní svoboda. Že my si můžeme zvolit koho chceme a pak se tomu divit. A nikdo nám do toho nesmí mluvit. Tato svoboda je cennější, než jakékoliv jiné svobody. Čínský a asijský pohled je opačný,“ vysvětlil Hynek Kmoníček.
Viac vo videu:
Zdroj: YouTube Petr Bureš TV / parlamentnilisty.cz / InfoVojna
