Se změnou vedení Stanfordovy univerzity se změnil také přístup k vědecké diskusi o otázkách spojených s pandemickou politikou, která byla v USA a ve světě aplikována během epidemie covidu-19. Bývalý prezident univerzity rezignoval 19. července kvůli obviněním z manipulace výzkumů. Nový prezident Jonathan Levin se po nástupu do vedení školy rozhodl uspořádat konferenci, která měla dát prostor všem názorovým stranám.

Stanfordova univerzita patří mezi prestižní soukromé vysoké školy s více než 150 let dlouhou tradicí. V hodnocení se za rok 2024 umístila na v žebříčku Times Higher Education jako druhá nejlepší na světě.

Cílem konference bylo podle Jonathana Levina „spojit lidi s různými pohledy“ a „pokusit se napravit některé rozpory, které se během covidu otevřely“, řekl ve svém úvodním projevu na konferenci.

Podle senior redaktora deníku Epoch Times Jana Jekieleka se debata rozvinula v rámci čtyř odborných panelů, v nichž se diskutovalo o domácí a mezinárodní pandemické politice, dezinformacích a původu viru způsobujícího onemocnění covid-19.

„Byla to skutečně první konference svého druhu, o které vím, na níž se v dobré víře zapojili do diskuse odborníci a myšlenkoví lídři s protichůdnými názory na pandemii,“ řekl Jekielek, který byl pozván, aby na akci moderoval panel nazvaný „Původ covidu-19 a regulace virologie“.

Záznam konference v angličtině:

Zorganizováním konference byl pověřen doktor Jay Bhattacharya, profesor zdravotní politiky na Stanfordově univerzitě, který je jedním z autorů Prohlášení z Great Barringtonu, které volalo po změně „nesmyslných opatření“ přijímaných během pandemie.

„Vypadá to, že po pěti letech konečně začíná skutečná veřejná debata o globální ztrátě soudnosti a jejích příčinách,“ komentoval konferenci doktor Tomáš Fürst, který v rámci Sdružení matematiků, imunologů a statistiků (SMIS) komentuje statistické vyhodnocování účinků pandemických opatření a účinků anticovidových vakcín. Volá také po uspořádání podobné nestranné konference na půdě Univerzity Karlovy.

Krátkozraké politiky veřejného zdraví

Účastníci panelu se obecně shodli na tom, že mnohé z přijatých zdravotnických politik, jako jsou lockdowny a uzavření škol, se příliš soustředily na bezprostřední dopady na zdraví a méně braly v úvahu vedlejší škody.

V prvním panelu se šest ze sedmi odborníků shodlo na tom, že některé z politik veřejného zdraví považovali za „dobré nápady“, ale později „změnili názor“.

„Do značné míry jsme se soustředili na prevenci úmrtnosti, což mohlo časem vést k tomu, že jsme nepřikládali patřičnou váhu jiným hlediskům,“ uvedl Josh Salomon, profesor zdravotní politiky na Stanfordově univerzitě, a dodal, že rozhodovací orgány musí hbitěji přezkoumávat kompromisy mezi různými rozhodnutími.

„Z dlouhodobého hlediska je pro veřejné zdraví mnohem důležitější spousta jiných věcí než okamžitá úmrtnost,“ řekl Anders Tegnell, bývalý švédský státní epidemiolog z Agentury pro veřejné zdraví Švédska.

Kevin Bardosh, lékařský antropolog a ředitel britské neziskové organizace Collateral Global, který studuje dopady vládou nařízených farmaceutických zásahů během pandemie, a Vinay Prasad, profesor epidemiologie a biostatistiky na Kalifornské univerzitě v San Francisku (UCSF), hovořili o tom, jak dlouhodobé uzavření škol způsobilo významné ztráty v učení dětí a mládeže, tedy skupiny, která je virem nejméně ohrožena.

Dr. Monica Gandhiová, profesorka medicíny na UCSF a doktorka infekčních chorob, uvedla, že do úvah o dopadech těchto opatření na vývoj dětí a osamělost starší populace měli být zapojeni psychologové a odborníci na duševní zdraví.

„Víme také, že ekonomika je velmi úzce spojena s veřejným zdravím, takže její úplné ignorování samozřejmě nedává smysl,“ řekl Tegnell, bývalý švédský státní epidemiolog.

Douglas Owens, profesor a vedoucí katedry zdravotní politiky na Lékařské fakultě Stanfordovy univerzity, hovořil o obtížnosti přizpůsobení a rychlého rozhodování na počátku pandemie, kdy se virus šířil exponenciálně každým dnem.

„Část problému spočívá v tom, že lidé z oblasti veřejného zdraví, jejichž úkolem je chránit veřejné zdraví, ale nemají ani pravomoc [nebo] informace … aby … řekli, zda opatření v oblasti veřejného zdraví bude mít další negativní dopady. To není v jejich rozhodovací pravomoci,“ řekl Owens.

Peter Blair, docent vzdělávání na Harvardově univerzitě, který byl členem třetího panelu, jenž se zabýval pandemickou politikou, uvedl, že je důležité vytvořit „ekosystémy“ ještě předtím, než k pandemii dojde, aby se mohli spojit odborníci ze všech odvětví a přijímat fundovaná rozhodnutí.

„Spousta nadměrných úmrtí [nebyla] způsobena covidem. Vlastně si nejsme jisti, kolik jich bylo, protože o tom neexistují dobré údaje. Desítky milionů nových duševních poruch, 8 bilionů dolarů ušlého příjmu pro pracovníky na celém světě a současný přesun bohatství ve výši až 4 bilionů dolarů globálního dluhu,“ uvedl Bardosh a vyjmenoval některé z vedlejších škod, které přičítá pandemické politice.

„Veřejné zdraví je pro mě holistické,“ řekla Dr. Charlotte Haugová, výkonná redaktorka časopisu New England Journal of Medicine (NEJM). „Není to o jednom viru nebo jedné nemoci a tradiční [přístup] k veřejnému zdraví spočívá v tom, že … zohledňuje všechny druhy aspektů.“

Vládní cenzura a regulace informací

Panelisté druhého panelu, který se zaměřil na dezinformace, cenzuru a akademickou svobodu, diskutovali o tom, zda by vláda měla mít právo cenzurovat a kontrolovat informace během mimořádných událostí.

Dr. George Tidmarsh, přidružený profesor pediatrie a neonatologie na Stanfordské lékařské fakultě a moderátor druhého panelu, poznamenal, že Spojené státy v průběhu historie povolovaly nebo „přinejmenším tolerovaly cenzuru“ v době války, a přirovnal pandemii k válce.

Účastník panelu Gardiner Harris, senior reportér New York Times, upozornil na stále homogennější a kontrolovanější komunikaci ze strany orgánů veřejného zdraví.

„Téměř 20 let jsem se věnoval CDC [Centra pro kontrolu a prevenci nemocí]. …. Dříve jsem prostě letěl do Atlanty a mohl jsem se potulovat po CDC, klepat na dveře, mluvit s kýmkoli jsem chtěl,“ řekl Harris.

„Při pandemii, která byla tak katastrofální, se stalo to, že v CDC vlastně existuje obrovské množství názorů, totéž v NIH [Národní institut pro zdraví] – všechny tyto organizace, v podstatě všechny tyto hlasy, byly umlčeny.“

Neil Malhotra, profesor politické ekonomie na Stanford Graduate School of Business, uvedl, že důvěra v orgány veřejného zdraví poklesla, protože odborníci na veřejné zdraví se během pandemie stali samozvanými experty na fakta i hodnoty, a zatímco fakta jsou univerzální, hodnoty lidí nikoli.

„Spoléhali jsme se na to, že nám úředníci veřejného zdravotnictví poskytnou fakta… ale problém je v tom, že… že orgány veřejného zdravotnictví se pak promítly do hodnot,“ řekl Malhotra. „Nikdo není odborníkem na hodnoty, a když si lidé, kteří jsou ve skutečnosti odborníky, začnou nárokovat odbornost na hodnoty, máme vážný problém.“

„Myslím, že by bylo užitečné, kdyby lidé zůstali ve svých vlastních kolejích,“ řekl Michael McConnell, profesor a ředitel Centra ústavního práva na Stanfordově právnické fakultě a poradce správní rady společnosti Meta.

„Během záležitosti covid-19 mi opravdu vadilo, že jsem nikdy nevěděl, zda o veřejné politice rozhodují vědci, nebo zda o ní rozhodují právě politici. A myslím si, že by bylo lepší, kdyby nám vědci prostě řekli fakta a pak jakoby jiná osoba identifikovatelně převedla [nebo] použila tyto informace k vytvoření veřejné politiky.“

Podle Malhotry bylo pokrytecké, že výrobci vakcíny proti covidu-19 podléhali menší regulační kontrole než jiné farmaceutické společnosti, aby podpořili očkování.

Například na rozdíl od jiných výrobců léků nemuseli výrobci anticovidové vakcíny ve své reklamě uvádět vedlejší účinky a potenciální škodlivost vakcíny.

Advokáti také hovořili o tom, jak vláda cenzurovala diskuse, které byly v rozporu s hlavními sděleními.

Jenin Younes, advokát zapojený do případu Murthy v. Missouri, který tvrdil, že vláda využívá sociální média k cenzuře svobody projevu, zdůraznil, že ačkoli Nejvyšší soud USA (SCOTUS) rozhodl, že žalobci neměli právo domáhat se rozhodnutí, toto rozhodnutí neznamená, že vláda smí cenzurovat chráněný projev prostřednictvím platforem sociálních médií. SCOTUS rozhodl, že vláda by neměla nutit nebo výrazně podporovat společnosti provozující sociální média, aby potlačovaly chráněné projevy na svých platformách.

McConnell a Younes se neshodli na tom, zda vláda může podporovat sociální média v kontrole určitého obsahu. McConnell uvedl, že jde o otázku, na kterou nelze odpovědět.

„Kdykoli někdo s autoritou jiné osobě něco říká, radí jí, snaží se ji přesvědčit – nikdy nebude jasné, zda je to jen přesvědčování, nebo zda je to nátlak,“ řekl McConnell.

Původ covidu: mnoho spekulací

Závěrečný panel se zabýval původem viru způsobujícího onemocnění covid-19.

Dr. Laura H. Kahnová, lékařka, vědecká pracovnice a spoluzakladatelka One Health Initiative, hovořila o nedostatku důkazů, které by podporovaly teorii přirozeného původu. Jako příklady uvedla SARS-CoV-1 a MERS, kdy se později prokázalo, že virus vznikl v důsledku přenosu ze zvířat.

V případě SARS vědci zjistili, že cibetky, které byly považovány za přirozený rezervoár viru, měly protilátky proti virům z více než 99 % podobným SARS. Navíc lidé, kteří pracovali s cibetkami, měli vyšší pravděpodobnost, že budou mít protilátky proti SARS. Stejně tomu bylo i v případě MERS.

Zvířecí rezervoár SARS-CoV-2 nebyl identifikován a Čína neprovedla profesní studie na lidech, kteří pracují s podezřelými zvířaty.

Většina odborníků v komisi se domnívala, že pokud by výzkum rozšiřování funkcí viru (gain of function) nebyl kontrolován, mohl by vést ke vzniku katastrofálních virů a ohrožení biologické bezpečnosti.

Simon Wain-Hobson, emeritní profesor virologie na Pasteurově institutu v Paříži, uvedl, že v případě viru HIV se vědci shodli na tom, že virus vznikl v přírodě, protože „neexistoval nikdo dostatečně chytrý, kdo by vytvořil tak ďábelský virus, takže byl zjevně přirozený“.

Tvrdil však, že pokusy v laboratoři od té doby tato omezení překonaly.

„Je mnohem pravděpodobnější, že experimenty s rozšiřováním funkce viru povedou k lékařským zásahům, které zlepší životy lidí, než že by zplodily novou pandemii. Příroda je v tom mnohem zdatnější,“ řekla Sunetra Guptová, profesorka teoretické epidemiologie na Oxfordské univerzitě, která je spojena s Collateral Global.

Kahnová také zmínila, že výzkumy s rozšiřováním funkcí virů vedly k masové produkci inzulínu prostřednictvím geneticky modifikovaných bakterií.

Jedním z panelistů byl také Alex Washburne, počítačový biolog a epidemiolog, který jako jeden z prvních vědců diskutoval o teorii laboratorního původu viru.

Virus SARS-CoV-2 má místo štěpení ve furinovém jádru, které u jeho blízkých příbuzných chybí. Toto furinové štěpné místo se ve wuhanské variantě objevilo rok poté, co vědci navrhli jeho vložení v rámci výzkumu rozšiřování funkce viru, uvedl Washburne. Zkoumání genomu viru SARS-CoV-2 navíc jasně ukazuje, že tento virus má ve srovnání se svými příbuznými mnoho odlišných změn DNA.

Pokud jde o „tiché“ mutace, tedy mutace, které nemění výsledné proteiny, „pokud se jedná o náhodné mutace, které se vyskytují v celém genomu, měly by být rovnoměrně rozmístěny a neměly by být koncentrované,“ řekl Washburne.

Naopak místa řezu restrikčními enzymy byla rozmístěna stejně, ale v těchto místech byla osmkrát až devětkrát vyšší koncentrace „tichých“ mutací ve srovnání se zbytkem genomu. Jeho výzkum odhaduje pravděpodobnost výskytu obou těchto genetických anomálií přirozeně ve stejnou dobu na jedna ku 20 milionům až jedna ku 50 miliardám.

„Být statistikem, který za tím stojí, a tak trochu poodhalit oponu těchto statistických testů, to byl moment, kdy jsem začal trochu více mluvit o … svých odhadech šancí laboratorního původu. Ale myslím, že stále stojí za to uvažovat o alternativních scénářích, abychom neměli slepá místa,“ dodal Washburne.

Guptová nesouhlasila s oběma hlavními teoriemi původu covidu-19: s teorií laboratorního úniku a s teorií přirozeného původu.

Uvedla, že její pokusy v laboratoři jí ukazují, že je velmi obtížné vytvořit účinný živý virus. Navíc po vypuštění musí virus překonat všechny ostatní viry v přírodě a také překonat imunitu lidí vůči virům.

„Mnohem pravděpodobnější je, že virus v Číně koloval již několik měsíců a na světlo světa se dostal až ve Wuhanu. To, že jsme ho našli ve Wuhanu, ještě neznamená, že pochází z Wuhanu,“ míní Guptová.

Nickels řekl, že odpor ve vědeckých článcích a v komunitách zainteresovaných stran proti diskusím o teorii laboratorního původu je velmi podezřelý a naznačuje, že jsou součástí zastíracího manévru.

Washburne uvedl, že proti zveřejnění jeho vlastní práce o původu viru byl silný odpor. Jeden z časopisů, do kterého svůj článek zaslal, jej přijal a vyúčtoval mu jeho zveřejnění, ale redaktor časopisu byl poté propuštěn.

Guptová uvedla, že počáteční odpor proti teorii laboratorního původu mohly podpořit finanční a politické pobídky. Upřesnila však, že odmítavé reakce neznamenají, že docházelo k utajování.

Jekielek, moderátor závěrečného panelu, předal účastníkům panelu otázku z publika, proč se na jiných konferencích nediskutuje o teorii laboratorního úniku.

„Je to proto, že laboratorní původ je prostě extrémně nepohodlný,“ řekl Washburne. „Když jdete na jinou konferenci, jsou v té místnosti biologové, kteří na tom pracují. Ukázat na konkrétní osobu a říci, že její výzkum je klíčový pro pochopení teorie laboratorního původu SARS-CoV-2, velmi ztěžuje tuto diskusi,“ řekl a dodal, že to může vědecké komunitě připadat velmi invazivní.

Wain-Hobson uvedl, že se v roce 2014 zúčastnil dvou konferencí, kde se diskutovalo o výzkumu rozšiřování funkcí virů, a to dva dny po sobě. První se konala v Německu a druhá ve Spojených státech.

Na německé konferenci „bylo vynikající jídlo a vynikající diskuse; bylo to nejlepší setkání, jaké jsem kdy zažil. Přijel jsem do USA … a diskuse byla staccatová a bylo jí tak málo, že diskusní sezení zkolabovala.“

„Víte, šlo o to, že USA financovaly rozšiřování funkce viru,“ řekl Wain-Hobson.

Financování výzkumu rozšiřování funkce viru ze strany USA jde také z peněz daňových poplatníků, takže jakákoli kontroverze s výzkumem může ovlivnit finance výzkumníků, dodal Nickels.

„Myslím, že vědci si rádi myslí, že jejich práce je pro lidstvo prospěšná, a myšlenka, že se nějaký experiment nepovedl, by pro ně mohla být příliš bolestná, a tak ho chtějí uzavřít a nepřiznat. Ale to není způsob, jak získat důvěru veřejnosti. Musíme být transparentní,“ řekl Kahn.

Konferenci zakončil Dr. John Ioannidis, profesor medicíny, epidemiologie a populačního zdraví na Stanfordově univerzitě.

„Prosím, udržujte konverzaci otevřenou i po skončení tohoto zasedání,“ řekl Ioannidis a dodal, že s nástupem nového prezidenta věří, že vítr, na který odkazuje motto Stanfordovy univerzity ‚Die Luft der Freiheit weht‘ (což znamená ‚Vítr svobody vane‘), bude vát silněji.

Zdroj: epochtimes.cz