VIDEO: Sergej Lavrov potvrdil, že Rusko bude s USA jednat nikoliv jen o Ukrajině, ale o novém mocenském uspořádání prostoru Euroasie s důrazem na zájmy největších zemí skupiny BRICS v čele s Čínou

15.01.2025 | 13:50
  2
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý 14. ledna 2025 prohlásil, že nejprve se musí vyřešit otázka hrozeb pro Rusko na západních hranicích země, a to se prý nedá vyřešit jinak, než ustanovením nových bezpečnostních garancí mezi Ruskem a Západem, přičemž zmínil, že Rusko je připraveno garantovat bezpečnost i tomu území, které se nazývá “Ukrajina“, resp. jenom jisté části Ukrajiny, která zatím nebyla určena ve smyslu hranic.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vystoupil v úterý na tiskové konferenci na Ministerstvu zahraničí v Moskvě a kromě jiného se dostalo i na zásadní téma otázek o tom, jak probíhají přípravy na jednání s USA o možném ukončení konfliktu na Ukrajině.

Lavrov prohlásil, že nejprve se musí vyřešit otázka hrozeb pro Rusko na západních hranicích země, a to se prý nedá vyřešit jinak, než ustanovením nových bezpečnostních garancí mezi Ruskem a Západem, přičemž Lavrov zmínil, že Rusko je připraveno garantovat bezpečnost i tomu území, které se nazývá “Ukrajina“, resp. jenom jisté části Ukrajiny, která zatím nebyla určena ve smyslu hranic.

Lavrov tím dal jasně najevo, že Ruská armáda zdaleka neskončila a zřejmě bude obsazovat další oblasti Ukrajiny v rámci SVO, protože dokud nebudou bezpečnostní garance pro Rusko ukotveny a dokud nebudou odstraněny hrozby na západních hrancích Ruska, tak do té doby Ruská armáda bude dále obsazovat Ukrajinu. Je to model, který je otevřený.

Kreml neplánuje zatím obsadit celou Ukrajinu, ale ani neplánuje boje ukončit, dokud nebudou naplněny cíle SVO, tedy demilitarizace, denacifikace, uznání Krymu a Nororuska ze strany Kyjeva, garance práv ruského jazyka a ruské menšiny na Ukrajině a konečně garance svobod Ruské pravoslavné církve na Ukrajině. Otázkou je, co za toto všechno je Kreml připraven nabídnout Trumpovi?

Kissingerova karta znovu ve hře?

První věcí, která přichází k úvahu přímo sama o sobě, je poskytnutí monopolu Trumpovi a jeho americkým firmám na dodávky ruských paliv do EU. Odkoupení Nord Stream plynovodů a dodávky ruského plynu do EU, ale v režii amerických firem a za americké ceny, by bylo opravdu velkým dárkem pro USA, velice lákavou nabídkou výměnou za obětování Ukrajiny do náruče Rusku.

Je ale možné, že Trumpovi to nebude stačit a bude požadovat, aby Kreml se připojil k USA proti Číně. Dopředu odhaduji a tipují, že Trump opravdu může zkusit vytáhnout tuto Kissingerovskou kartu obrácenou naruby, protože Kissinger tuto kartu zahrál počátkem 70. let, když se mu povedlo přiklonit Čínu k USA do společné aliance proti SSSR. Trump a jeho našeptávači se zřejmě pokusí totéž nabídnout teď Rusku.

Henry Kissinger (1923 – 2023)

 

Nesouhlasím s názorem, že Trump se pokusí Kissingerovu kartu zopakovat bez obratu naruby a vytvořit alianci s Pekingem proti Moskvě, protože to je nepochopení funkce Kissingerovy karty. Tato karta byla vytvořena americkým Deep State proti tehdejší největší hrozbě pro USA, kterou v 70. letech byl Sovětský svaz. Proto se USA spojily s Pekingem proti této největší hrozbě. Dnes je ale situace jiná a největší hrozbou pro USA dnes je právě Čína. Takže USA se znovu potřebují proti nejsilnější hrozbě, tentokrát proti Číně, opět s někým spojit.

A právě Rusko se přímo a doslova nabízí. Trump může osladit svoji nabídku Moskvě zrušením většiny protiruských sankcí, může to přihodit jako nabídku k tomu, že Ukrajina bude natrvalo neutrální zemí a proběhnou tam čistky proti Banderovcům, což Trump dokonce uvítá, protože Banderovci a Azováci jsou antisemité, takže jejich eliminace mu vůbec vadit nebude, naopak to jako halachista uvítá.

Jalta 2.0 celých 80 let po II. sv. válce opět na půdorysu euroasijského přeskupování sfér vlivu

Samozřejmě, že ze strany Ruska by to byla zrada ve vztahu k Číně a takový krok by mohl úplně rozklížit celou skupinu BRICS a její soudržnost proti USA. Proto si dovedu představit, že ta dohoda mezi Ruskem a USA nakonec bude opravdu velkou a mohutnou dohodou na půdorysu Jalty 2.0, kdy USA se budou muset stáhnout z Jihočínského moře, z Perského zálivu, z Indie a obecně z celé Jižní Asie. Všimněte si velmi pozorně volního gesta Lavrova, když propisovací tužkou zaklepal na desku stolu, když mluvil o tom, že během jednání s Trumpem bude euroasijský kontext dominantní.

Jaltská konference – W. Churchill, F. D. Roosevelt a J. V. Stalin

 

Tohle drobné gesto zcela jasně potvrdilo, že Kreml nehodlá s Bílým domem řešit nějaké území nazývané Ukrajina, což Lavrov záměrně řekl s pohrdavým podtónem, ale dominantním tématem bude euroasijský kontext, tedy nové rozdělení sfér vlivu v prostoru Evropy a Asie, což není nic jiného než Jalta 2.0 jako z partesu.

Původní Jaltská dohoda totiž rovněž řešila poválečné uspořádání euroasijského prostoru od Britských ostrovů až po Japonsko. A nyní Lavrov klepe propiskou do stolu a zdůrazňuje, že právě bezpečnostní téma o euroasijském prostoru bude dominantní. Lavrov uvedl požadavek, že se usiluje o to, aby v tomto prostoru Euroasie si všechny problémy rozhodovaly pouze ty země, které se v těch regionech nachází.

Více než 57% obyvatel Grónska je pro anexi a připojení k USA

Tohle je zkrátka potvrzením toho, že Kreml operací na Ukrajině sleduje primárně reformát světového řádu a nový model mocenského uspořádání světových mocností v euroasijském prostoru. Trump ovšem může místo Číny sledovat i něco jiného, a tím je ruská podpora pro anexi Grónska. Průzkumová agentura Patriot Polling provedla mezi 60 000 obyvateli Grónska bleskový průzkum a zjistila [1], že 57% obyvatel by bylo pro připojení ostrova k USA, zatímco jen něco málo přes 37% by bylo proti.

 

Tento průzkum podle všeho slouží jako sondážní balón pro podporu referenda, které USA budou požadovat, aby se konalo na ostrově v rámci tzv. demokratických hodnot. Podobně jako v Kosovu. Ale podobně jako na Krymu. A podobně jako v DLR, LLR, v Záporoží a v Chersonu. A pokud průzkumy ukazují takovou podporu, byl by Trump blázen, kdyby teď nezačal tlačit na pilu.

A pozor, na pilu už tlačí i americký Kongres, který chystá autorizační zákon pro Trumpa, aby minutu po poledni 20. ledna 2025 zahájil jednání s Dánskem o odkupu ostrova. Už to není jenom Trumpův úlet, je to myšleno sakra vážně a kongres mu chystá autorizační zákon.

Kongres již začal pro Trumpa chystat autorizační zákon k nákupu Grónska

Spojenci nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa v Kongresu pracují na splnění jeho slibu, že se Grónsko stane součástí Spojených států. Republikánský poslanec Andy Ogles z Tennessee v pondělí 13. ledna předložil návrh zákona, který by Trumpovi umožnil zahájit jednání s Dánskem o koupi arktického ostrova hned první den v úřadu.

Návrh zákona s názvem “Make Greenland Great Again Act” by Trumpovi umožnil zahájit jednání s dánskou vládou, a to hned po poledni v den inaugurace. Návrh zákona by dal Kongresu možnost zablokovat jakoukoli dohodu do 60 dnů, ale potřeboval by k tomu dvoutřetinovou většinu ve Sněmovně reprezentantů i v Senátu.

Dánští představitelé opakovaně prohlásili, že ostrov není na prodej, ale jsou údajně otevřeni dalšímu dialogu se Spojenými státy o zvýšení vojenské přítomnosti v regionu, který má zásadní význam pro evropskou a severoamerickou národní bezpečnost. Někteří obyvatelé autonomního dánského ostrova rovněž tvrdí, že není na prodej, a deníku The New York Times řekli, že se nechtějí stát Američany. Tvoří však jasnou menšinu. Většina Gróňanů se chce stát Američany.

Odpůrci anexe se odvolávají na obavy, že přijdou o výhody, jako je “bezplatné vzdělání, bezplatná zdravotní péče a bezplatné léky”. Demokratičtí vůdci v Kongresu rovněž odmítli Trumpovo přání získat Grónsko a návrh zákona by téměř jistě potřeboval podporu obou stran, aby prošel. Někteří demokraté, jako pensylvánský senátor John Fetterman, nevyloučili spolupráci s Trumpem na tom, aby se Grónsko stalo součástí Spojených států.

Pokud se nestane zázrak, tak Grónsko bude Dánsku ukradeno stejně “demokraticky” a podle práva, jako Kosovu bylo ukradeno Srbsku

Po uveřejnění prvního průzkumu se ale postoje amerických kongresmanů v pondělí začaly měnit, protože se ukazuje, že tentokrát je šance na získání Grónska díky vysoké oblibě Trumpa a jeho rodiny u Gróňanů opravdu velmi vysoká. Uspořádání referenda o nezávislosti a poté druhého referenda o připojení k USA by se dokonce mohlo stát jen formalitou.

Každopádně ale platí, že pokud USA uspořádají nátlakem na Kodaň na ostrově referendum, de facto proti vůli Dánska, bude se jednat o tzv. akt agrese, kterou tak moc EU kritizovala ve vztahu k referendům na Krymu a v Novorusku. Nepřátelské převzetí ostrova by otřáslo stabilitou EU a hlavně NATO, protože jedna členská země NATO by jiné zemi sebrala území.

Zájem Donalda Trumpa o Grónsko se zdá být prioritou počátku jeho druhého mandátu

 

Tedy, ne že by v minulosti už k tomu nedošlo, protože Turecko a Řecko si v malé komorní válce v roce 1974 rozdělily rovněž shodou okolností jeden ostrov, a to Kypr. Turecko si přivlastnilo část řeckého ostrova. Ten je sice menší než Grónsko, ale reminiscence války mezi Tureckem a Řeckem o ostrov je pouze mementem, že uvnitř NATO mezi členy nejsou spory o ostrovy ničím výjimečným.

Trump prostě navrací k životu “nejlepší tradice” NATO. V tomto případě ale válka Dánska s USA nenastane. Pokud se totiž použije na odtržení Grónska od Dánska tzv. model Kosova, tak Kodaň nebude moci říct ani popel. Gróňané po vzoru kosovských Albánců vyrazí k referendu a odtrhnou se od Dánska a vzápětí se přimknou k USA. A není vyloučeno, že tato anexe může být součástí dohod Jalty 2.0 s Ruskem o novém rozložení sil v prostoru Euroasie, tentokrát od Grónska až po Taiwan.

 

-VK-

Šéfredaktor AE News

 

Zdroj: aeronet.news

 

 

 

 

Zaujíma nás Váš názor:

Program rádia
Zmena programu je vyhradená.

  • Bez programu

Tipy a rady

Zaujímavosti