Mnichovská bezpečnostní konference, na níž čekala evropské spojence studená sprcha z Washingtonu, skončila v neděli nečekaně pláčem. Její šéf Christoph Heusgen pronesl závěrečný projev, v němž varoval, aby Ukrajina nedopadla jako Československo v roce 1938. Nakonec neudržel ani slzy, protože jej až příliš zaskočila netečnost USA k roli Evropy v nadcházejících mírových jednáních. Válka na Ukrajině a hledání způsobů, jak ji ukončit, byly hlavním tématem letošního ročníku konference, řada politiků přitom vyjádřila obavy, aby se USA a Rusko nedohodly bez Ukrajiny a Evropy.

"Tato konference začala jako transatlantická. Po pátečním proslovu viceprezidenta Vance se musíme obávat, že náš společný hodnotový základ již není tak společný. Jsem velmi vděčný všem těm politikům, kteří vystoupili a potvrdili hodnoty a zásady, které obhajují. Nikdo to neudělal lépe než prezident Zelenskyj," řekl v projevu Heusgen a následně si začal utírat slzy ve chvíli, kdy neudržel pláč.

"Po piatkovom prejave viceprezidenta Vancea sa objavili obavy, že naše spoločné hodnoty nemusia byť predsa len také zdieľané. Som nekonečne vďačný všetkým európskym lídrom, ktorí napriek tomu potvrdili jednotu hodnôt a princípov, ktoré bránime. A najlepší človek, ktorý to dokázal, bol prezident Si… Zelenskij. Končím… je mi ťažko…“ vyhlásil.

Zatímco při odchodu z pódia by odměněn potleskem účastníků a přátelským objetím, mnozí uživatelé na sociálních sítích pro Heusgenovu slabost pochopení příliš neměli. Veskrze jeho pláč považovali za projev slabosti ve světle toho, jak Američané dávají najevo nezájem o spolupráci s Evropany na mírovém řešení rusko-ukrajinské války. "Jak má někdo brát Evropu vážně? Evropa potřebuje Churchilly, Thatcherové a ne plačící sněhové vločky. Ostuda," zněl jeden z odsuzujících komentářů.

Ještě předtím, než dal průchod emocím, Heusgen varoval před scénářem roku 1938. "Neměli bychom spadnout do pasti appeasementu. Nefungovalo to v roce 1938. Nebude to fungovat ani dnes," řekl Heusgen. Odkazoval tak na politiku ústupků či usmiřování, která vedla k uzavření mnichovské dohody v roce 1938. Nacistické Německo, Francie, Británie a Itálie se tehdy bez účasti Československa dohodly, že Adolf Hitler získá rozsáhlé československé pohraničí s převážně německým obyvatelstvem. Ruský prezident Vladimir Putin podle Heusgena "cítí slabost" a "reaguje jen na sílu".

Odkaz na mnichovskou dohodu z roku 1938 a varování před podobným osudem pro Ukrajinu padly na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci hned několikrát. Použil ho mimo jiné i český prezident Petr Pavel, který v Mnichově vyzval, aby Ukrajina a Evropa byly součástí mírových jednání o Ukrajině. "Jinak by to byla jakási ozvěna mnichovského ducha, který Československo zná moc dobře. Mám na mysli dohodu o naší zemi bez naší země. Tentokrát o Ukrajině, ale i o Evropě," dodal v sobotní debatě.

V Kyjevě i dalších evropských metropolích vyvolal obavy nedávný telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Putinem. Dohodli se v něm, že se setkají, aby jednali o ukončení války na Ukrajině, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo rozsáhlou invazí. Agentura Bloomberg uvedla, že se vysoce postavení představitelé Spojených států a Ruska sejdou už příští týden v Saúdské Arábii, aby připravili půdu pro potenciální summit prezidentů obou zemí, jenž by se mohl konat koncem února.

Pro Heusgena byl 61. ročník konference posledním ve funkci jejího šéfa. Štafetu od něj dnes přejal bývalý norský premiér a někdejší generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Minulý týden ovšem Stoltenberg oznámil, že se vrací do norské vlády jako ministr financí. Než mu skončí mandát v norské vládě, povedou Mnichovskou bezpečnostní konferenci současní místopředsedové Benedikt Franke a Rainer Rudolph.

Mnichovská bezpečnostní konference, která začala v pátek, se nesla v duchu obrovského a nyní již neskrývaného a absolutního rozkolu kolektivního Západu mezi USA a Evropou, což nejlépe zdokumentoval projev amerického viceprezidenta JD Vance, který nemluvil ani tak o Ukrajině, ale o Evropě, která se vzdaluje demokratickým hodnotám a mění se na diktaturu.

JD Vance vyjmenoval šokující případy ze Švédska, z Velké Británie a z dalších evropských zemí, kde jsou lidé zavírání do kriminálů za svobodu slova, za tradiční rodinu, za odpor proti politickému mainstreamu, za kritiku feminismu a vrcholem projevu potom bylo, když zkoprnělým hostům v sále řekl, že největší hrozbou pro Evropu není Rusko, ani Čína, ale hrozba uvnitř Evropy, která pošlapává základní demokratické hodnoty.

Zdroj: echo24.cz / sk.news-front.su /YouTube / InfoVojna