Americký ekonom, akademik, analytik veřejné politiky a bývalý ředitel Institutu Země na Kolumbijské univerzitě Jeffrey Sachs, kde dosud působí jako univerzitní profesor, natočil naprosto vynikající a výstižnou analýzu příčin vypuknutí války na Ukrajině, která shrnuje roli Spojených států na destabilizaci Ukrajiny, jenž se měla stát součástí západního světa, přestože nepopiratelně je součástí toho ruského. Ukrajina je hranicí mezi východním a západním světem, přičemž tou hlavní dělící linií je řeka Dněpr. Je to hraniční země, která odděluje katolickou a protestantskou Evropu od Pravoslaví a je to země etnicky natolik nesourodá, že není možné tuto hraniční zemi vzít a připojit ji násilím celou k východu nebo k západu.
Jenže, po pádu Sovětského svazu se USA považovaly za vítěze Studené války, který bere vše. A plán na připojení Ukrajiny do NATO a do EU se začal realizovat již v 90. letech. Jeffrey Sachs správně uvedl, že mezi NATO a Evropskou unií není prakticky žádný rozdíl, protože obojí de facto tvoří jeden celek, jeden aplikační balíček. Obě dvě organizace mají ne náhodou sídla v Bruselu a de facto to jsou dvě dračí hlavy jednoho draka, tedy tzv. trans-atlantické bestie tzv. kolektivního Západu.
NATO a EU jako dvě hlavy kolektivního draka
Proto je potřeba se dívat na politiky, kteří prohlašují, že chtějí vystoupit z NATO, ale chtějí reformovat a pokud možno zůstat v EU, jako na hotové konceptuální debily. Je to stejné, jako kdybyste měli doma tohoto draka, který vám škodí a žere úspory, majetky, svobody, práva, bezpečnost a životy dětí a příbuzných, a vy byste tvrdili, že když useknete drakovi jednu hlavu, tak se to tím vyřeší, protože ta druhá hlava tak zlá a hladová možná nebude. Ne, přesně naopak. Ta zbylá hlava bude o to více na vás nas*aná, že jste druhou hlavu odstranili, bude se tím cítit ohrožená a o to více bude nebezpečná.
Věřte nebo ne, ale přesně takto chybně o dračích hlavách EU a NATO přemýšlí mnoho českých politiků, kteří diferencují mezi Bruselem a Bruselem, tedy mezi NATO a EU. Na tyto politiky a politické strany, které rády oslovují vlastenecké voliče, si dávejte extrémně velký pozor. Jedná se o nastrčené strany trans-atlantické bestie, která lidem na jedné straně posunuje směrnice EU o křivosti banánu a na druhé straně vám šije mundůr do zničující války proti Rusku, stejně jako už mají ušito Ukrajinci a jejich těla hnijí v ukrajinské černozemi. Pokud nemáte čas na Sachsovo video, tady je přepis:
Jeffrey Sachs o roli USA na Ukrajině
Takže 90. léta byla pro tuto postsovětskou transformaci velmi obtížná, A to i poté, co se Putin stal v roce 1999 prezidentem. Myslím si, že tam to začalo, ta relativní dobrá vůle vůči Západu tam stále byla, stále byla šance na kooperativní řešení, ale Spojené státy to v podstatě stále odmítaly. Rozšíření NATO, jediná velmoc, vy dělejte, co říkáme my, ne to, co je v Chartě OSN, Afghánistán, bombardování Srbska v roce 1999, invaze do Afghánistánu v roce 2001, invaze do Iráku v roce 2003, rozšíření NATO v roce 2004, záměr rozšířit NATO o Ukrajinu a Gruzii v roce 2008. Spojené státy v podstatě na každém kroku neustále říkaly ruskému vedení, že s vámi se nepočítá, že vás nemusíme v ničem poslouchat, a nakonec se veškerá dobrá vůle rozplynula. V podstatě se jedná o válku o rozšíření NATO, protože Ukrajina je pohraničí.
To je to slovo “Ukrajina”. Znamená to “Hranice”. Je to hranice mezi Východem a Západem v nesčetných ohledech. Je to hranice mezi katolíky a protestanty na jedné straně oproti pravoslavným na straně druhé. Je to hranice mezi Ruskou říší a rakouskými a polskými, litevskými a německými státy na straně druhé. Vždycky to byla dělící čára. Řeka Dněpr je v podstatě dělící čára, a proto je to složité místo, se kterým je třeba zacházet opatrně, ale Spojené státy zaujaly stanovisko, že Ukrajina je odměnou pro Západ, a přestože Ukrajina sama byla hluboce etnicky, jazykově, nábožensky a historicky rozdělená ve veřejném mínění, Spojené státy ji stále chtěly celou, takže stále prosazovaly západní kontrolu nad NATO a říkaly, že jakýkoli ruský zájem, ať už jde o ekonomické vazby, vojenské vazby, rodinné vazby, jazykové vazby, etnické vazby, ty se nepočítají.
To je prostě jen staré špatné ruské impérium a USA se vykašlaly na jakékoli ruské obavy o Ukrajinu, i když Spojené státy jsou kolik tisíc kilometrů daleko a Rusko má (s Ukrajinou) hranici dva tisíce kilometrů. USA jsou v tomto ohledu nesmírně arogantní a také ignorantské, takže v podstatě od poloviny devadesátých let byl plán USA “Ukrajina je naše” a skutečný význam toho bylo NATO, ale spolu s členstvím v Evropské unii. A ty jsou stále více vnímány jako balík, protože NATO a Evropská unie jsou v mentalitě stratégů téměř totéž. Kdyby byly skutečně oddělené, svět by vypadal jinak, ale ony nejsou. Obě sídlí v Bruselu a obě jsou v podstatě stejným balíčkem.
Takže Spojené státy neustále zasahovaly do vnitřních záležitostí Ukrajiny, stále se v podstatě stavěly na stranu ukrajinských nacionalistů, stále prosazovaly členství v NATO, a to v roce 2004 při takzvané Oranžové revoluci, nejkatastrofálněji pak v roce 2008 na bukurešťském summitu NATO, kde Bush prosazoval rozšíření NATO o Ukrajinu, i když mu Evropané říkali, jak je to nebezpečné, ale Evropané se samozřejmě neodváží říkat veřejně to, co říkají v soukromí. Takže o tom nemáme pravdivá svědectví, ale já vím, že to tak muselo být, a ostatní to vědí také, a pak byla zapálena skutečná rozbuška nebo dokonce odpálena, bomba byla odpálena se svržením Janukovyče v roce 2014. Janukovyč se podle mého názoru pokoušel o obtížné balancování, táhly ho na jedné straně USA, na druhé straně byl tažen Ruskem.
Chtěl neutralitu, reagoval na obě strany. Ukrajina měla velké problémy s vládnutím, velké finanční problémy a každá strana táhla na Ukrajinu a nakonec se podle mého výkladu USA postavily na stranu rusofobních ukrajinských nacionalistů a v únoru 2014 svrhly Janukovyče. A já znám část příběhu, ale neznáme celý příběh, protože kromě toho, že Victoria Nulandová byla zachycena na nahrávce, USA o svých tajných operacích mlčí, ale můj názor je, že USA byly hluboce zapojeny do svržení Janukovyče. USA nehnuly ani prstem, aby pomohly byť jen stabilizovat situaci, jen pomohly nastolit rusofobní vládu a pak, když vypuklo násilí na Donbase a důkazy jsou opravdu takové, že to nebylo vyvoláno Ruskem, že to vyvolali ukrajinští Rusové, ne Rusko, ale když vypukly požadavky na ochranu Donbasu, tak Rusko prosadilo Minské dohody a Merkelová a Holland řekli ano, pomůžeme je garantovat a pak Spojené státy řekly, nestarejte se o to, prostě na to zapomeňte a Ukrajinci také řekli, zapomeňte na to, takže USA měly plán, že vyzbrojíme Ukrajinu natolik, že to bude hotová věc, že se Ukrajina stane zemí NATO a zemí Evropské unie a Rusko s tím nebude moci nic dělat.
Takže si myslím, že opravdu věřili, co může Rusko udělat? Víte, že je zaostalé, je slabé, nevěříme Putinovým hrozbám, pokud skutečně něco udělá, uvalíme na jeho ekonomiku smrtelné sankce, takže hráli hru a Putin odhalil, že blafují a v únoru (2022) vtrhl do země poté, co USA odmítly o čemkoli jednat. A zajímavé je, že téměř několik dní poté Zelenský řekl, že bychom měli jednat, a Rusové a Ukrajinci skutečně zasedli a jednali v Ankaře a téměř dosáhli dohody. A pak zasáhly Spojené státy a řekly, že se nemusíte domlouvat, že rozdrtíme Rusko a vy to uděláte za nás, Ukrajino, budete hrdinové, porazíte Rusko našimi úžasnými zbraněmi a našimi ekonomickými sankcemi. A samozřejmě to byla iluze, typická americká arogance, protože Putin mobilizoval uprostřed roku 2022 a také Rusko bylo mnohem schopnější armádou a mnohem schopnějším výrobcem zbraní, než Spojené státy připouštěly, a technologicky mnohem vyspělejší, než si představovaly, s velmi chytrými řízenými střelami a spoustou pokročilých digitálních technologií.
A tak Putin eskaloval a teď vidíme, že nevíme, jak to dopadne, ale samozřejmě Ukrajina je tragicky zakrvácená, pravděpodobně víte, že má 40 000 mrtvých za poslední dva měsíce, nevím, jestli ty odhady jsou přesné, nebo ne, ale vidíte, že Západ se vůbec nezajímá o ztráty na životech na Ukrajině. Prostě říká: Tady máte další zbraně a jděte do toho! Jen tak dál! A bez ohledu na to, jak velké je krveprolití, z pohledu Spojených států je to tak, že, to oni umírají, my neumíráme, jsou to naše zbraně a víme, že jich prodáváme hodně a našim firmám se to líbí. Takže to je blaf, který byl odhalen. Prostě taková hra a Rusko ukázalo, že může pokračovat v eskalaci a Západ nemá žádný plán, protože si myslel, že mu projde všechno, co proběhlo od února 2014. Představa byla taková, že dosadíme novou vládu a Ukrajina se připojí k Západu. To je všechno.
A pak Putin uchvátil Krym, jak hrozil. Tak to je překvapení! A pak ten Minsk. To je překvapení! Takže Západ je stále překvapován a Biden byl u toho celou dobu, hraje důležitou roli a myslím si, že je to prostě velmi špatný stratég. A uvrhl Ukrajinu do strašné, strašné katastrofy a můj výraz na začátku této války byl, že Spojené státy udělají z Ukrajiny evropský Afghánistán, protože Spojené státy ničily Afghánistán po dobu 40 let, zničily tu zemi, nemilosrdně, cynicky, ignorantsky, brutálně a udělají to samé s Ukrajinou, pokud se Ukrajinci neprobudí a neřeknou: Bože, tímhle přístupem jsme zabíjeni! Což je to, co je mělo probudit už dávno.
Revanšismus a revizionismus s cílem změnit výsledky II. sv. války v Evropě
Evropská unie v současné podobě je pouze ekonomickou a politickou odnoží Severoatlantické aliance, kterou kontrolují Londýnské kanceláře a jejich americké zbraně a pendreky. Angela Merkel se snažila tento koncept změnit a odtrhnout EU od NATO útokem proti petrodolaru, tedy plánem na Zelenou Evropu. Jenže Evropa je příliš nesourodá a hlavně neochotná přijmout německé vedení Evropy namísto toho amerického.
Aachenský projekt Německa a Francie na Novou Evropu (Das Neue Europa) neprošel, protože mnoho evropských států raději podléhá americkému proxy-nacismu než německému revitalismu, tedy procesu obnovy Evropy do nové podoby, zelenější, méně ropné, méně petrodolarové, méně americké, ale o to více německé a francouzské. A pro tento plán nadšení v EU nevzniklo. A není divu. Jenže o to více upevnila moc Pax Americana po odstranění Merkelové z funkce kancléřky. A to je v podstatě ještě horší vývoj.
Američané chtěli Ukrajinu jako nástupní platformu na konečný útok proti Rusku. Ukrajina se měla stát americkým vazaliátem, a to nejen ad-hoc, jako je tomu dnes, ale institucionálně, tedy jako členská země NATO a EU. Ten plán má nacistické rysy, je to plán na revanš za porážku III. Říše ve II. sv. válce. Role Američanů je rolí nacistických pohrobků, jejich synů a hlavně vnuků, kteří dnes řídí v EU a na Ukrajině proces revizionismu, rusofobie a relativizace válečných zločinů, zejména Vlasovců, Banderovců, Wehrmachtu, esesáků, Sudeťáků vyhánějících Čechy z pohraničí vidlemi a hráběmi v roce 1938, omlouvání a “vysvětlování” role Wehrmachtu proti tzv. sovětskému imperialismu.
Rovněž vykreslování finských nacistů jako hrdinů, vykreslování Banderovců jako bojovníků za národní osvobození. A především je hlavní úlohou těchto nacistických pohrobků podněcování revanšismu, tedy odveta a pomsta Rusku za porážku ve II. sv. válce. Proto došlo k uvalení sankcí na všechny Rusy, na obyčejné Rusy, kteří nemají s Putinem a jeho režimem nic společného. Je to revanšismus namířený proti ruskému etniku, indiskriminačně, bez rozdílu.
Osud Ukrajiny směřuje k modelu Afghánistánu
Ukrajina podle Sachse skončí jako Afghánistán, protože události na Ukrajině odpovídají tomu, co probíhalo v Afghánistánu. Američané pumpují do země zbraně, které jsou určeny pro jednu stranu v občanské válce. Loutková vláda v hlavním městě je pod kontrolou Američanů, kteří ji vyzbrojují a neustále podněcují, aby vedla občanskou válku proti vlastnímu lidu, který v té zemí žije od nepaměti. Vláda se snaží vymazat a zničit část vlastního obyvatelstva, část vlastní historie. Jsou ničeny všechny symboly připomínající etnikum, je zakazován tisk tohoto etnika, jsou bombardovány města a vesnice, kde se tito občané tohoto etnika zdržují. Ano, je to naprostá kopie Afghánistánu.
V některých ohledech ale horší a brutálnější kopie, protože loutková vláda v Kábulu nezakazovala místní etnické jazyky, zakazovala pouze tiskoviny povstalců a Talibanu. Američané narazili na ruskou zeď na Ukrajině. Nečekali, že vydrží ekonomické sankce. Rozšiřování NATO k hranicím Ruska tím okamžikem skončilo. NATO narazilo na hraniční limit.
A jak se zdá, Evropská unie bude krvácet společně s Ukrajinou. Zaručila se totiž za ukrajinské válečné půjčky. Proto neochota nabídnout Ukrajině členství v NATO je ve skutečnosti spojitá nádoba s neochotou nabídnout Ukrajině členství v EU, protože to by bylo stejné, jako připojení černé díry k unii, která roste a požírá veškerou hmotu a finance v dosahu. Je otázkou, jestli se Ukrajinci probudí a uvědomí si, že Zhulenský je společně s americkými kurátory posílá na zbytečnou smrt, která má za úkol jen roztáčet kola amerického zbrojního průmyslu a světové hegemonie.
-VK-
Šéfredaktor AE News
Zdroj: aeronet.news
