Zjištění, ke kterému dospěl moderátor Fox News, Tucker Carlson, jen odpovídá tomu, že ve skutečnosti vládnou síly, které působí na zvolené politické loutky v pozadí. A není tomu tak zdaleka jen v USA, ale ve všech oddaných koloniích, včetně Evropy.
Oficiální verzi atentátu na Kennedyho dnes věří jen málokdo. Přesto toto přiznání někoho, kdo má do celé záležitosti přímý náhled, jen potvrzuje, že další údajná konspirace je potvrzeným faktem.
Tucker Carlson mluvil s někým, kdo měl přístup k dokumentům CIA o atentátu na prezidenta Johna F. Kennedyho. Zeptal se této osoby na rovinu: Byla CIA zapojena do vraždy JFK? „Odpověď je ano‘. Byli do toho zapleteni.“
Today we spoke to someone who had access to the still-hidden JFK files, and is deeply familiar with their contents. We asked this person directly: did the CIA have a hand in the murder of John F. Kennedy?
— Tucker Carlson (@TuckerCarlson) December 16, 2022
Here’s the reply: "The answer is yes. I believe they were involved." pic.twitter.com/3EURZcsaR2
Toto není konspirační teoretik, to je někdo, kdo má přístup k informacím, které jsou veřejnosti zatajovány. To znamená, že ve vládě působí síly, které nemáme pod kontrolou. Jsou mocnější než volení zástupci lidu. Mohou ovlivnit volby. Podle Carlsona mohou dokonce zakrýt svou účast na atentátu na amerického prezidenta.
„Jinými slovy, mohou si vlastně dělat, co chtějí. Tvoří vládu ve vládě. Demokracie je vtip. Byli jsme šokováni, když jsme to slyšeli,“ řekl Carlson. „Je to nepřijatelné.“
Poukázal na to, že od atentátu na JFK důvěra Američanů ve vládu nadále klesá. „To může být důvod.“ Mnoho lidí to celou dobu vědělo, včetně všech ředitelů CIA od listopadu 1963, včetně Johna Brennana, ředitele CIA za Obamy, jedné z nejzlověstnějších a nejnečestnějších postav vůbec.
Robert F. Kennedy Jr., synovec prezidenta Kennedyho, po odvysílání napsal na Twitter: „Nejodvážnější zprávy vysílané za 60 let. Zavraždění mého strýce CIA bylo úspěšným převratem, ze kterého se naše demokracie nikdy nevzpamatovala.“
The most courageous newscast in 60 years. The CIA’s murder of my uncle was a successful coup d'état from which our democracy has never recovered. @TuckerCarlson https://t.co/qJ1sUdhe4t
— Robert F. Kennedy Jr (@RobertKennedyJr) December 17, 2022
USA uvolnily tisíce dokumentů k atentátu na Kennedyho. Tisíce dokumentů zůstává utajeno kvůli obavám z ohrožení národní bezpečnosti
Americký Národní archiv zveřejnil skoro 13 000 dokumentů týkajících se vraždy prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho v roce 1963. Několik dalších tisíc dokumentů ale zůstává utajeno kvůli obavám z ohrožení národní bezpečnosti, uvedla agentura AFP. Přes tisíc dokumentů na stejné téma Národní archiv uvolnil i v loňském roce.
Národní archiv oznámil na twitteru, že zveřejnil bezmála 13.000 dokumentů, jež se týkají atentátu na Kennedyho.
The @USNatArchives has posted 12,879 documents subject to the President John F. Kennedy Assassination Records Collection Act of 1992 (#JFK Act).
— US National Archives (@USNatArchives) December 15, 2022
To access the released documents, go to: https://t.co/MGai86qTOm pic.twitter.com/al8lWj2MFr
Národní archiv zveřejňuje dokumenty průběžně na základě zákona z roku 1992, který mu to nařizuje. Zhruba 1500 dokumentů instituce zveřejnila už loni, jednalo se především o tajné telegramy nebo různá interní sdělení. Další dokumenty byly zveřejněny v roce 2017 za prezidenta Donalda Trumpa.
Podle agentury Reuters se neočekává, že by mezi zveřejněnými záznamy byl dokument, který by vyvolal nějakou senzaci. Podle deníku The Washington Post podstatná část dnes zveřejněných dokumentů patřila Ústřední zpravodajské službě (CIA) a mapovala například pohyb Leea Harveye Oswalda, který je považován za strůjce atentátu.
Podle sdělení Bílého domu tajné služby určily „omezený počet dokumentů“, u kterých bylo zveřejnění odloženo. Důvodem rozhodnutí je předejít škodám na „vojenské obraně, operacích tajných služeb, bezpečnostních sil či na zahraniční politice“.
Podle agentury AFP se jedná o několik tisíc dokumentů. Podobné rozhodnutí učinil v roce 2017 i tehdejší prezident Trump. Další dokumenty by mohly být zveřejněny 30. června poté, co je prozkoumají tajné služby.
„CIA se domnívá, že byly zveřejněny všechny známé relevantní informace ohledně Oswalda. Zbývající (nezveřejněné) záznamy chrání jména zaměstnanců CIA, (její) zdroje, lokality a způsob práce,“ uvedl mluvčí tajné služby. Podle Národního archivu bylo zpřístupněno veřejnosti zhruba 97 procent z pěti milionů stránek, které instituce o atentátu na Kennedyho uchovává.
Atentát na Kennedyho vyvolává už mnoho desetiletí konspirační teorie a spekulace. Vraždu zkoumala zvláštní vyšetřovací komise, kterou v prosinci 1963 ustavil Kennedyho nástupce Lyndon Johnson. Tato takzvaná Warrenova komise po deseti měsících dospěla v září 1964 k závěru, že strůjcem a pachatelem atentátu byl Lee Harvey Oswald, a to sám, bez jakéhokoli spolupachatele.
Zpráva Warrenovy komise narazila hned po zveřejnění na kritiku a nedůvěru, které přetrvávají dodnes. V polovině 70. let byla ustavena komise Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu, která v roce 1979 připustila verzi více střelců, čímž podpořila teorie o spiknutí. Nakonec se ale možnost druhého střelce nepotvrdila a v roce 1988 bylo vyšetřování uzavřeno se stejným závěrem jako v roce 1964.
Kennedyho prejav o globálnom zločineckom Syndikáte a jeho sprisahaní proti ľudstvu na našej planéte
John F. Kennedy v prejave dňa 27. apríla 1961 o tajných spoločnostiach, utajovaní relevantných skutočností pred verejnosťou, nebezpečenstve cenzúry a dôležitosti slobody slova a prejavu:
Film JFK (o vražde amerického prezidenta) režírovaný Oliverom Stoneom
Atentát na amerického prezidenta Johna F. Kennedyho 22. novembra 1963 šokoval celý národ i svet. Rýchle vyšetrovanie tejto vraždy pod vedením sudcu Najvyššieho súdu Earla Warrena znepokojilo mnohých pozorovateľov, hoci následné dôkladné vyšetrovanie nedokázalo nájsť veľa chýb v záveroch, ku ktorým jeho komisia dospela a z ktorých hlavný bol ten, že atentátnik Lee Harvey Oswald konal sám.
Správa Warrenovej komisie namiesto toho, aby uspokojila verejnosť, spôsobila, že sa rozšírilo nepredstaviteľné množstvo hodnoverných konšpiračných teórií.
Americký režisér Oliver Stone nakrútil v roku 1991 film JFK. Mal v ňom priestor vybrať si z domnelých alebo skutočných chýb počas vyšetrovania a podľa niektorých recenzentov vytvoril jeden z najpresvedčivejších (a najkontroverznejších) politických detektívnych thrillerov, aké kedy vznikli v americkej kinematografii.
Už dlho pred dokončením nakrúcania sa Stone bránil ostrým obvineniam z umeleckej a historickej nezodpovednosti a tie sa po uvedení filmu do kín len stupňovali.
V príbehu je neworleanský okresný prokurátor Jim Garrison (Kevin Costner) presvedčený, že vo vyšetrovaní Oswalda (Gary Oldman) existujú veľké pochybenia, a vydáva sa rekonštruovať udalosti, ktoré viedli k atentátu. Cestou narazí na dôkazy, že veľa ľudí malo dôvod chcieť, aby bol prezident zabitý, a je presvedčený, že niektorí z nich pracovali v zhode, aby Oswalda uviedli ako vraha. Medzi podozrivými sú Lyndon Baines Johnson (budúci prezident), CIA, J. Edgar Hoover a mafia. V priebehu zhromažďovania dôkazov, ktoré považuje za sprisahanie, Garrison odhaľuje niektoré drsnejšie stránky neworleanskej spoločnosti, pričom sa zameriava na pochybné aktivity miestneho podnikateľa Claya Shawa (Tommy Lee Jones).
Tento film získal dva z mnohých Oscarov, na ktoré bol nominovaný: jedného za najlepšiu kameru (Robert Richardson) a druhého za strih (Joe Hutshing).
Súčasťou sprisahania bol aj americký pilot David William Ferrie (Joe Pesci). Ten prokurátorovi Garrisonovi vo filme hovorí, že celá vražda je záhada zabalená do hádanky v Enigme (šifrovací stroj) a že ani samotný strelec nevie, kto za tým stál:
V jednej scénke sa Jim Garrison (Kevin Costner) stretne so záhadným mužom menom X (Donald Sutherland), ktorý mu poskytne dôverné informácie o atentáte na prezidenta Kennedyho:
Rekonštrukcia streľby, ktorú vo filme Olivera Stonea uskutočnil prokurátor Garrison, vylúčila oficiálnu verziu, že existoval iba jeden strelec:
Garrisonovo vyšetrovanie vyvrcholí tým, že uskutoční ukážkový súdny proces, o ktorom vie, že ho prehrá a o ktorom je presvedčený, že zničí jeho kariéru, aby sa jeho dôkazy dostali na verejnosť, kde ich už nebude možné pochovať:
Snímky zo Zapruderovho filmu (8mm filmový pás zachytávajúci atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho 22. novembra 1963. 26,6-sekundový film nakrútil amatérsky kameraman Abraham Zapruder. Zapruder si na nakrúcanie vybral najzápadnejšiu vyvýšenú časť plota, ktorý lemuje Elm Street):
Zapruderov film:
Súvisiaci článok:
Zdroj: necenzurovanapravda.cz / echo24.cz / InfoVojna
