Henry Kissinger v Davosu znovu varoval USA a kolektivní Západ před izolací Ruska a jeho vehnáním do těsného spojenectví s Čínou! Situace by se měla vrátit před 24. únor a měl by být zachován územní status quo na Ukrajině! Kissinger si tím vysloužil nálepku nepřítele Ukrajiny, jenže Kissinger vidí ve svých 99 letech do budoucnosti dál než většina o 3 generace mladších politiků! Aliance Moskvy a Pekingu totiž ukončí několik staletí trvající světovou dominanci kolektivního Západu a v důsledku způsobí ekonomický úpadek USA i celé Evropy! Ukrajina bude obětována, Moskva dostane na Ukrajině vše, co chce!

Všechna světová média tento týden oblétla neuvěřitelná zpráva, že bývalý ministr zahraničí USA Henry Kissinger na zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu vyzval [1] k tomu, aby se Ukrajina ve jménu míru vzdala svého území. V ten okamžik spadly v Kyjevě doslova hodiny ze zdi a ozval se křik, že Henry Kissinger je agentem Moskvy, že ho platí osobně Vladimir Putin a ukrajinské úřady již označily Kissingera za nepřítele Ukrajiny. Informaci převzala i česká a slovenská média a všichni začali přemýšlet, jak asi Putin dokázal ovládnout Kissingera, co mu musel zaplatit a podobné bláboly.

Ve skutečnosti se jedná totiž o dezinformaci a lépe řečeno dezinterpretaci toho, co Kissinger řekl. Kdyby totiž čeští novinář četli Aeronet a přečetli si náš nedávný článek [2] o Kissingerovi a jeho nedávném projevu ve Washingtonu pro Fordovu nadaci, tak by okamžitě věděli, proč Kissinger v Davosu řekl to, co řekl. Jeho výzva, aby se situace na Ukrajině uklidnila a vrátila zpátky do doby před 24. únorem 2022, byla vztekle odmítnuta Kyjevem a následně i kolektivním Západem. Ale proč? Proč se ani Kyjev nechce vrátit před 24. únor 2022? To si musíme vysvětlit.

Ukrajina není pupkem světa a USA nebudou riskovat vehnání Ruska do náruče Číny

Kissinger píchl do vosího hnízda svým výrokem proto, že Kyjev v současné válce s Ruskem je veden fanatickými lidmi řízenými ze zámoří, ale rovněž i z Londýna. Zelenského poradce Oleksej Arestovič a další jeho nejbližší mají de facto stejnou funkci jako Goebbels, Bormann a Himmler v posledních týdnech existence III. Říše, kteří zaplavovali Hitlera falešnými informacemi o zázračných zbraních, které v poslední minutě zvrátí běh války. Totéž nyní provádí se Zelenským jeho poradci, zatímco ukrajinští vojáci jsou Ruskou armádou likvidováni v kotlích na Donbasu jako v mlýncích na maso. Jenže Kyjev neustále věří, že válka pro něj neskončí nijak jinak než vytlačením Rusů jak z Doněcké a Luhanské oblasti, tak i z Krymu. A nic jiného než vytlačení Ruské armády a tzv. opolčenců z DLR a LLR vůbec Kyjev nepřipouští.

 

Proto Kissingerův výrok k míru byl tak vztekle a agresivně Kyjevem odsouzen a označen za pro-kremelský postoj. Přitom Kyjev si neuvědomuje, že už válku prohrál. A tím nemyslím na frontě Donbasu, i když ani to dlouho trvat nebude, ale válku konceptuální. Kissinger je totiž nejvyšším emisarem amerických neoconů, kteří sice nesnáší Rusko, ale jedné věci se děsí úplně nejvíc. A to je spojenectví dvou největších nepřátel Ameriky do jednoho svazku, tedy těsné spojenectví Ruska a Číny.

A není pochyb o tom, že v USA sice budou podporovat válku na Ukrajině, ale nikdy ne tak a natolik, aby to vedlo k situaci, že by Rusko vytvořilo s Čínou, kromě ekonomické, dokonce i vojenskou alianci a vojenský pakt, o kterém se v Kremlu hovoří už delší dobu. Tato hrozba je pro neocony tou největší hrozbou a v zájmu zabránění vzniku této aliance jsou neoconi ochotni obětovat celou Ukrajinu! Klíčový úsek Kissingerova vystoupení z Davosu máte výše ve videu. Pokud nemáte čas na video, tady je přepis:

Henry Kissinger v Davosu o potřebě kompromisu a míru na Ukrajině

Dovolte mi nastínit problémy. Nejživější je v tuto chvíli válka na Ukrajině, jejíž výsledek ve vojenském i politickém smyslu ovlivní vztahy mezi seskupeními zemí, o nichž se zmíním za chvíli. A výsledek případné války a mírové urovnání a povaha tohoto mírového urovnání – to určí, zda bojující strany zůstanou trvalými protivníky, nebo zda je možné je vměstnat do mezinárodního rámce.

Asi před osmi lety, když se objevila myšlenka členství Ukrajiny v NATO, jsem napsal článek, v němž jsem uvedl, že ideálním výsledkem by bylo, kdyby se Ukrajina mohla konstituovat jako neutrální druh státu, jako most mezi Ruskem a Evropou. Spíše než, že by byla přední linií uskupení v rámci Evropy. Myslím, že tato příležitost nyní – nyní neexistuje stejným způsobem, ale stále by mohla být pojata jako konečný cíl. Podle mého názoru je třeba v příštích dvou měsících zahájit pohyb směrem k jednání a vyjednávání o míru, aby se nastínil výsledek války. Předtím by však mohlo dojít k otřesům a napětí, které bude stále těžší překonat, zejména mezi případným vztahem Ruska, Gruzie a Ukrajiny k Evropě.

V ideálním případě by se dělící čára měla vrátit do původního stavu. Domnívám se, že zapojení se do války za hranicemi Polska by ji zkreslilo – změnilo ve válku a ne o svobodu Ukrajiny, kterou podniklo s velkou soudržností NATO, ale ve válku proti samotnému Rusku, a tak se mi zdá, že to je dělící čára, kterou prostě nelze definovat. To bude těžké pro kohokoli z toho odhadnout. K modifikacím toho může dojít během jednání, která samozřejmě ještě nebyla navázána, ale která by měla začít být návratem hlavních účastníků, jak se bude vyvíjet válka, a já jsem uvedl nástin možného vojenského výsledku.

Ale chtěl bych mít na paměti, že jakékoliv modifikace tohoto by mohly zkomplikovat jednání, v nichž má Ukrajina právo být významným účastníkem, ale v nichž je třeba doufat, že hrdinství, které prokázala ve válce, sladí s moudrostí pro rovnováhu v Evropě a ve světě vůbec – vztah, který se bude vyvíjet jako výsledek této války, mezi Ukrajinou – která bude pravděpodobně nejsilnější konvenční mocností na kontinentu – a zbytkem Evropy se bude vyvíjet po určitou dobu.

Je však třeba se dívat jak na vztah Evropy k Rusku v delším časovém období, tak i odděleně od stávajícího vedení, jehož postavení však bude po určitou dobu vnitřně ovlivněno jeho vystupováním v tomto v tomto období. Podíváme-li se na to z dlouhodobého hlediska, je Rusko již 400 let podstatnou součástí Evropy a evropská politika byla po tuto dobu zásadně ovlivněna evropským hodnocením role Ruska. Někdy jen pozorovatelským způsobem, ale v řadě případů jako garanta nebo nástroje, jímž lze obnovit evropskou rovnováhu. Současná politika by měla mít na paměti, že obnovení této role je důležité rozvíjet, aby Rusko nebylo zahnáno do trvalého spojenectví s Čínou.

Překlad pro AERONET.NEWS: -VK-

 

Američané nakonec opustí podporu Ukrajině stejně, jako opustili Afghánistán a jeho loutkovou vládu

Rusko nakonec dostane na Ukrajině to, co chce a není vyloučeno, že totéž dostane i Polsko na západě Ukrajiny. Ukrajina totiž není partnerem USA, ani tzv. kolektivního Západu, ale je to pouze nástroj na izolaci Ruska. Ale pokud se ukáže, že při používání tohoto nástroje hrozí, že by západní elity mohly přijít o světové procesy řízení, že by se Rusko spojilo s Čínou, potom takovému procesu bude Západ chtít za každou cenu zabránit.

Začnou se ze Západu a z USA objevovat výzvy k míru na Ukrajině, začnou se objevovat výzvy k neposílání těžkých zbraní na Ukrajinu, začnou se objevovat návrhy, aby Ukrajina byla realistická a přistoupila na kompromisy a prostě se smířila s tím, že přijde o území, o trochu území. Kissinger v Davosu v další části rozhovoru potom znovu zopakoval, že by rád viděl, aby USA zlepšily vztahy s Čínou a tím zabránili spojenectví Pekingu s Moskvou.

 

Jenže, k tomu podle všeho už nedojde. USA vidí v Číně dnes většího nepřítele než v Rusku. Ukrajina tak bude Západem opuštěna a donucena k porcování. Není jiné cesty. Ani pro USA, ani pro Ukrajinu. Pokud na to Kyjev nepřistoupí, nakonec Západ opustí Ukrajinu stejně, jako opustil afghánskou loutkovou vládu minulý rok. V nějaké chvíli prostě nástroj přestane sloužit a je odhozen. Pokud by došlo ke spojení Číny a Ruska, skončilo by několik staletí trvající světové vládnutí kolektivního Západu, což je maska Domu Sion. Procesy by začal kontrolovat Izrael a Ruský židovský kongres ovládaný chasidskými a Halachou. Peking byl vždycky sionistický už od dob Kissingerových misí do Země Středu, ale spojenectvím s Ruskem by Peking přešel na stranu a pod kontrolu Halachy.

A je zjevné, že Henry Kissinger právě v Davosu vyslal signál, že Kyjev musí přistoupit na kompromisy. Neoconi a ani Deep State nemohou riskovat vojenský svazek Moskvy a Pekingu, což bude hrozit, pokud se válka na Ukrajině bude prohlubovat do toho směru, že Kyjev bude trvat na vytlačení Rusu a opolčenců jak z východu Ukrajiny, tak z Krymu. V té chvíli by to totiž už nebyla válka za osvobození Ukrajiny, ale byla by to válka NATO proti Rusku v situaci, kdy Čína by v reakci na válku vytvořila s Ruskem vojenský pakt.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zdroj: aeronet.news