Americký vlivný list The Wall Street Journal (WSJ) přinesl ve čtvrtek zásadní informace přímo z Trumpova týmu, že několik dní předtím 7. prosince na setkání se Zelenským prý došlo k výroku ze strany staronového amerického prezidenta, že nepodporuje [1] myšlenku přijetí Ukrajiny do NATO, ale že je připraven poskytnout Ukrajině silné bezpečnostní garance v podobě mírových ozbrojených sil, které by na Ukrajinu vyslaly země EU, tedy evropští členové NATO.
Zelenský podle informací vyjádřil zklamání, ale námitky podle informací nezazněly, protože Kyjev není v pozici, aby si mohl diktovat osud své země, jaký mu nadiktuje Trump. Tím se potvrzují slova Roberta Fica, že Ukrajinu čeká doslova druhý Mnichov 1938. Válka na Ukrajině musí vyřešit etnické dědictví Sovětského svazu, který kreslil hranice sovětských republik administrativně, a ne podle etnického klíče.
Ve stejný den, kdy vyšel ve WSJ tento článek, totiž Donald Trump ráno ve čtvrtek slavnostně úderem na zvon zahajoval obchodování na burze v New Yorku (NYSE) jako čerstvě korunovaná Osobnost roku 2024 časopisu Time. Toto symbolické gesto náleží každé osobnosti, která je časopisem vybrána jako osobnost roku a symbolickým úderem na zvon zahajuje obchodování na burze.
Trump během projevu začal mluvit o hrozbě jaderné války, že pokud dojde k jejich použití, tak svět již nikdy nebude stejný. Nejvíce mně ale zaujalo scénické aranžmá celého ceremoniálu, kdy okolo něho stáli lidé, jeho rodina a lidé z týmu, ale celé to připomínalo Poslední večeři Páně. Sami se na tu fotografie níže podívejte. Je to naprosto spektakulární výjev. Jenže to nebylo poslední překvapení ten den.
Trump varoval před jadernou válkou a přitom unikly zprávy, že zvažuje údery na íránská jaderná zařízení
Rovněž ve čtvrtek totiž opět The Wall Street Journal přinesl ještě další článek [2], tentokrát zevnitř Trumpova týmu, který odhalil, že Trump a jeho poradci zvažují údery na íránská jaderná zařízení. Je to neuvěřitelné chucpe, pokud je to pravda, když Trump na burze NYSE v projevu varuje před jadernou válkou, ale přitom plánuje údery na íránská jaderná zařízení, což je nejlepší a nejkratší krok k zažehnutí jaderné války.
A to minimálně na Blízké východě. Celé to ale zapadá do logiky, protože USA se chtějí stáhnout z Ukrajiny a de facto z Evropy, zatímco se přesunou do postavení proti Číně a Íránu. V tomto ohledu to není překvapení. Jak už jsme psali na Aeronetu před několika měsíci, vyslání kavalérie zemí NATO na Ukrajinu je otázka času, a jak se právě potvrdilo, ten čas právě přišel.
Podle WSJ na setkání v Paříži 7. prosince řekl Trump ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, že nepodporuje ukrajinské členství v Severoatlantické alianci, ale že si přeje, aby z případného zastavení bojů vzešla silná a dobře vyzbrojená Ukrajina, uvedli představitelé informovaní o tomto setkání.
Trump podle úředníků uvedl, že Evropa by měla hrát hlavní roli při obraně a podpoře Ukrajiny a že chce, aby na Ukrajině byly přítomny evropské jednotky, které by monitorovaly příměří. Nevyloučil, že by USA toto řešení podpořily, ačkoli by se na něm nepodíleli žádní američtí vojáci, uvedli úředníci.
Na příměří na Ukrajině mají podle Trumpa dohlédnout vojáci ze zemí EU
Podle osoby informované o jednání Trump rovněž naléhal na Evropany, aby se více snažili přimět Číňany k tlaku na Kreml, aby konflikt ukončil. Diskutovali o použití cel vůči Číně jako vyjednávacího prostředku, pokud s tím Peking nebude souhlasit. V reakci ale prý zaznělo, že Čína už se rozhodla odpojit od amerického dolaru a od dobrých vztahů se Západem, protože v rámci skupiny BRICS sleduje už své vlastní globální ambice.
A k jejich dosažení je nově Rusko lepším partnerem než USA a celá skupina G7. Trump se podle informací svědků jednání příliš neorientuje v geopolitice, zcela mu uniká dynamika vývoje politických a bezpečnostních vztahů, které se ve světě změnily za poslední 4 roky, kdy byl Trump mimo Bílý dům. Podle svědků se prý dívá na Čínu i na Rusko optikou zhruba konce roku 2020.
Kontingent evropských vojáků, který má zajistit dodržování příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, je prostě jeho snaha o úspěch na světové politické scéně. To je návrh, o kterém v těchto dnech jednají západní vlády a který údajně prosazuje nastupující americká administrativa. Není žádným tajemstvím, že Donald Trump chce rychle uzavřít stránku války ve východní Evropě a že se chce odpojit ekonomicky i vojensky od této i dalších oblastí světové krize.
Evropské elity nechtějí dopustit, aby Putin válku fakticky vyhrál, chtějí tedy Kyjevu poskytnout ty záruky, které mu USA možná brzy přestanou poskytovat, ale musí tváří v tvář změně linie ve Washingtonu nastavit nový přístup k Ukrajině. Dosud stačilo posílat zbraně. Tento přístup se nutně musí změnit. Evropa musí být připravena poslat i vojáky. Přesně jak jsem psal na Aeronetu před mnoha měsíci.
Francie, Německo a Itálie jsou připraveny vojáky vyslat, Polsko zatím ne, protože v té akci by byli bez Američanů
Proto vznikla myšlenka plánu na nasazení společných mírových sil po vzoru toho, co již bylo zažito například na Balkáně nebo v Libanonu. Emmanuel Macron, francouzský prezident, který předběhl všechny ostatní evropské lídry tím, že předminulý víkend hostil Donalda Trumpa v Elysejském paláci (nejprve tváří v tvář, poté společně s Volodymyrem Zelenským).
A ve čtvrtek o tomto plánu jednal s polským premiérem Donaldem Tuskem. A o vyslání vojsk uvažuje i Německo. Končící vláda v Berlíně “nevylučuje možnost mírové operace vysláním evropských vojáků na Ukrajinu“, uvedla dnes německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, ale než k tomu dojde, “potřebujeme, aby byl Vladimir Putin ochoten jednat o míru“. A od dnešního dne, jak ministryně zopakovala, “tomu tak není“.
Podle posledních informací jsou připraveny vojáky na Ukrajinu k plnění mírové mise vyslat Francie, Německo a nově rovněž Itálie [3]. Vláda Giorgi Meloniové prý takový plán nevylučuje. Polsko naopak zatím plán odmítlo, a to hlavně kvůli tomu, že té mise se nebudou účastnit Američané, z čehož mají prý polští generálové strach a nechtějí do takové mise bez americké účasti vstupovat.
Podle polských novinářů tím generálové nepřímo potvrzují, že mají strach a obavy, že ta mise na Ukrajině skonči v kolizním střetu s Ruskou armádou na frontové linii, a v tom okamžiku budou ty státy EU ve válce s Ruskem. Poláci vědí, že Američané by na pomoc do takového průseru nepřišli, a proto nechtějí zatím na Ukrajinu vojáky posílat, s výjimkou toho, že by se na tom dohodla celá aliance NATO. A k tomu je hodně daleko.
Dvoufázový kontingent na Ukrajině, nejprve 40 000 vojáků, později dorovnání na 100 000. A nakonec Mnichov 2.0 pro Ukrajinu?
Zatím se v médiích objevují a poletují dvě čísla. Některé zdroje uvádí 100 000 vojáků, nově Emmanuel Macron nadhodil číslo 40 000 vojáků. To větší číslo je podle francouzského listu Le Parisien odvozováno od tzv. druhé vlny mírové mise, která by se spustila ve chvíli, kdy první vlna 40 000 vojáků by uklidnila evropské politiky a veřejnost, že nic se nestalo, válka s Ruskem nevypukla.
A že tedy i další země v klidu mohou poslat své vojáky. Tím by se ve druhé fázi ten kontingent opravdu navýšil až na 100 000 vojáků, zřejmě do konce roku 2025. Celé to ale připomíná vystavování finálního účtu bez vrchního. Robert Fico správně usuzuje, že Ukrajinu čeká druhý Mnichov 1938.
Viz jeho výroky pro Rádio Slovensko níže:
Totiž skoro nikdo neuvažuje o takovém detailu, jestli na něco takového Rusko přistoupí. A v tom je právně kámen úrazu. Proč by Rusko přistupovalo na příměří, které nepotřebuje, protože ve válce vítězí? Příměří potřebuje a žádá ten, kdo válku prohrává. A tento moment nás dostává znovu k Donaldu Trumpovi a k tomu, že opravdu žije v politice někdy koncem roku 2020.
Jakou by mělo mít Rusko motivaci, aby na příměří, které nepotřebuje, přistoupilo? Trump se nebude chtít ztrapnit jako neúspěšný mírový vyjednavač, takže se dá předpokládat, že Vladimir Putin by mohl Trumpa vmanipulovat do podmínek, které vyhovují Rusku, a to tak, aby to byl Trumpův nápad, aby mohl říct, že zajistil mír a spravedlivý konec války. Ruská území Ukrajiny připadnou Rusku.
Putin si bude diktovat podmínky a podle amerických novinářů hrozí, že si namaže Trumpa na chleba
Ta území, která byla ústavně již k Rusku připojena, plus Oděská oblast, Nikolajevská oblast, Charkovská oblast a Dněpropetrovská oblast. V těch proběhnou referenda pod dozorem mezinárodních orgánů. Pouze připojení ruskojazyčných oblastí Ukrajiny k Rusku bude skutečným mírovým řešením. A zbytek Ukrajiny může potom jít k čertu. O této variantě se hovoří nyní v ruských médiích jako o spravedlivém míru.
Denacifikace Ukrajiny je nerealistická. To samé demilitarizace. A právě kolaps ukrajinské armády a snaha o nasunutí kavalérie evropských vojsk je odhalením a důkazem, že Ukrajina válku prohrává. Proto Putin je ten, kdo bude určovat a diktovat podmínky Trumpovi. Taková je realita. Otázkou ale je, co Trump provede jinde než na Ukrajině?
Co provede na Blízkém východě? Co provede s Íránem? A co s Čínou? Když končil v první funkci prezidenta, nechal zavraždit z bezpilotního dronu šéfa íránských revolučních gard Kásima Sulejmáního. Pokud začne ve druhé funkci prezidenta bombardovat íránská jaderná zařízení, dočkáme se větší války a bezpečnostní krize ve světě než na Ukrajině. Mít totiž obavy z jaderné války, ale současně bombardovat íránská jaderná zařízení, to je opravdu to největší chucpe, které nemá s mírem naprosto nic společného. To je totiž jen plnění objednávky a přání sionistické věrchušky z Izraele. A tím je to dané.
-VK-
Šéfredaktor AE News
Zdroj: aeronet.news
