Když Donald Trump a Vladimir Putin dojednali 18. března 30-denní moratorium na veškeré útoky na energetická zařízení a infrastrukturu v obou zemích konfliktu, tedy v Rusku i na Ukrajině, zdálo se to jako zázrak a první světlo naděje na mír. Jenže Ukrajina si tuto dohodu vysvětlila po svém, že zastavení útoků na energetická zařízení je pouze jednostrannou akcí, a že se to vztahuje jen na ruské útoky.
Kyjev totiž od 18. března pokračuje prakticky bez přestávky v útocích na ruská energetická centra a v Kremlu došla Putinovi trpělivost a během jednání rady ministrů si nechal přednést referát ministra obrany Andreje Bělousova o stavu moratoria a ministr zahraničí Sergej Lavrov o jednání informoval [1] média.
Na jednání rady ministrů zaznělo, že Ukrajina opakovaně porušila USA zprostředkované částečné příměří a pokračovala v útocích na ruskou energetickou infrastrukturu, prohlásil ministr zahraničí Sergej Lavrov. Nejvyšší ruský diplomat v úterý hovořil s novináři a prozradil podrobnosti z rozšířeného zasedání ruské bezpečnostní rady, které se konalo dříve během dne. Během jednání ministr obrany Andrej Bělousov informoval prezidenta Vladimira Putina o stavu energetického příměří, prozradil Lavrov.
Příměří, které Ukrajina ignoruje a Rusko dodržuje
“Bělousov řekl, že moratorium se nedodržuje, na ruská energetická zařízení se útočí po celou dobu, snad s přestávkou jednoho nebo dvou dnů, a vyjmenoval všechna zařízení, která byla v daném období, včetně včerejší noci, terčem útoku ukrajinských dronů,” uvedl nejvyšší diplomat a dodal, že prezidentovi nabídl podobný pohled na situaci kolem dohody. Energetické příměří navrhl americký prezident Donald Trump během telefonátu s Putinem již 18. března.
Ruský prezident s návrhem souhlasil a okamžitě nařídil zastavení těchto útoků ze strany Ruska. Ruská armáda uvedla, že k provedení prezidentova příkazu musela sestřelit sedm dronů kamikadze, které již byly na cestě k energetickým zařízením na Ukrajině. Minulý týden Moskva zveřejnila obsáhlý seznam energetických zařízení, na něž se vztahuje příměří, které vstoupilo v platnost 18. března a potrvá 30 dní. Dohoda může být prodloužena i po uplynutí této doby, pokud se na tom obě strany dohodnou.
Zelenský ocenil příměří, ale vůbec ho nedodržuje
Zařízení, na něž se dohoda vztahuje, zahrnují zařízení na zpracování a skladování plynu a ropy, včetně přečerpávacích stanic a potrubí, místa výroby a distribuce elektřiny, jaderné elektrárny a hráze vodních elektráren. Ukrajinský prezident Vladimir Zelenský myšlenku příměří veřejně podpořil krátce po jeho prvním vyhlášení a minulý týden zřejmě znovu zopakoval svůj závazek k jeho realizaci. Zatímco ukrajinský vůdce jej dokonce označil za diplomatické “vítězství” pro zemi, o žádných příslušných rozkazech ukrajinské armádě se veřejně nezmínil.
“Nezasáhneme jejich energii. Oni nezasáhnou naši energii. Myslím, že bude milion otázek a detailů, ale dnes to zní takto: každá strana nepoužívá odpovídající zbraně proti energii obou stran,” řekl Zelenský minulý týden, ale tato slova se nenaplnila, protože AFU v útocích na ruská energetická centra pokračuje. Moskva opakovaně obviňuje Kyjev z porušování příměří a tvrdí, že od 18. března bylo ukrajinskými bezpilotními letouny napadeno několik zařízení, na něž se dohoda vztahuje.
V Kremlu začíná všem docházet trpělivost s jednostranným charakterem Trumpova příměří
Rusko poznamenalo, že pokud některá ze stran dohodu poruší, může se druhá strana považovat za zbavenou závazků a Putinova nervozita na radě ministrů již byla zcela patrná. Proto po skončení rady byl odeslán do USA seznam energetických objektů v Rusku, které Ukrajina napadla během moratoria, a to do rukou ministra zahraničí USA Marco Rubia a rovněž Trumpova poradce pro národní bezpečnost Mikea Waltze. Rusko energetické příměří dodržuje, ale Ukrajina ne, a to musí skončit. Takový je celkem nepřekvapivý závěr z Kremlu.
Představitelé administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa pochybují, že se Washingtonu podaří v příštích měsících dosáhnout mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, a proto se prý připravují nové plány nátlaku na obě strany, na Moskvu i Kyjev, uvedla [2] agentura Reuters s odvoláním na nejmenované americké představitele.
Vysocí představitelé Trumpovy administrativy v posledních dnech diskutovali o pravděpodobnosti, že se USA v příštích měsících nepodaří dosáhnout mírové dohody s Ukrajinou, a připravují nové plány nátlaku na Kyjev i Moskvu. Úředníci uvedli, že se zdá, že dohoda nebude v dohledné době uzavřena, což zvyšuje možnost, že se tříletý konflikt protáhne a že Ukrajina bude potřebovat větší podporu Západu pro své vojenské operace,” uvádí se ve zprávě.
Kyjev má nového pána s novou kasou pro financování války
Jedním z důvodů Trumpova neúspěchu v tlaku na Kyjev je především to, o čem na Aeronetu píšu již delší dobu, že Kyjev má již nového pána a mecenáše, a tím není nikdo jiný než Dům Rothschild a jeho nekonečné tiskárny na peníze. Zelenský pochopil, že už USA nepotřebuje a FED je beztak jenom pobočkou Rotshchildova impéria, takže proč se prosit o peníze u amerického šafáře, když je možné dostat nasypáno přímo od správců této planety.
Londýnské kanceláře nechtějí šanci promarnit, válka proti Moskevským kancelářím a tažení na Rusko musí pokračovat, a když to nebude financovat kasička šafáře za mořem, tak to bude financovat přímo jeho výsost Lord R a na nějaké žebráky z USA se již Ukrajina nemusí ohlížet.
Samozřejmě, že není všechno tak snadné, jako jsou Rothschildovy rotačky na prašule. Ty nejsou problém, ale problémem je vše ostatní, co je potřeba pro válku. Především Evropa nechala za 80 let od konce II. sv. války své zbrojovky zlikvidovat a transformovat na civilní výrobu, až s malými výjimkami, natolik malými, že udržení války na Ukrajině nedokáží z produkce evropských zbrojovek udržet. A pokračování války na Ukrajině, vedoucí až ke III. sv. válce, které se Londýnské kanceláře díky podzemním městům již nebojí, zkrátka povede k tomu, že na Trumpa a jeho americké zbrojovky nelze spoléhat.
Profesionální armády kariéristů v EU jsou pro velkou válku s Ruskem naprosto nepoužitelné
Evropa potřebuje obnovit svůj zbrojní průmysl na úroveň v průběhu a hlavně před II. sv. válkou. A to zabere čas. Jak už uvedly analýzy z Bruselu a z NATO, zabere to zhruba 8 až 15 let, podle toho, jak rychle nebo pomalu to půjde. Ovšem jedna věc musí být zaručena – že během té doby Ukrajina nekapituluje, neuzavře mír, nerozpadne se a hlavně nezhroutí se na frontě, což by hrozilo tím, že Rusko zabere polovinu nebo dokonce celou Ukrajinu. Takže zbrojní výroba EU je první problém Londýna.
A druhým problémem jsou armádní sbory v EU složené z toaletních armád profesionálních kariéristů, kteří chtěli vydělat majlant na štědře placených zahraničních misích v amerických zástupných válkách po celém světě proti asymetrickým (rozuměj slabým) protivníkům. A stejně to nakonec dopadlo americkou porážkou v Afghánistánu. Jak by mohli uspět proti Ruské armádě, když neuspěli ani proti Talibanu? Jenže všechny tyto války byly pro tyto vojáky rekreace a de facto lidské safari na místní domorodce v dalekých konfliktech.
Jenže válka s Ruskem je sebevražedné dobrodružství, kde voják má jen minimální šanci na přežití. A proti Ruské armádě není možné nasadit profesionální kariérní vojáky, protože to zkrátka nebude stačit. Proto se uvažuje o obnově odvodů v celé EU a o obnově prezenční služby, alespoň na pár měsíců. A protože USA nechtějí do války s Ruskem v rámci NATO, bude potřeba postavit Evropskou armádu.
Peníze nejsou problém, ale Evropě chybí zbrojní průmysl a velká armáda
A ta bude stát sice peníze, ale ty nejsou problém. Ty poskytne Londýn. Problémem je nedostatek evropských zbrojovek pro vedení války s Ruskem a především neexistující evropská sjednocená armáda. Tohle všechno jsou úkoly, které jsou před evropskými euronacisty a dá se očekávat, že vrchní nacistka Ursula von der Leyen zahájí mohutné celoevropské nábory, zatím jen do národních armád a za peníze, ale brzy řízených a velených z Berlína a z Bruselu. Pro nábory budou oznámeny evropské programy a fondy, ze kterých budou vypláceny náborové příspěvky. Budou spuštěny motivační programy.
A pokud nebude zájem dostatečný, spustí EU povinnou vojenskou službu pro všechny 18 leté muže ve všech 27 zemích EU. Bez toho se prostě válka s Ruskem rozjet nedá. Zelenský dostane peníze, aby za každou cenu udržel linie fronty, a když ne, tak aby AFU ustupovala Ruské armádě co nejpomaleji. Euronacisté teď potřebují čas na obnovu válečné výroby v EU a na vybudování armády. Proto příměří by přišlo EU vhod, ale ne mír!
Válka může být maximálně zapauzována a přerušena, ale ne ukončena. A k tomu použije Londýn své peníze, Zelenského a Ukrajince jako flákoty masa, kteří ještě na Ukrajině zůstali a nebyli odvlečeni na frontu. Proto mír na Ukrajině může zajistit jen ten, kdo na Ukrajině kontroluje a platí Kyjev. A to teď Trump a ani USA rozhodně nejsou. Kyjev je teď plně placen a řízen Londýnem, který chce válku s Ruskem! Trumpův mír je proto v nedohlednu.
Zdroj: aeronet.news
