Penzionovaný americký plukovník Douglas MacGregor poskytl před několika dny exkluzivní rozhovor bývalému moderátorovi Fox News Tuckeru Carlsonovi a jednalo se podle mého názoru o jeden z jeho nejlepších videocastů v poslední době. Plukovník MacGregor vylíčil, do jaké nebezpečné situace se dostaly USA svým angažmá ve válce na Ukrajině.

Vylíčil a popsal, jakou hrozbu představuje situace, pokud Ukrajina v důsledku západního řízení odmítne konflikt ukončit a bude se snažit válku rozhodnout jinak, s největší pravděpodobností pomocí zatažení Polska a případně dalších, s Ukrajinou spřátelených států NATO. Čím dál častěji se totiž na polských webech hovoří o tom, že Polsko by na Ukrajinu vyrazilo v šestikoalici, tedy Polsko, všechny 3 státy v Pobaltí a spolu s nimi Česká republika a Slovensko.

Podle polských zdrojů  z okruhu ozbrojených sil se tato šestice ochotných zemí prý generálům v polském generálním štábu rýsuje jako International Peace Corps for Protection of Ukraine from Russian aggression, tedy v překladu jako Mírový sbor mezinárodních sil pro ochranu Ukrajiny před ruskou agresí, což prý má být oficiální název tohoto uskupení. 

Plukovník MacGregor v podstatě zopakoval predikci Aeronetu, že důsledky války na Ukrajině povedou k ukrajinizaci Evropy, protože je objektivně dopředu možné odvodit, že drtivá většina ukrajinských migrantů se nebude chtít na Ukrajinu vrátit.

Ukrajinu totiž budou čekat v nejideálnějším případě dlouhá léta bolestivé a stagnující obnovy, mnohem pravděpodobněji ale půjde o korupcí sabotovaný proces, který bude trvat celé dekády a namísto obnovy původní Ukrajiny půjde o mohutné oškubávaní zbytků a divokou privatizaci toho, co zůstane viset na kostře oškubané Ukrajiny.

 

 

Ukrajina se vylidňuje a ukrajinské firmy odcházejí za svými Ukrajinci do EU, je to trvalý přesun a ukrajinizace Evropy

Soukromý sektor na Ukrajině to tuší, a proto nikoliv, že expanduje do zemí EU z Ukrajiny, ne ne, je to přesně naopak. Ukrajinské firmy se z Ukrajiny preventivně již dopředu stěhují nadobro do EU, připravují si zázemí pro odchod z Ukrajiny, protože tuší, že začal proces, kterému se firmy musí přizpůsobit. Nejprve z Ukrajiny odešli zákazníci ukrajinských firem, a to ti nejbohatší, kteří díky penězům uprchli z Ukrajiny a nemuseli tak nastoupit na frontu. Toho beze zbytku využily banky v EU. K obnově Ukrajiny, aby vůbec mohla začít, musí dojít nejprve míru, anebo alespoň k dlouhodobému a důvěryhodnému příměří, a to z obou stran.

 

 

Jenže, pokud bud Ukrajina stále tvrdit, že chce obsadit Krym a vytlačit Rusy ze všech území, tak válka prostě neskončí a denacifikace a demilitarizace Ukrajiny bude ze strany Ruska pokračovat. A obnova nemůže započít bez produktivního obyvatelstva. Protože počet obyvatel Ukrajiny se snižuje, tak máme před sebou neúprosnou rovnici, že v nějakém okamžiku dojdou Ukrajině vojáci a rovněž dělníci nutní pro obnovu.

Prostě už nebude kde a odkud brát vojáky na válku a produktivní dělníky na poválečnou obnovu. Ti, kteří nepadnou na frontě, budou jen starci, kteří neudrží moč, natož kalašnikov a bude hrozit, že Rusko obsadí celou Ukrajinu. V tom momentu Kyjev nebude mít jinou šanci, než požádat koalici ochotných zemí NATO o intervenci a spuštění Mírové mise. Pokud nemáte čas na video výše, tady je přepis.

Col. Douglas MacGregor o válce na Ukrajině

V podstatě všechno, co vám o válce na Ukrajině řekly NBC News a New York Times, je lež. Tvrdí, že ruská armáda je neschopná. Ukrajina je demokratická země. Vladimir Putin je Hitler a snaží se ovládnout svět. Ukrajinci naštěstí vítězí. Nic z toho není pravda. Každé z těchto tvrzení je nepravdivé, to poslední obzvlášť. Ukrajinská armáda nevyhrává. Ve skutečnosti těžce prohrává. Ukrajina je ničena. Její obyvatelstvo je vyvražďováno v nerovných bitvách s technologicky vyspělejším nepřítelem nebo je po milionech rozptylováno do zbytku zeměkoule jako uprchlíci. Ukrajině docházejí vojáci. Jakmile se tak stane, nevyhnutelně vyvstane otázka – kdo je nahradí?

Pokud Ukrajinci nedokážou porazit Putina, kdo to udělá? Odpovědí budeme samozřejmě, že my (Američané). Američtí vojáci budou bojovat proti ruské armádě ve východní Evropě. To je nejpravděpodobnější. A předpokládá se, že vyhrajeme. Ale vyhrajeme? Pravděpodobně ne, říká bývalý armádní plukovník Douglas McGregor, vyznamenaný válečný veterán, který byl poradcem ministra obrany v minulé administrativě. Spojené státy, říká McGregor, stojí na pokraji katastrofické války, která by nás mohla velmi snadno zničit. Zdá se, že jen málo Američanů to chápe, ale měli by. Doug McGregor je nyní generálním ředitelem společnosti “Naše země, naše volba” a my jsme s ním nedávno poseděli. Tento rozhovor stojí za vyslechnutí.

-Dougu McGregore, díky, že jste se k nám připojil. Jak byste zhodnotil a popsal tento stav války na Ukrajině?

To je důležitá otázka a v tuto chvíli na ni nemá dost lidí dobré odpovědi. Myslím, že všechny lži, které se více než rok a půl říkaly o tom, že Ukrajinci vítězí, ukrajinská věc je spravedlivá, Rusové jsou zlí, Rusové jsou neschopní, to všechno se hroutí. A hroutí se to, protože to, co se děje na bojišti, je strašné. Ukrajinci nyní, jak se domníváme, ztratili v boji 400 000 mužů. Před několika měsíci jsme mluvili o 300 nebo 350 tisících. Během posledního měsíce této údajné protiofenzívy, která měla zamést bojiště, ztratili nejméně 40 000 padlých. Nevíme ani, kolik lidí bylo zraněno, ale víme, že pravděpodobně až čtyřicet až padesát tisíc vojáků je amputováno. Víme, že nemocnice jsou plné.

A víme, že ukrajinské jednotky na úrovni čet a rot, které mají kdekoli od 50 do 150 až 200 mužů, se po částech vzdávají Rusům. Ne proto, že by nechtěli bojovat, ale proto, že už bojovat nemohou. Měli tolik raněných, že je nemohou evakuovat, a velitelé si říkají, no, když nemůžu evakuovat své raněné, tak se vzdám, protože jinak ti ranění zemřou. A tak zavolají Rusům a všichni mluví rusky a řeknou jim do vysílačky, že podívejte, mám tady 50 nebo 60 raněných. Já se vzdám, protože nechci, aby byli zabiti. A Rusové se od samého začátku vždycky chovali k ukrajinským vojákům velmi férově a velmi jemně. A tak vědí, že je nebudou týrat nebo s nimi špatně zacházet, vědí, že je vlastně mohou v budoucnu vyměnit za ruské zajatce.

Takže se vzdávají. A myslím si, že uvidíme, jak se ta armáda, na kterou jsme vynakládali tak velké prostředky, stále více rozpouští, a zároveň, když se podíváme na ten dlouhý banánovitý pás území na jihu Ukrajiny, který ovládají Rusové, když se podíváte do severovýchodního rohu, jižně od toho města, které se jmenuje Charkov, tak tam právě teď probíhají velké útočné operace a ukrajinské síly jsou smeteny před Rusy. A opět se to všechno děje způsobem, o kterém se na Západě prostě neinformuje. A mezitím místo toho, aby se přiznalo, že je to strašná tragédie, která by měla být ukončena z humanitárních důvodů, když už ne z jiných, že by se mělo přestat zabíjet, jak řekl prezident Trump zastavte zabíjení, tak budeme pokračovat.

A to staví Rusy do nešťastné pozice, že budou pochodovat dál na západ, protože od samého začátku Putin a jeho poradci nikdy neměli zájem na válce s NATO nebo se Spojenými státy. Proto tam měli takový inkrementální přístup, pomalé rozmělňování pohybu vpřed, obranné operace po dlouhou dobu, aby se vybudovaly síly, a pak pokračování útočných operací. V Rusku mají přes 300 000 vojáků a rezervistů a myslím, že tam sedí a nejsou uvolněni do boje, protože prezident Putin předpokládá možnost, že zasáhneme na západní Ukrajině. A pokud zasáhneme na západní Ukrajině, Rusové na to budou připraveni a důsledky pro nás a pro NATO budou zničující, protože nejsme připraveni bojovat s Rusy.

-Proč?

No, myslím si, že připravenost už dlouho klesá. Máme za sebou téměř trvalý nepřetržitý pokles disciplíny, která nutí vojáky bojovat. Disciplína je těžká věc. Ne vždy tomu rozumíme. Disciplína je ve skutečnosti formou zvyku. A tyto návyky si budujete v průběhu času opakováním, ale také je budujete pod stresem, pod tlakem, aby se vám vryly do paměti, a pak si v rámci těchto jednotek budujete soudržnost. Soudržnost nevybudujete, když rozdělujete síly na rasovém základě, když do velitelských funkcí prosazujete lidi, kteří jsou zjevně nekvalifikovaní, když odměňujete lidi za cokoli jiného než za prokázaný charakter, schopnosti a inteligenci. Všechny tyto věci jsou demoralizující a destruktivní pro vojenská zařízení. Armáda a námořní pěchota tím trpí, stejně tak letectvo a námořnictvo, a neexistuje žádná snadná náprava a tyto praskliny, které jsou v tuto chvíli jen prasklinami, se stanou obrovskými trhlinami, pokud půjdeme do války.

-Takže jste strávil většinu svého dospělého života jako armádní důstojník, chodil jste do West Pointu, velel jste jednotkám v boji, jste válečný veterán, vyznamenaný, ale do armády jste vstoupil hned na konci Vietnamu.

Přesně tak.

-Když byla tak slavná podle svého názvu.

Ano.

-Jak byste srovnal připravenost současných amerických ozbrojených sil řekněme s rokem 1975 na konci Vietnamu?

-Myslím, že z hlediska morálky a disciplíny jsme blízko tomu, kde jsme byli na konci 70. let. Máme spoustu lidí, kteří jsou zmateni tím, co je třeba udělat. Ztratili jsme smysl pro to, co je správné. Jinými slovy, nemáte lidi, kteří sloužili dostatečně dlouho ve formacích, aby věděli, jak vypadá to, co je správné, abyste viděli bojovou skupinu, ať už je velikosti praporu, brigády nebo větší, a věděli, díky čemu věci fungují a víte, co je potřeba k boji v bitvě. Takových lidí moc nemáme, protože od roku 2001 se většina bojů odehrává ve velmi malém měřítku proti prchavému nepříteli. Víte, pobíhají v sandálech s AK-47 a spoléhají se z velké části na výbušniny, miny, které zabíjejí a mrzačí Američany.

Ale asi 87 procent našich ztrát bylo skutečně důsledkem výbušnin, které pocházely z min. Tohle není armáda, která je zvyklá najít někoho, kdo se dokáže bránit. Kdybych ji chtěl přirovnat k nějaké armádě, lepší srovnání by asi bylo s francouzskou armádou před francouzsko-pruskou válkou, protože Francouzi bojovali s mexickými bandity, mexickými povstalci, bojovali s arabskými bandity, arabskými povstalci, měli trochu zkušeností s bojem proti nespokojeným demoralizovaným evropským jednotkám, Rakušanům v severní Itálii, ale nečelili skutečně modernímu nepříteli. Lidé však byli přesvědčeni, že francouzská armáda je nejlepší armádou na světě, protože bojovala v severní Africe, Indočíně, Mexiku, prostě po celém světě.

Plukovník Douglas MacGregor

 

Ta válka byla pro Francii katastrofou a tato armáda byla během několika měsíců zdecimována pruskou armádou, která byla moderní silou, vysoce disciplinovanou, velmi sebevědomě vedenou, vycvičenou a vybavenou. Takže tam nejsme. Máme vybavení staré desítky let. Například tanky, na kterých jsem sloužil, když jsem šel v roce 1990 do války, byly prakticky úplně nové a nejmodernější. Ty tanky jsou tam pořád. Byly přestavěny, ale už nejsou nové. Už nejsou tak schopné jako kdysi. Víte, dám vám krátký příklad. V tancích řady (Abrams) M1 A1 máme turbínový motor a tento turbínový motor spálí stejně paliva, když stojí na místě, jako když se pohybuje, protože je to turbínový motor, který byl navržen pro použití v letadle. Dáváme je do tanků. To znamená, že máte tank na osm hodin. Každých osm hodin, pokud jste v provozu, musíte doplnit palivo.

Tato věc také spaluje palivo při velmi vysoké teplotě, přes tisíc stupňů, a kolem motoru je více než 40 spojů, které jsou velmi křehké a mohou snadno způsobit požár, pokud se náhodou dotknou těchto malých trubiček, které přenášejí různé druhy kapalin, pokud se skutečně dotknou tohoto motoru, který je v provozu tak horký. Takže motor je tak horký, že lze sledovat pohyb pozemních sil americké armády s tanky ze satelitů na nízké oběžné dráze Země. Takže pokud si myslíte, že se schováte nebo skryjete nebo někoho předběhnete, jste z vesmíru jen žhnoucí terč.

Takže k tomu je třeba připočíst tu směšnost, že ten motor nemůžete nahradit spolehlivým nejmodernějším diesel-elektrickým motorem, který je mnohem chladnější, který vydrží 24 hodin i více bez doplnění paliva, a tyhle věci jsou nesmírně problematické, když jdete do války, protože musíte stahovat síly, doplňovat je, vracet je na frontu. To není snadné udělat, když operujete tak často, každých osm, šest nebo devět hodin. Říkají, no, tak my tam dáme, myslím, generátor, aby se to vykompenzovalo, když sedíte v klidu. Problém je v tom, že v boji nesedíte v klidu příliš dlouho, protože pokud ano, stanete se terčem útoku a budete zničeni, a to samozřejmě vidíme na Ukrajině.

Stálé sledování z vesmíru, z přehledových systémů umožňuje, aby bylo všechno neustále vidět. Pokud se tedy hodláte usadit v zemi a zřídit si tam stálou pozici, ze které se pokusíte střílet, budete velmi rychle zaměřeni a zničeni. Takže proto ta obrana teď hodně připomíná první světovou válku, protože každý, kdo se pohne, je identifikován a zabit. Jediným omezením vaší schopnosti zaměřit a zničit nepřítele je munice. Rusové samozřejmě nemají žádný nedostatek. Vzpomínáte si, jak se na začátku zmiňovaly ty nedostatky, že? Rusové nestíhají vyrábět rakety, nestíhají vyrábět náboje, ale mají několik výrobních závodů, které fungují sedm dní v týdnu, 24 hodin denně. My ve Spojených státech nemáme žádnou nárazovou kapacitu.

Trvalo by nám mnoho a mnoho měsíců, než bychom se dostali na takovou úroveň, abychom mohli skutečně konkurovat ve špičkové konvenční válce. A proto se lidé jako já a další obávají, že pokud se dostaneme do konfrontace, nemůžeme vyhrát, protože svět se změnil, změnilo se válčení. Integrovaná protivzdušná obrana srazí z oblohy prakticky vše, co létá, že se pak vrátíme k jadernému odstrašení. Taktickou jadernou zbraní, která říká: Pokud budete postupovat dál, budeme muset použít jadernou zbraň. Nechceme tam jít, protože představa, že existují takzvané taktické jaderné zbraně, slyšeli jste ten výraz…  Ano, oh, to je jen malá atomová bomba, takže to nevyvolá velkou válku. Použití jakékoli jaderné zbraně urychlí velmi rychle eskalaci, protože vaši protivníci budou předpokládat, že pokud nepoužijí své jaderné zbraně, tak o ně přijdou. Takže právě teď žijeme v hrozném dilematu. To nejchytřejší, co můžeme udělat, je ukončit tuto válku.

-Jaký je podle vás cíl Ruska za předpokladu, že se cíle v průběhu války mění?

No, původní cíl byl samozřejmě velmi odlišný. Myslím tím, že kdyby uzavřeli mír s Rusy ještě řekněme v březnu nebo dubnu (2022), tak si myslím, že by si Rusové ponechali jen velmi malé území, pravděpodobně jen Luhansk a Doněck, dvě takzvané separatistické provincie, a myslím, že by existovaly záruky neutrality pro Ukrajinu a záruky rovných práv před zákonem pro Rusy. To je to, co lidé nechápou, že většina z toho souvisí se zneužíváním, kterého se Rusům na Ukrajině dostává ze strany ukrajinské vlády. A to je samozřejmě ta radikální nacionalistická vláda, která se dostala k moci v Kyjevě v roce 2014. A oni téměř okamžitě, jakmile ta vláda nastoupila, zřejmě začali rozpoutávat válku proti takzvaným separatistickým provinciím a Putin se stále snažil a snažil a snažil.

Minské dohody byly dalším dobrým příkladem snahy dostat se k řešení, které by nezahrnovalo konfrontaci. Nyní samozřejmě díky Angele Merkelové, německé kancléřce, víme, že Minské dohody byly jen lstí, způsobem, jak získat čas a dát Ukrajincům více času na vybudování svých sil. K vybudování svých sil k čemu? A je celkem jasné, že je budovali pro ofenzívu proti Rusku. A samozřejmě dalším krokem by bylo, že bychom přivezli naše rakety a rozmístili je na východní Ukrajině, což by je dostalo do vzdálenosti několika minut od všech ruských měst a ruských jaderných odstrašujících prostředků. Takže to bylo nepřijatelné.

Moderátor Tucker Carlson

 

Takže ta původní dohoda je teď pryč a je otázka, co Rusové přijmou? No, oni budou, myslím, požadovat to, co zůstane z Ukrajiny. Většina lidí tomu teď říká zbytková Ukrajina, většina toho, co je pravděpodobně na západ od Dněpru, musí být neutrální. Nemůže být součástí NATO. Rusové nikdy nebudou tolerovat jednotky NATO na ukrajinském území, protože jsme přesvědčivě prokázali, že jsme k Rusku zásadně nepřátelští. Takže to je minimální požadavek. Jak se to bude řídit, to je jiná otázka. Kdo ví, jsem si jistý, že Moskva by chtěla mít nějaké slovo v té vládě a kdo tam bude zajišťovat, aby v zákulisí nebyli opět vystaveni takovému zacházení, jakému jsme je vystavili my v Minských dohodách.

-Jaký je ukrajinský cíl?

Myslím, že čím dál víc Ukrajinců to chce prostě přežít, a to začíná být velmi těžké, a Zelenský a radikálové kolem něj jsou v podstatě odhodláni bojovat v této válce do posledního Ukrajince. A samozřejmě jsem si jistý, že pan Zelenský a jeho přátelé touží v určitém okamžiku odejít do důchodu na své nemovitosti na Floridě nebo v Benátkách nebo na Kypru, aby si vyzvedli miliardy, které se jim podařilo ukrást nebo odčerpat z veškeré pomoci, kterou jsme poskytli. Nezapomeňte, že Ukrajina je pravděpodobně jedním z nejzkorumpovanějších míst na světě. Jeden můj přítel, který strávil nějaký čas ve starém Sovětském svazu a žil také v Mexiku, se vrátil z návštěvy Mexika a říkal, že je těžké tomu uvěřit, ale Ukrajina je zkorumpovanější než Mexiko.

-Páni.

A myslím, že je to pravda, takže je to katastrofa světového formátu. Čtrnáct milionů Ukrajinců opustilo národ a pravděpodobně se už nikdy nevrátí, protože když se jich ptají v Německu nebo ve Francii nebo v Chorvatsku nebo ve Španělsku nebo kdekoli jinde, tak říkají, že se nikdy nevrátí. Tak co s touhle zemí uděláte? A pak tu samozřejmě máme obvyklé podezřelé, velké zemědělské podnikatelské konglomeráty spolu s BlackRock, které měly zálusk na úrodnou ukrajinskou půdu na západní Ukrajině. Předpokládám, že bude velká snaha získat nad ní nějakým způsobem kontrolu. To ale nemusí vyjít, jakmile tato válka skončí úplnou a totální porážkou ukrajinského režimu.

-Jak přesně byste charakterizoval Zelenského?

No, Zelenský…

-George W. Bush ho nazval Winstonem Churchillem naší generace.

To je W (mladý Bush), že?

-Ano.

Není to příliš přemýšlivý člověk. Byl to komik, který se živil hraním na jevišti, často předstíral, že je transvestita, který dělá věci s různými částmi těla, které nebudu rozebírat, a sbalil ho oligarcha jménem Kolomojský. Kolomojský je osoba, která je pravděpodobně více než kdokoli jiný zodpovědná za financování tohoto zvěrstva, kterému říkáme pluk Azov, který pobíhá s hákovými kříži a nacistickou výstrojí a tak dále. A byl vybrán a poté požehnán Victorií Nulandovou a americkým ministerstvem zahraničí jako jejich člověk. Když původně kandidoval, kandidoval na mírové platformě. A byl drtivou většinou zvolen po celé zemi, protože řekl, že pokud budu zvolen vaším prezidentem, uzavřu mír s Ruskem. Museli by být blázni, aby chtěli jít do války s Ruskem. Hledali východisko a řešení krize. Samozřejmě, jakmile se tam dostal, vydal se jinou cestou a nemohu si pomoci, ale myslím si, že tu cestu jsme mu určili my.

-Kdo je Victoria Nulandová?

Proboha, všechno tak těžké otázky. Victorii Nulandovou osobně neznám. Znám Freda Kagana a jeho bratr Bob je jejím manželem a ona je dlouhodobě oddaným neoconem. Je to někdo, koho bych neoznačil ani za demokrata, ani za republikána. Jsou to lidé s touto agendou a ta agenda říká: Dokud nebude celý svět obsazen americkými vojsky a nebude násilně převeden na nějakou formu demokracie, kterou schvalujeme, svět nebude bezpečný a my musíme pokračovat v boji. A myslím si, že v případě Ruska má Rusko zvláštní přitažlivost, protože si myslím, že tito lidé mají předky, kteří pocházeli z této oblasti světa a mají permanentní zášť k Rusům, což samozřejmě já nemám a nemyslím si, že ji má většina Američanů, a ani si nemyslím, že by někdo ve vládě měl utvářet politiku na základě jakéhokoli neštěstí, které zažili jeho předkové na místě, jako je Rusko. Takže já to je, že to je v kostce, ale myslím, že to stačí, a kamkoli přijde, tam je obvykle konflikt, krize a boj a ona je silným odpůrcem a chce bojovat do posledního Ukrajince.

-Myslíte si, že má relevantní zkušenosti, které by ji opravňovaly k tomu, aby vedla tuto válku?

No, samozřejmě že má, ale víte, je to něco jako chtít po někom, kdo nikdy nevytáhl hadici z kanálu nebo nevyměnil drtič odpadků, aby byl instalatér. A myslím, že takových máme ve Washingtonu hodně, ona není jediná. Takže ne, nemyslím si, že chápe vážnost situace. Jsou to ti samí lidé, se kterými v tom jede Tony Blinken… jak se jmenuje? Sullivan. Pořád si pletu Sullivana s předchozím O’Brienem, který byl v Bílém domě, není v tom velký rozdíl a Sullivan vám všem řekne, no víte, Rusové jsou slabí, ruská ekonomika je křehká, ruské ozbrojené síly jsou slabé, jejich generálové jsou hrozní a nemohou vyhrát. Stačí, když budeme pokračovat v tlaku, a oni se zhroutí. No, tak to byla sakra dobrá strategie, která zabila velké množství lidí, vytvořila miliony uprchlíků a zničila zemi, ale Rusku neublížila. A Rusko je dnes silnější, než bylo před 30 nebo 40 lety. Máte ruský vojenský establishment, který je nyní silnější a schopnější, než byla ruská armáda v polovině 80. let.

Proč? Války obvykle nedegradují vojenskou sílu?

No, Rusové byli velmi opatrní a promyšlení, pokud jde o výdaje na životy.

-Jaké myslíte, že jsou počty obětí v Rusku?

Víte, to je těžké odhadnout. Myslím, že pravděpodobně 50 tisíc, 40 až 50 tisíc mrtvých, možná dalších 40 až 50 tisíc zraněných.

-Počkejte, celkem?

Ano.

-Ve srovnání s ukrajinskými…

Ano, 400 000 mrtvých. Poměr je jedna ku pěti.

-Věříte, že ta čísla jsou zhruba přesná?

Ano, rozhodně.

-A těch padesát tisíc ku čtyřem stům tisícům, to je větší země nebo s mnohem menší zemí s mnohem menší armádou, chci říct, že to je groteska.

To je. A pracovní síly opouštějí Ukrajinu tak rychle, jak jen to jde, protože lidé nechtějí být vrženi do mlýnku na maso. Nemůžete porazit to, co Rusové vybudovali. Byli první, kdo už v sedmdesátých letech minulého století pochopil, jak zásadní je propojení zpravodajství, sledování a průzkumu ve vesmíru i na zemi a na moři s údernými zbraněmi. Co je to úderná zbraň? Rakety, řízené střely, přesné dělostřelectvo. To se jim podařilo velmi dobře. Takže to je jeden z důvodů, proč mají tisíce děl, stovky raketometů, stovky odpalovacích zařízení balistických raket, řízených střel atd. A ty jsou pak napojeny na ten ISR, takže reakční doba je téměř okamžitá. Ukrajinská formace se nachází na tomto místě vedle této budovy na okraji řekněme Charkova, mohou mít rakety na cestě k těmto cílům nebo rakety nebo drony během třeba pěti, šesti, sedmi minut. Takže je to velmi dobře strukturovaný a dobře organizovaný stroj. A ten stroj drtí všechno, co mu přijde do cesty. A nedá se porazit.

-Co s tím, chci říct, ale co s vojenskou technologií kosmického věku, kterou jsme posílali na Ukrajinu a která nepřinesla paritu?

No, zaprvé, spousta techniky, kterou tam posíláme, je upřímně řečeno zastaralá. Je velmi stará, není nová, dali jsme jim pár nových věcí, ale ne moc, a vzpomeňte si, co jsem říkal o raketách. Poslali jsme jim nějaké rakety Patriot a myslím, že v tuto chvíli v tomto nejnovějším kole peněz, asi 750 milionů, něco takového, posíláme 33 raket, rakety Patriot. To jsou rakety, které se používají k sestřelování letadel nebo řízených střel přilétajících od protivníka. Pokaždé, když jste v protivzdušné obraně, vám lidé řeknou, že když je tam nějaký cíl, vystřelíte na něj minimálně dvě rakety, abyste se ujistili, že trefíte cíl. No a naše rakety vám dojdou během několika dní. Za dva nebo tři dny dojde 33 raket. Nemůžete přece porazit tisíce střel, které se na vás vrhají. A radary samozřejmě vysílají, a tak se vaše radary rozsvítí a stanou se terči.

Tohle je bezvýchodná situace, protože Rusové, ačkoli nebyli v únoru 2022 na tento druh války připraveni, jsou nyní připraveni a pokračují v přípravě, která zahrnuje průběžnou mobilizaci. Na Ukrajině a v jejím okolí je až 750 000 vojáků, většina z nich je na okraji Ruska, v západním Rusku, dole na jihu Ukrajiny. Ten počet se během příštího roku zvýší, očekávám, že na 1,2 milionu a lidé jsou povoláváni, záložníci jsou povoláváni z vysokých škol, lidé procházejí armádou, teď pracují na vysokých školách, aby se stali inženýry, architekty, matematiky, čímkoli, jsou vytahováni, oblékáni do uniforem a připravováni, protože naše neústupnost, naše demonstrovaná nenávist a nepřátelství k Moskvě a k Rusku přesvědčila ruský lid i vedení v Moskvě, že budou muset bojovat proti nám a všem, kteří jsou naši spojenci.

Takže se na tuto možnost připravují. Proto je tak důležité, abychom se probudili a pochopili, že to, co jsme udělali, se nám vymstilo. Cokoli jsme si předsevzali, selhalo. To, co teď musíme udělat, je zastavit to a dospět k dohodě, která se nám možná nebude líbit, ale musí k ní dojít, a to brzy, než se to vymkne kontrole. Nakonec, když v tom budete pokračovat během příštích šesti osmi měsíců, uvidíte na polských hranicích statisíce ruských vojáků. To není to, čeho jsme chtěli dosáhnout.

Celý pořad v originálním znění naleznete zde.

 

Totální válka Kyjeva proti Rusům povede k vylidnění veškerého produktivního obyvatelstva z Ukrajiny

Jak tedy vidíte, plukovník MacGregor odhalil skutečný stav, v jakém se nachází americká armáda, že není připravena ke konfrontaci s rovnocenným protivníkem. Americká vojenská nadřazenost je chiméra, která kopíruje z minulosti chiméru o moci a síle např. Francouzské armády v minulosti. Rusko bude mít příští rok odhadem 1,2 milionu rezervistů připravených k nasazení, zatímco ukrajinská armáda bude mobilizovat v té době pravděpodobně už domovy důchodců na Ukrajině a děti z posledních dvou ročníků základních škol.

Kdo neuteče z Ukrajiny, bude redukován na mleté nekonzervované maso v ruském velkokapacitním mlýně. Totální válka přinese v tom případě Ukrajině totální vysídlení a vybití produktivního obyvatelstva. Na Ukrajině v dnešní chvíli zůstali jen sociálky, tedy chudí Ukrajinci, kteří nemají peníze na to, aby uplatili úředníky a pohraničníky, a nemají kapitál na nový život a start v EU, a nejsou dostatečně mladí, aby v EU mohli fyzicky a manuálně pracovat jako uprchlí gastarbeiteři. Zkuste se zamyslet, proč české, ale i slovenské a polské banky ihned po 24. únoru 2022 jako na povel začaly poskytovat své služby v ukrajinštině? Protože manažeři těchto bank věděli, že po vypuknutí války uprchne z Ukrajiny nejbohatší a hned za nimi produktivní klientela tamních bank.

 

 

A když k tomu připočtete ukrajinizaci společnosti, kterou propaguje česká vláda, tedy nasunování ukrajinských dětí do běžných českých škol, ukrajinská inkluze vzdělávání, ukrajinizace pracovního trhu, ukrajinizace systému sociálních dávek, ukrajinizace české justice, ukrajinizace českých médií a v konečném důsledku ukrajinizace celé české společnosti, tak je jasné, že Ukrajinci se rozhodli přesunout natrvalo do nového životního prostoru v rámci globalistického procesu The Great Replacement.

Je to jiný replacement, než proti kterému se v roce 2015 v ČR mohutně bouřila celá Evropa. Ukrajinci se stěhují z Ukrajiny a Evropa mlčí. A namísto toho, jak ukončit válku, aby se Ukrajinci mohli vrátit, se v EU usiluje o to, jak dál vyzbrojovat Ukrajinu a konflikt prodlužovat, aby do EU uprchli i ti Ukrajinci, kteří na Ukrajině ještě zůstali. Je to účel. Bruselský proces Velké výměny skrytý pod líbivá, ale velmi falešná slovíčka o pomoci válečným uprchlíkům. Uprchlíkům před válkou, kterou ale EU a USA zuřivě prodlužuje, podporuje a odmítá ukončit. Taková je realita.

 

-VK-

Šéfredaktor AE News

 

Zdroj: aeronet.news