Čtyři měsíce poté, co Ukrajina zahájila překvapivý vojenský vpád do ruské Kurské oblasti, se situace ukrajinských vojáků v Kursku zdá být čím dál složitější. Ukrajinské síly, které čelí neustálému bombardování i početní převaze Rusů, ztratily nemalou část dobytého území, mnozí vojáci v Kursku proto vyjadřují pochyby o smyslu celé operace. „Numerická převaha Ruska a ochota akceptovat vysoké ztráty prostě udává směr,“ říká expert Jakub Drmola.
„Letectvo je klíčovým faktorem. Každou noc vrhají letecké bomby a kousek po kousku nás ničí,“ říká pro server Kyiv Independent ukrajinský voják z 80. letecké útočné brigády, která je v současnosti nasazená v ruské Kurské oblasti.
Když ukrajinské vojenské síly na počátku srpna vpadly do ruské Kurské oblasti, byl to v probíhající rusko-ukrajinské válce zcela zásadní moment, který po ztrátách na bojišti znamenal důležité posílení morálky ukrajinských vojáků i veřejnosti. Vojenské síly pokračovaly den po dni kupředu, zabraly stovky kilometrů ruského území a překvapivá operace šokovala dokonce i západní spojence.
Bylo to poprvé od druhé světové války, co armáda jiného státu napadla ruské území. Pro šéfa Kremlu Vladimira Putina proto ukrajinské tažení do Kurské oblasti znamenalo ponížení, které se snažil bagatelizovat jako pouhou „provokaci“. Podle zdrojů z vojensko-politického vedení nařídil vyhnat Ukrajince z ruského území do začátku října, což se ruským silám nepodařilo, během podzimu ale dokázaly značnou část dobytého území získat zpět.
V září začali ruští vojáci podnikat protiútoky s cílem vytlačit Ukrajince z Kursku a postupem času si připsali i první úspěchy. Agentura Reuters 23. listopadu uvedla, že Ukrajina ztratila více než 40 procent dobytého ruského území, které v překvapivé kurské operaci obsadila. Ukrajinou dobyté území v Kurské oblasti se tak po ruských protiútocích zmenšilo na zhruba 800 kilometrů čtverečních.
„Situace se každým dnem zhoršuje,“ popsal v textové zprávě pro britskou stanici BBC další z ukrajinských vojáků nasazených v Kursku. Vojáci z místa popisují chronický nedostatek spánku způsobený neustálým ruským bombardováním, ke kterému Rusové používají i děsivé klouzavé bomby o váze 3000 kilogramů.
Ruská převaha udává směr
Zatímco tak ukrajinští vojáci v Kursku ustupují, Rusové dobývají území zpět. „Tento trend bude pokračovat. Je to jen otázka času,“ varoval koncem listopadu pro BBC ukrajinský voják, podle kterého vojáci čelí kromě nekonečné únavy také potížím s nedostatečnou rotací sil. Nově příchozí síly se podle něj skládají převážně z mužů středního věku, kteří jsou do Kursku přiváženi z jiných front bez možnosti odpočinku.
Vyčerpaní vojáci navíc čelí neustále se obnovujícím ruským silám, které se podobně jako na jiných frontách probíhající války stávají obětí ruské válečné strategie „mlýnku na maso“.
„Mám dojem, že mají neomezený počet lidí. Vyšlou jednotky a téměř nikdo nezůstane na živu. A další den přijdou skupiny znovu. Zdá se, že další Rusové nemají tušení, co se stalo těm před nimi. Jdou tam, do neznáma, nikdo jim o tom nic neřekne a nikdo se nevrátí,“ popisuje pro americkou CNN velitel jednotky ukrajinského 225. útočného praporu, který má kvůli neustálému ostřelování problémy se sluchem a stejně tak i jeho kolegové
Složitou situaci ukrajinských vojáků v Kursku pro iROZHLAS.cz popisuje i bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity Jakub Drmola, podle kterého je jen otázkou času, než Rusové Ukrajince z Kursku vytlačí. To však bylo zřejmé od samého počátku operace.
„Situace v Kurské oblasti již zhruba od konce září vypadá tak, že Rusko Ukrajince velice pomalu vytlačuje. Lidská i materiální převaha tam je jasná, stejně jako na frontě na Donbasu. Situace není nijak kritická v tom smyslu, že by se tamní fronta snad měla nějak zhroutit či dojít k velkému průlomu, ale numerická převaha Ruské federace a ochota akceptovat vysoké ztráty prostě udává směr,“ říká pro iROZHLAS.cz.
„Dlouhodobým problémem, na který Ukrajina těžko nalézá odpověď, jsou ruské letecké útoky pomocí klouzavých bomb. Pokud se nic zásadního nezmění, je v zásadě jen otázkou času, než budou Ukrajinci zcela vytlačeni. Na druhou stranu toto bylo zřejmé od samého počátku operace a nikdo seriózně neočekával, že by si Ukrajina snad Kursk či jakoukoliv jeho část plánovala ponechat navždy. V první fázi operace bylo jen otázkou, kam až ozbrojené síly Ukrajiny dojdou, než útok kulminuje a zastaví se. A od té doby je jen otázkou času, jak dlouho tam vydrží. A už teď je ten čtvrtrok asi déle, než ledaskdo odhadoval,“ podotýká.
Smysl kurské operace
Jedním z hlavních cílů kurské operace pravděpodobně byla snaha odčerpat ruské síly z Donbasu, kde jsou ukrajinské jednotky dlouhodobě pod velkým tlakem. Ukazuje se ale, že vpád na ruské území neměl v tomto ohledu takový účinek, v jaký Ukrajina zřejmě doufala.
„Na hodnocení úspěšnosti této operace je ještě brzy, neboť přinejmenším nevíme, jaké cíle si ukrajinské velení vlastně dalo. A těch možnosti je hodně. Zpočátku se hovořilo o ‚nasbírání‘ zajatců na výměny, což se alespoň částečně povedlo, ale pochybuji, že to bylo skutečným hlavním cílem. Možným záměrem mohlo být i oslabení či snad zastavení ruského postupu na Donbase, což se rozhodně nepovedlo a mohlo to být vlastně i kontraproduktivní,“ říká Drmola.
Odborník Masarykovy univerzity upozorňuje také na to, že při pohledu na statistiky udávající poměr ruských a ukrajinských ztrát bojové techniky je patrné, že v případě fronty v Doněcku je tento poměr pro ukrajinskou stranu „neporovnatelně výhodnější“ než ten na kurské frontě. V Kursku jsou materiální ztráty na obou stranách víceméně vyrovnané, i když stále platí, že Rusové ztrácí o něco více.
„Přinejmenším podle dostupných informací o materiálních ztrátách bojové techniky to vypadá, že kurská fronta je pro Ukrajinu méně výhodná než ta v Doněcké oblasti. Politický a symbolický dopad byl zejména zpočátku pro Ukrajinu velice pozitivní, ale tento efekt již také opadl a spíše převažují otázky, jaký to má vlastně smysl,“ poukazuje bezpečnostní analytik.
Poté, co se ukrajinské síly v Kursku dostaly do defenzivy, pochybují o smyslu operace i samotní vojáci, kteří jsou na ruském území nasazení. Při pohledu na frontu v Doněcké oblasti, kde Rusové v posledních měsících postupují kupředu, stále častěji zdůrazňují, že elitní ukrajinské jednotky nasazené v Kursku mohly být místo toho využity k udržení východní fronty.
„Ani jeden voják, se kterým mluvím, nechápe, proč jsme tady,“ říká z Kursku ukrajinský voják pro Kyiv Independent s tím, že řada jeho kolegů kvůli tomu odmítla být nasazená na ruském území a odešla zpět na Ukrajinu. Další z vojáků pro ukrajinský server tvrdí, že je Rusové z Kursku „na sto procent vyženou“, je jen otázkou kdy.
Podobný názor vyjadřuje i další ukrajinský voják v Kursku, kterého cituje britská stanice BBC. „Naše místo mělo být tam (na východě Ukrajiny), ne tady v zemi někoho jiného. Nepotřebujeme ty kurské lesy, kde jsme nechali tolik kamarádů,“ stěžuje si pro BBC.
Severokorejci v Kursku
Přestože pochybnosti o smyslu celé operace v posledních týdnech zesilují, podle odborníků oslovených serverem Kyiv Independent přinesla operace určité výhody. Mezi plusy ukrajinského vpádu do Kurska patří už jen to, že Kyjev přenesl válku také na ruské území a došlo k posílení ochrany hraničních oblastí kolem měst Sumy, Charkov nebo Černihiv na severu Ukrajiny.
Operace také donutila Rusko odklonit některé své jednotky, které mohly být nasazeny jinde. Podle listopadového prohlášení velitele ukrajinských sil Oleksandra Syrského Rusko do Kurské oblasti přemístilo na 50 000 vojáků, a to i z úseků fronty na jihovýchodě a východě Ukrajiny.
Při snaze o znovudobytí svých území navíc ruské vojenské síly utrpěly vysoké ztráty, píše Kyiv Independent. Ukrajinská strana na konci října uvedla, že od srpna Rusko v Kursku ztratilo přes 17 tisíc vojáků, i když informaci nelze ověřit.
Ztráty se Moskva snaží dorovnat vojáky ze Severní Koreje. Podle odhadů jich Rusko v Kurské oblasti rozmístilo kolem 10 nebo 11 tisíc, oslovení vojáci ale tvrdí, že se s žádným severokorejským vojákem dosud nesetkali. „Neviděl jsem ani neslyšel nic o Korejcích, živých nebo mrtvých,“ říká pro BBC ukrajinský voják.
Vysvětlením může být zpráva ukrajinského vojenského Centra národního odporu z minulého týdne. Podle něj jsou severokorejští vojáci v ruské Kurské oblasti rozmístěni především na pozorovacích a kontrolních stanovištích jako „druhý sled“, který není zapojen do přímého boje. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom tvrdí, že Rusko zachází s první várkou severokorejských vojáků dobře, aby tak přilákalo další desítky tisíc.
„Nasazení Severokorejců do boje by bylo náročnější a riskantnější, a proto jsou momentálně používáni spíše k zaplnění zadních pozic. Tím uvolňují ruské vojáky, kteří tak mohou být nasazení přímo na frontu. Co je hlavním důvodem, můžeme jen spekulovat, ale nejspíše se jedná o nějakou kombinaci jazykové bariéry, jejich efektivity či loajality, dohod mezi Ruskou federací a KLDR a snahou vyhnout se špatnému PR, které by množství zabitých či zajatých Severokorejců způsobilo,“ popisuje Drmola pravděpodobné důvody, proč Moskva vojáky z KLDR na frontu zatím neposílá.
BREAKING:
— Visegrád 24 (@visegrad24) October 18, 2024
First video of North Korean soldiers receiving Russian equipment at a training ground in Eastern Russia.
They will be sent to fight against Ukraine in a couple of weeks.
???????????????????????? pic.twitter.com/OjDwmGYFEd
Udrží Kursk do rozhovorů?
Jedním z nejdůležitějších cílů ukrajinské operace v Kurské oblasti pravděpodobně bylo získání lepší vyjednávací pozice pro budoucí rozhovory s Ruskem.
Operace odstartovala jen pár měsíců před americkými prezidentskými volbami, před kterými republikánský kandidát Donald Trump sliboval urychlené ukončení konfliktu a dával najevo své odhodlání přinutit obě strany k jednání. Je však otázkou, jestli se Ukrajině podaří dobyté části Kurské oblasti a s tím i tuto vyjednávací páku až do mírových rozhovorů udržet.
„Možná tím hlavním faktorem je dopad na budoucí vyjednávání a očekávaný nátlak Trumpovy administrativy na rychlé ukončení bojů, kdy pro Ukrajinu může být velice výhodné držení ruského území. Ale toto nyní můžeme jen těžko hodnotit, neb to začne být skutečně aktuální až po inauguraci (20. ledna - pozn. red.). Proto se nyní Rusko snaží za každou cenu toto území získat zpět a Ukrajinci se jej snaží co možná největší část udržet. Je to takové příprava vyjednávací pozice v očekávání Trumpova příchodu,“ říká Drmola.
Podle serveru Kyiv Independent zatím proběhly tři vlny ruské protiofenzivy v Kurské oblasti a další se očekává během prosince. Odkazuje se přitom na ukrajinského politického a vojenského analytika Oleksandra Kovalenka, podle kterého by Rusko mohlo zesílit tlak během prosince, aby tak dobylo celou Kurskou oblast zpět, ještě než se Trump ujme prezidentského úřadu.
Ukrajinské vojenské síly tak v následujících týdnech mohou čelit ještě intenzivnější ruské ofenzivě. Nápomocné jim je alespoň nedávné povolení Spojených států a dalších západních spojenců používat dalekonosné zbraně v hloubi Ruska, na které Kyjev čekal dlouhou řadu měsíců. Díky tomu se Ukrajině uvolnila cesta k zasahování ruských vojenských cílů z dálky a hned této možnosti využila.
Koncem listopadu západní média informovala o ukrajinských útocích za pomoci amerických raket dlouhého doletu ATACMS a britských raket Storm Shadow na ruském území. Útoky potvrdilo také ruské ministerstvo obrany, podle kterého Ukrajina pomocí ATACMS zasáhla mimo jiné ruský systém protivzdušné obrany S-400 a letiště v Kurské oblasti. Kromě toho se terčem útoků stal například i muniční sklad v Brjanské oblasti na západě Ruska.
Útoky v hloubi Ruska
Šéf Ukrajinského centra pro bezpečnost a spolupráci Serhij Kuzan tvrdí, že povolení používat západní dalekonosné zbraně v hloubi Ruska Ukrajincům v Kursku „hodně pomáhá“. Pro Kyiv Independent upozorňuje, že útoky pomohly zneškodnit část ruských zásob munice, což vedlo ke zpomalení tempa ruské protiofenzivy a může to narušit i další plány Moskvy.
Bezpečnostní analytik Masarykovy univerzity by ale význam použití dalekonosných zbraní pro kurskou operaci nepřeceňoval.
„Nápomocné to určitě je, ale vzhledem k počtům těchto zbraní a jejich nasazení se jedná o dopad relativně nepřímý. Útoky na velitelské štáby, sklady munice či letiště rozhodně oslabují kapacity Ruské federace, ale spíše na dlouhodobější a operační rovině. Není to něco, co by mohlo mít okamžitý efekt přímo na konkrétní frontě. Navíc jak je již zvykem, rozhodnutí přišlo velice pozdě, čímž se reálný efekt těchto zbraní bohužel ještě snížil,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz.
Podobně to vidí také Emil Kastehelmi z finské skupiny Black Bird Group, která se zabývá analýzou ruské agrese proti Ukrajině. Podle něj jsou sice útoky na ruské vojenské zásoby za pomoci dalekonosných zbraní užitečné, jejich účinek je ale spíše omezený. „Protože povolení střílet rakety na ruské území bylo uděleno tak pozdě a zásoby těchto raket jsou omezené, skutečně to znamená, že to je příjemný bonus, širší dynamiku boje to ale nezmění,“ říká pro ukrajinský server.
V době, kdy se Ukrajina chystá na příchod Donalda Trumpa do Bílého domu, frustrace ukrajinských vojáků v Kurské oblasti sílí. Zajímalo by je především to, za co vlastně bojují a co může Kyjev získat, pokud se vojákům podaří dobytá území v Kursku udržet.
„Hlavním úkolem, který před námi stojí, je udržet maximum území do Trumpovy inaugurace a zahájení rozhovorů, aby to později mohlo být za něco vyměněno. Nikdo neví za co,“ říká pro BBC ukrajinský voják z Kursku.
Nerozumí tomu ani jeho kolega, který pro Kyiv Independent upozorňuje na ztráty, jaké ukrajinským silám kurská operace přináší. „Řada jednotek připravených k boji je (ruskými silami) likvidována,“ varuje příslušník 80. ukrajinské brigády nasazené v Kursku, podle kterého jsou už vojáci na místě zcela vyčerpaní.
Zdroj: irozhlas.cz
