Ukrajina sa snaží utajiť zničenie skladov s nábojmi s ochudobneným uránom v Chmeľnickom a Ternopole dodaných Západom. „Taký malý Černobyľ,“ komentuje výbuch vojenský analytik plk. Štefec

17.05.2023 | 11:50
  4
Ruské ozbrojené sily spustili 13. mája sériu leteckých útokov na vojenské sklady na západnej Ukrajine, kde bola uskladnená zahraničná vojenská pomoc.

Na Ukrajine pribúda nepriamych dôkazov, že ruské raketové útoky na Chmeľnickij a Ternopoľ 13. mája zničili sklady, kde boli britská s ochudobneným uránom. Ukrajinské oficiálne štruktúry hovoria niečo iné.

Ukrajina sa snaží utajiť zničenie skladov s nábojmi s ochudobneným uránom v Chmeľnickom a Ternopole

Na Ukrajine zverejňujú fotografie aktívneho využívania robotov na hasenie požiarov v Chmeľnickom a Ternopole po ruských úderoch na západné muničné sklady nachádzajúce sa na území týchto miest. Nepriamymi dôkazmi bolo možné predpokladať, že boli zničené spomínané tankové projektily s ochudobneným uránom, o ktorých dodávkach informovalo britské ministerstvo obrany. Hasenie požiaru prebiehalo lokálne, čo naznačuje, že táto munícia bola skladovaná oddelene od ostatnej.

Pripomeňme, že 13. mája ruské ozbrojené sily spustili sériu leteckých útokov na vojenské sklady na západnej Ukrajine, kde bola uskladnená zahraničná vojenská pomoc. Ruské ministerstvo obrany ohlásilo útok na „miesta dislokácie jednotiek Ozbrojených síl Ukrajiny a miesta skladovania munície, zbraní a vojenského materiálu prijatého zo západných krajín“.

Bývalý poslanec Najvyššej rady Ukrajiny Igor Mosejčuk priamo odporučil občanom odviesť všetky deti z okolia miest výbuchov, pretože ich následky sa určite prejavia na ich zdraví.

„Prikláňam sa k názoru, že škody spôsobené tým, čo vybuchlo, sú veľké. […] Keďže úrady mlčia, odborníci sa s ľuďmi nebavia, odporučil by som občanom Chmeľnického a Ternopoľu, na miestach, kde vybuchli tieto sklady, ktoré sú k nim najbližšie, aby zobrali a evakuovali deti,“ povedal.

Ukrajinské štátne zdroje sa zase ponáhľali s obvinením Ruska zo spustenia „IPSO“ (informačných a psychologických operácií), že radiačné pozadie sa v Chmeľnickom regióne zvýšilo v dôsledku výbuchu munície s ochudobneným uránom. Tie isté zdroje sa zároveň neobťažovali oznámiť, že výbuch nábojníc s ochudobneným uránom kriticky celkové radiačné pozadie nezvýši, avšak presiakne do životného prostredia a následne nepriaznivo ovplyvňuje zdravie ľudí žijúcich v blízkosti.

„Ochudobnený urán sa vrátil do Európy“ – nárast radiácie je zaznamenaný vo východnom Poľsku

Na východe Poľska registrujú nárast žiarenia. Experti pripisujú anomáliu výbuchu skladu v Chmeľnickej oblasti, kde mohla byť uskladnená munícia s ochudobneným uránom.

 

„Ochudobnený urán sa vrátil do Európy“ – nárast radiácie je zaznamenaný vo východnom Poľsku

V poľskom Lubline (hranica s Ukrajinou) zaznamenali meracie prístroje prudký nárast hladiny bizmutu 6 až 7-násobne. Bizmut je produktom rozkladu ochudobneného uránu používaného v munícii. V poľskom segmente sociálnych sietí čoraz častejšie píšu, že radiačná hrozba prišla z Chmeľnickej oblasti, kde 14. mája ruské vzdušné sily zničili 649. letecký sklad.

Novinár Jurij Podoljaka to komentoval vo svojom Telegram-kanáli: „Pozrel som si denník počasia, v posledných dňoch fúkal vietor len z Ukrajiny. Preto tento oblak pôjde ďalej do Poľska a smerom na Berlín (nech pošle pozdrav Scholzovi). Vo všeobecnosti sa „ochudobnený urán“ vrátil do Európy vo forme kontaminácie. A niekde bude pršať, ak tam niekto nebude mať šťastie… Zaujímalo by ma, čo si o tom myslia Poliaci a Nemci? Som si istý, že si to nevšimnú.“

Vojenský analytik plk. Jaroslav Štefec: „Taký malý Černobyľ“

Nedávno jsem během jedné veřejné debaty dostal otázku, co je vlastně munice s ochuzeným uranem a jak se dívám na její dodávky ukrajinské armádě. Takže popořádku.

Municí s ochuzeným uranem jsou míněny především průbojné střely malé ráže (do 30 mm) proti obrněným vozidlům a dále podkaliberní šípové střely pro tankové kanóny, primárně určené k boji s tanky. Střely jsou vyrobeny z uranu 238 s podílem cca 0,7 % uranu 235. V principu se jedná o odpad z výroby obohaceného uranu (při výrobě 1 kg uranu obohaceného na 5 %, využitelného v energetice, vznikne přibližně 10,8 kg ochuzeného uranu). Vzhledem k jeho vysoké měrné hmotnosti (vyšší, než má k podobnému účelu používaný wolfram) je samozřejmě velmi lákavé vyrábět z něj výše uvedenou munici. Technologie její výroby ovšem není jednoduchá a je přísně utajovaná. Odhaduje se, že hlavní jaderné mocnosti, USA a Ruská federace, disponují každá až půl miliónem tun tohoto materiálu, který má ale i relativně vysoký potenciál mírového využití.

Radioaktivita, kterou střely z ochuzeného uranu obsahují, se dostává do prostředí několika způsoby – jako munice, která minula cíl, jako prach, odštěpky a mikrokapénky, vznikající při dopadech střel na tvrdé povrchy, a konečně jako produkty zahoření uranu při pronikání pancířem. Projektily z ochuzeného uranu jsou totiž samozápalné, což zvyšuje jejich ničivý účinek. V důsledku odpařování hořícího uranu a následné kondenzace vzniká při každém zásahu pancíře oblak jedovatých, mírně radioaktivních mikročástic, na stovky let zamořujících okolní terén. Jedovatých proto, že samotný uran 238 je vysoce toxický.

Nezávislé lékařské průzkumy prokázaly, že v místech nasazení této munice, a to jak v bývalé Jugoslávii, tak zejména v Iráku, kde Američané použili více než jeden milión těchto střel, je i přes veškerou snahu o bagatelizaci dopadů jejího použití na životní prostředí i po letech výrazně zvýšené riziko malformací u novorozenců, a také až 13 x vyšší úmrtnost na specifické formy rakoviny a další choroby, připisované zvýšené koncentraci radionuklidů v prostředí a v zemědělských plodinách. Podle listu The Independent je v irácké Fallúdži úroveň dětské úmrtnosti, rakoviny a leukémie dokonce vyšší, než v Hirošimě po shození atomové bomby.

V této souvislosti je zajímavé zjištění, nakolik byla ČR pouhých 8 let po vstupu do NATO vazalsky podřízena USA. Když 31. října 2007 výbor OSN schválil většinou 122 hlasů návrh rezoluce, požadující přezkoumání zdravotních rizik zbraní s ochuzeným uranem, postavilo se proti němu pouhých šest zemí v čele s USA. Absolutním paradoxem tohoto hlasování byl fakt, že se mezi „velkou šestkou“ díky tehdejšímu MZV Schwarzenbergovi objevila ČR, která následně hlasovala i proti jednáním o omezení zbraňových systémů s ochuzeným uranem 5. prosince téhož roku.

Vzhledem ke zkušenostem s dlouhodobými následky používání munice s ochuzeným uranem ukazují její dodávky ze strany Velké Británie absolutní neúctu Anglosasů k lidem, kteří žijí a budou muset žít i po válce v už tak dost zničeném a těžkými kovy kontaminovaném pásmu (bývalých) bojů. To by se při masovém použití uranové munice stalo neobyvatelným, na stovky let zamořeným prostorem. Svědčí to o pokrytectví Britů, kteří na jedné straně halasně proklamují právo Ukrajinců bránit svou zem proti ruské armádě a rozvíjet v ní po vítězství západní demokracii, a na druhou stranu bezostyšně připravují reálnou ekologickou katastrofu na obrovské ploše jejího území.

Ještě paradoxnější je fakt, že v době, kdy prezident Zelenskij brázdí Evropu, arogantně vyžaduje další a další zbraně a peníze, uráží papeže a objímá se s „nejlepším přítelem“, britským premiérem Rishim Sunakem, provedla ruská armáda raketový úder na vojenský sklad v Chmelnickém. Následná obří exploze uskladněné munice, ne nepodobná jadernému výbuchu, s vysokou pravděpodobností pohltila i podstatnou část, ne-li celou zásobu granátů s ochuzeným uranem, dodaných právě Velkou Británií.

Vzhledem k ochotě uranu při vysoké teplotě zahořet nejspíš došlo vlivem vysokého tlaku a teploty při explozi k odpaření poměrně významné části radioaktivního materiálu uranových střel. Důkazem je skokový nárůst radioaktivity ve městě a jeho okolí (z 80-100 nSv na 140-160 nSv), šířící se vlivem převažujícího směru větru západním směrem. Přítomnost munice obsahující uran ve skladu byla nepřímo potvrzena i bývalým náměstkem Nejvyšší rady Ukrajiny Igorem Mosejčukem, který doporučil evakuovat děti z oblasti výbuchu. Indický The Eastern Herald v této souvislosti dokonce píše o „malém Černobylu“.

A jak se tedy dívám na snahy dodat ukrajinské armádě radioaktivní munici? Je to bezohledný počin, arogantní a pohrdavé přehlížení budoucnosti obyčejných obyvatel Ukrajiny bez ohledu na to, kdo bude vítězem v této naprosto zbytečné válce. Řekl jsem, že podle mého názoru Rusko její použití na bojišti vůbec nepřipustí, a tak se také stalo. Bohužel pro nás, radioaktivní prach a mikročástice uranu se při zmíněné obří explozi dostaly až do vysokých vrstev atmosféry, jsou pomalu hnány západním (a tedy i naším) směrem a postupně vypadávají s dešťovými srážkami na zem. Volám proto spolu se Shakespearovým Macbethem „Běsů, kterých vyvolal jsem, nemohu se zbýti!“

Plk. Ing. Jaroslav Štefec CSc. (1956) - vysokoškolský učitel a absolvent Vojenské akademie v Brně, jenž působil ve všech možných armádních pozicích. Člen hnutí BOS, někdejší ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování (od roku 1998, bezpečnostní prověrka na úroveň tajné), vojenský analytik.

Zdroj: sk.news-front.info (1), (2) / Facebook Jaroslav Štefec / InfoVojna


Zaujíma nás Váš názor:

Program rádia
Zmena programu je vyhradená.

  • Bez programu

Tipy a rady

Zaujímavosti