Dne 9. listopadu ruské vrchní velení oznámilo, že se stáhne z pravého břehu Dněpru v Chersonské oblasti. Současný velitel ruské speciální vojenské operace na Ukrajině, armádní generál Sergej Surovikin, oznámil tento plán ve zprávě ministru obrany Sergeji Šojguovi. Ruské jednotky budou přemístěny na nové obranné linie podél řeky Dněpr. Podle Surovikina je cílem přesunu zachování životů a bojeschopnosti ruských vojáků zapojených v této oblasti fronty.

„Zachráníme životy našich vojáků a bojeschopnost našich jednotek. Držet je na pravém [západním] břehu [Dněpru] je zbytečné. Část z nich může být přesunuta na jiné fronty,“ prohlásil ruský generál.

Ačkoli bylo toto oznámení pro mnohé šokující, nebylo nijak nečekané, protože nové úřady Chersonské oblasti prováděly evakuaci civilistů již několik týdnů, což naznačovalo, že v oblasti se pravděpodobně očekávají intenzivní boje. Různá západní média již informují, že tento krok je „velkým neúspěchem“ pro Rusko a „velkým vítězstvím“ pro kyjevský režim.

Vysoce postavení představitelé kyjevského režimu jsou však vůči tomuto oznámení opatrní a někteří jej dokonce označují za možnou past. Podle agentury Reuters Mychajlo Podoljak, hlavní poradce předáka neonacistické junty Volodymyra Zelenského, prohlásil, že je „příliš brzy mluvit o stažení ruských vojsk z jižního Chersonu“.

„Dokud nad Chersonem nebude vlát ukrajinská vlajka, nemá smysl mluvit o ruském stažení,“ uvedl Podoljak ve svém prohlášení.

Další představitelé kyjevského režimu a propagandistická mašinérie neonacistické junty se již podle očekávání chlubí, že se jedná o „absolutní triumf“. Kyjevské režimní síly se již několik měsíců zaměřují na infrastrukturu v oblasti, včetně všech mostů a dopravních plavidel na Dněpru, a dokonce i na přehrady, zejména na vodní elektrárnu Kachovka, a v případě zničení stavidel hrozí velká katastrofa.

Američany dodávané zbraně HIMARS MLRS a další západní zbraně jsou také často používány k útokům na obytné oblasti, při nichž jsou zabity desítky a zraněny stovky civilistů. Sám generál Surovikin také varoval, že četné raketové údery neonacistické junty na vodní elektrárnu a přehradu Kachovka mohou způsobit tisíce civilních obětí.

„Dojde k dalšímu ohrožení civilního obyvatelstva a k úplné izolaci skupiny našich vojsk na pravém břehu Dněpru. Za těchto podmínek je nejracionálnější variantou zřízení obrany podél přehradní linie Dněpru [řeky],“ řekl Surovikin a dodal, že případné zničení přehrady by způsobilo „intenzivní vypouštění vody a masivní zaplavení obou břehů Dněpru“.

Pravý (západní) břeh Chersonské oblasti, ačkoli je strategicky důležitý pro případné budoucí útočné operace směrem na Nikolajev, je jistě obtížné bránit a zároveň zachovat životy civilistů a zabránit velkým škodám na místní infrastruktuře. Přesto existují další možné problémy, které by mohly nastat, pokud by síly kyjevského režimu získaly nad oblastí nespornou kontrolu, včetně toho, že by se Krym dostal do dosahu dělostřeleckých a raketových jednotek neonacistické junty.

Vzhledem k jejich nedostatečnému zájmu zamezit masivním civilním obětem by se to mohlo stát velkým problémem, pokud nebude náležitě řešen. V ohrožení by mohlo být i hlavní zásobování Krymského poloostrova sladkou vodou, která pochází z vodní nádrže Kachovka, jež by se nakonec mohla stát přímou frontovou oblastí.

Očekává se však, že ruská armáda je již na takové případy připravena. Řeka Dněpr je jednou z největších řek v Evropě, a to jak co do objemu, tak co do šířky, což z ní činí téměř dokonalou obrannou bariéru a hlavní překážku pro síly kyjevského režimu. Vedení útočných operací přes řeku by se mohlo ukázat jako smrtelně nebezpečný podnik, na který jsou jednotky neonacistické junty sotva připraveny. Obě strany nyní posílají do oblasti další posily, přičemž kyjevský režim slibuje, že bude v ofenzivních operacích pokračovat, přestože již několik měsíců trpí těžkými ztrátami.

 

Ruská armáda ze své strany provádí úspěšnou obranu, ale jak uvedl generál Surovikin, chce co nejvíce snížit vojenské a civilní ztráty. Stále intenzivnější ostřelování města Cherson silami kyjevského režimu v posledních týdnech však způsobuje komplikace pro logistiku ruské armády, což může být jedním z důvodů stažení.

Západní média a zpravodajské zdroje tvrdí, že přibližně 40 000 ruských vojáků je nyní evakuováno na levý (východní) břeh Dněpru. Lze také očekávat, že ruská armáda již zřídila velké množství nových dělostřeleckých postavení a že je využije k útoku na případné jednotky kyjevského režimu, které se pokusí přiblížit k Dněpru.

Jak již bylo řečeno, ačkoli je stažení označováno za „vítězství“, z reakce kanceláře Volodymyra Zelenského vyplývá, že boje stále pokračují a že „může jít o zinscenovaný ústup, který má v rozhodující chvíli zmírnit ukrajinské odhodlání...“.

Výše zmíněné prohlášení Podoljaka je toho jasným ukazatelem. Mnozí geopolitičtí a vojenští experti jsou takovým veřejným prohlášením rovněž zmateni, neboť ústupy se obvykle provádějí, aniž by nepřítel měl čas připravit se na totální útok proti ustupujícím silám. To by vysvětlovalo opatrnost kyjevského režimu, neboť mnozí z nejvyšších představitelů se obávají, že by se tento krok mohl brzy ukázat jako past.

Autor: Drago Bosnic

Zdroj: globalresearch.ca
Preklad: zvedavec.news