V době eskalace napětí okolo Ukrajiny Rusko tvrdě prosazuje, aby se jednotky NATO stáhly ze zemí bývalé východní Evropy. Tvrdí, že mu to bylo slíbeno při jednáních o sjednocení Německa v roce 1990. Západ to popírá a Moskva dosud nepředložila žádné důkazy.
Jeden však nalezl německý týdeník Der Spiegel. A tentokrát nejde jen o vzpomínky, Spiegel ukazuje i diplomatickou depeši.
V Bonnu se 6. března 1991 sešli ministři zahraničí USA, Británie, Francie a Německa. Jednali o zajištění bezpečnosti Polsku a dalším východoevropským zemím, které se vymanily ze sovětského vlivu a dávaly jasně najevo svůj příklon k Západu a jeho bezpečnostním strukturám.
Jednání se konalo na mimořádné schůzce Politického poradního výboru Varšavské smlouvy v Budapešti, kde se 25. února 1991 rozhodlo o rozpuštění vojenských struktur. Varšavská smlouva pak byla formálně rozpuštěna 1. července 1991.
Zástupci Francie, Británie, USA a Německa se v březnu 1991 v Bonnu shodli, že přijetí východoevropských zemí do NATO je „neakceptovatelné“. Dal to najevo německý zástupce Jürgen Chrobog (budoucí německý velvyslanec v USA).
„Chrobog (Německo) řekl, že jsme potřebovali nové nápady, jak zajistit bezpečnost středoevropských a východoevropských zemí. Dali jsme jasně najevo během jednání ve formátu 2+4, že bychom neměli rozšiřovat NATO za Labe. Neměli bychom proto nabízet členství v NATO Polsku a dalším,“ stojí v diplomatické depeši.
Formátem 2+4 je míněna konference mezi spojenci z druhé světové války (USA, Sovětským svazem, Francií a Británií) a vládami obou německých států (Německé demokratické republiky a Spolkové republiky Německo).
Jednalo se na ní o podmínkách sjednocení Německa. Jednání byla ukončena 12. září 1990 v Moskvě podpisem smlouvy o státní suverenitě sjednoceného Německa.
Američané o ujednání nerozšiřovat NATO na východ věděli. Americký zástupce, budoucí velvyslanec USA v Británii Raymond Seitz, podle Chroboga souhlasil.
„Dali jsme jasně najevo Sovětskému svazu při jednání ve formátu dva plus čtyři i při dalších jednáních, že nevyužijeme výhody stažení sovětských vojsk z východní Evropy. NATO by se nemělo formálně ani neformálně rozšiřovat na Východ.“
Podepsáno nic nebylo
Der Spiegel uvádí, že tyto nové objevy v archívech odpovídají množství dalších dokumentů z doby po pádu Berlínské zdi, které jsou nyní přístupné.
Současně však připomíná, že Západ po roce 1989 nepodepsal s Kremlem žádnou smlouvu, která by to jasně stanovila, příslib měl být ústní.
Dlouho se však neobjevovaly žádné důkazy potvrzující, že by se o nerozšiřování NATO při jednáních o sjednocení Německa mluvilo, i když německý ministr Hans-Dietrich Genscher o této možnosti mluvil už 31. ledna 1991, ovšem neměl pro to žádnou podporu.
Při jednáních v Bonnu 6. února 1991 navrhl uklidnit sovětského prezidenta Michaila Gorbačova prohlášením, že NATO nezamýšlí expanzi na Východ. Britský ministr Douglas Hurt s tím podle záznamů německé diplomacie souhlasil.
Genscher pak 9. února při jednáních se sovětským ministrem zahraničí Eduardem Ševarnadzem řekl:
„Obáváme se, že členství sjednoceného Německa v NATO vytváří komplikace. Pro nás je jedna věc jasná, NATO se nebude rozšiřovat na Východ. To platí obecně,“ poukázal Genscher k tomu, aby bylo jasné, že nejde jen o rozšíření na území NDR.
Zhrzený Putin a požadavky Ruska
Písemné garance však Sověti nedostali. Ruský prezident Vladimir Putin, který nyní tlačí na stažení NATO zpět na Západ, si také před Vánocemi na tradiční tiskové konferenci stěžoval:
„V devadesátých letech nám slíbili – ani centimetr na východ. A nyní jsou v Polsku a Rumunsku raketové systémy. Kdo koho ohrožuje? Přišli jsme my k hranicím USA nebo Británie? Vy nám musíte dát garance. Teď hned.“
Putin na tiskové konferenci před Vánocemi ještě dodal, že problém je, že to není nikde napsané, jak připomíná Západ.
„Chtěli jsme, aby se (NATO) nerozšiřovalo, ale ono se rozšiřovalo. Mluvilo se o garancích pro všechny, ale nejsou. Bylo to řečeno, ale kde je to napsané na papíře? Nikde,“ uvedl ruský prezident.
Putin však není první ruský představitel, jemuž vadí rozšiřování NATO na Východ, Rusko si už v roce 1993 podle Spiegelu stěžovalo, že rozšiřování NATO porušuje ducha závěru konference 2+4.
Celá otázka je však složitější, Gorbačov popřel, že by se nejednalo o rozšiřování NATO obecně, ale že se „diskutovalo o garanci, že se nebude rozšiřovat vojenská struktura NATO“.
To by znamenalo možné členství v NATO i pro členy bývalé východní části železné opony, včetně České republiky, ale ne dislokování zahraničních, například britských nebo amerických jednotek na jejich území. A to nyní požaduje Rusko.
Zdroj: novinky.cz
