Delta mutace je zatím krátká na ty, kteří onemocnění prodělali, a je jedno, zda onemocnění bylo prokázáno pozitivním PCR testem na začátku nemoci, nebo zda šlo o průkaz jen na základě pozitivity protilátek po prodělaném onemocnění. Tak komentuje profesor Jiří Beran hlasy těch, kteří varují před delta variantou koronaviru, dříve označovanou jako indická mutace. Uznávaný epidemiolog a vakcinolog se také pozastavuje nad tím, že každodenně umírají osoby starší šedesáti let a my vesele očkujeme mladé a chystáme se i na kojence.
V Česku všechno nasvědčuje tomu, že doba koronavirová je za námi a život v zemi se může vrátit do obvyklých kolejí. Ozývají se však hlasy varující před delta variantou koronaviru, dříve označovanou jako indická mutace, kvůli které se muselo v Británii odložit rozvolňování. Jaké nebezpečí pro nás představuje?
Při hodnocení vycházím z dat ze Spojeného království. Celkový počet případů s mutací delta do 14. června činil ve Spojeném království 60 655. Z těchto nakažených zemřelo 73 osob, což je 0,1 procenta, tedy jedno promile. Jde tak o smrtnost 20x nižší, než je smrtnost současné převažující mutace v ČR alfa, označované dříve jako britská. Hospitalizováno bylo 488 osob, což je 0,8 procenta, tedy 8 promile, a je to dva a půlkrát méně než u převažující současné mutace alfa. Z diagnostikovaných cca 60 tisíc vzorků bylo 35 tisíc osob neočkovaných, jak se v dokumentu píše na stranách 8 až 10.
Z očkovaných onemocnělo za více než 14 dní po aplikaci druhé dávky okolo čtyř tisíc lidí a cca 13 500 po aplikaci první dávky, jak se uvádí v dokumentu na straně 12.
Začíná doba dovolených s předpokládaným prudkým nárůstem cestování mezi zeměmi. Dá se cestování považovat za ohrožení momentálně velmi příznivého vývoje?
Cestování osob se neukazuje jako významný faktor ovlivňující šíření viru, jak se v dokumentu uvádí na stranách 20 až 26. Ve zprávě je zmíněna i studie SIREN, která dlouhodobě zjišťuje ochranu osob proti nové infekci po prodělaném onemocnění a v tuto chvíli se sledují dvě skupiny s cca 44 tisíci osobami a se závěrem, který je uveden na straně 32:
During the period of time that Delta became prevalent, there has been no increase in PCR-positive participants in the SIREN cohort overall and reinfections remain at very low numbers in individuals previously either PCR positive or seropositive.
Znamená to, že delta mutace je zatím krátká na ty, co onemocnění prodělali, a je jedno, zda onemocnění bylo prokázáno pozitivním PCR testem na začátku nemoci, nebo zda šlo o průkaz jen na základě pozitivity protilátek po prodělaném onemocnění.
Některá medializovaná data o indické, resp. delta mutaci nás tedy zneklidňovat nemají?
K tomu musím říct, že je neuvěřitelné, jak se u nás s čísly o delta mutaci manipuluje. Je nutné u nás přestat mudrovat o očkování dětí, doočkovat seniory a začít sledovat dva zásadní ukazatele pro vyhodnocení klinických a epidemiologických aspektů mutací. Sledování těchto ukazatelů je potřeba ve společnosti, ve které je již většina osob, které onemocnění prodělaly nebo jsou očkovány alespoň jednou dávkou vakcíny proti covidu-19.
Jaké jsou ty dva zásadní ukazatele pro vyhodnocení klinických a epidemiologických aspektů mutací?
Prvním ukazatelem je počet nově – sekundárně, podruhé – infikovaných mezi osobami, které v minulosti covid-19 prodělaly, a také počet nových infekcí u lidí, kteří byli v minulosti proti covidu-19 očkováni. Sledování obou čísel ukáže epidemiologický význam mutací.
Pokud je mutace z epidemiologického pohledu významná, pak bez ohledu na předchozí imunitu vytvořenou očkováním nebo proděláním onemocnění se snadno šíří v populaci, zvyšuje počty hospitalizovaných a počty zemřelých. Tyto údaje je vhodné vykazovat jako týdenní přírůstky mezi nově pozitivně testovanými osobami. Pokud se takto zvýší počet druhotných onemocnění v jednom okrese nebo městě, je vhodné provést i genetickou analýzu vzorků. Tomuto postupu se říká epidemiologický záchyt mutací a neměl by probíhat obráceně, tedy že by se sekvenovaly tisíce vzorků s cílem zachytit mutaci bez ohledu na to, zda má epidemický potenciál.
Co dalšího slouží pro vyhodnocení klinických a epidemiologických aspektů mutací?
Druhým faktorem je sentinelové sledování klinického průběhu onemocnění covid-19 u osob, které jsou PCR pozitivní. Sentinelový způsob znamená, že z každodenní skupiny pozitivně testovaných se podle randomizačního kódu upraveného podle základních charakteristik – osoba, místo čas – vybere cca deset procent osob, kterým se z telefonního centra zavolá v den 5 a den 10 a zjistí se, kdo z nich měl příznaky, kdo je hospitalizován, a později se případně zaznamenají úmrtí. Pokud je v populaci v jeden den například 500 PCR pozitivně testovaných, stačí zavolat jen jedné desetině náhodně vybraných osob a zjištěné výsledky extrapolovat na všechny pozitivně testované.
Co když nadprůměrně porostou počty hospitalizací a úmrtí?
Pokud se bude objevovat trend zvýšeného počtu hospitalizací a úmrtí oproti průměrné hodnotě, pak je třeba sekvenovat kauzální virus a prokázat tento klinický význam mutace viru.
Sekvenování by se ale nemělo dělat obráceně, tedy jako vyhledávání.
Před chvilkou jste zmínil, že je nutné u nás přestat mudrovat o očkování dětí, což je v posledních dnech dost frekventované téma. Podle vás je nesmysl o očkování těch nejmenších byť jen uvažovat?
Je jasné, že potřebujeme především proočkovat vnímavou a ohroženou skupinu obyvatel, což jsou osoby starší 60 let.
Bez plného proočkování se nikam nepohneme a je zcela zbytečné očkovat třeba třicetileté a není třeba vůbec očkovat děti jakéhokoliv věku.
Proočkovanost rizikové skupiny k 17. červnu podle dat Ministerstva zdravotnictví je nízká. Proočkovat alespoň jednou dávkou vakcíny chybí podle věkových kategorií:
80+ 93 372 osob
70–79 196 239 osob
65–69 172 936 osob
60–64 204 338 osob
Celkem 666 885 osob
Osoby starší 60 let přispívají k 95 procentům všech úmrtí. Každodenně umírají osoby starší 60 let a my vesele očkujeme mladé a chystáme se i na kojence!
Zdroj: parlamentnilisty.cz
