Opatření z doby vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) už soud zrušit nemohl, dávno totiž není v platnosti. Proto jen zpětně konstatoval nezákonnost. Jde o další z řady desítek podobných rozhodnutí NSS.
Soud opakovaně zdůrazňuje nutnost náležitého odůvodnění mimořádných opatření vydávaných v boji s onemocněním COVID-19. Pandemický zákon vyžaduje, aby odůvodnění zahrnovalo aktuální analýzu epidemické situace a vyhodnocení konkrétní míry rizika a přiměřenosti nařizované regulace. Opatření z loňského května, které bylo s dílčími modifikacemi v platnosti asi měsíc a nařizovalo ochranu dýchacích cest ve vnitřních prostorách, však prý žádnou ucelenou analýzu neobsahovalo.
Ministerstvo zdravotnictví v jednom odstavci poukázalo na mutace koronaviru. „Ačkoli NSS nezpochybňuje, že v ČR se v době vydání napadeného opatření šířily i nakažlivější mutace koronaviru, nemohou tato strohá konstatování o existenci mutací představovat analýzu ve smyslu pandemického zákona,“ stojí v rozhodnutí soudu.
Ministerstvo se v opatření podle NSS dostatečně nevyjádřilo ani k možným negativním dopadům dlouhodobého používání ochranných prostředků dýchacích cest. Pandemický zákon při tom vyžaduje posouzení rizika souvisejícího s ukládanou povinností.
„Případná rizika spojená s dlouhodobým zakrýváním dýchacích cest přitom nelze brát na lehkou váhu a překlenout je prostým konstatováním, že opatření odpůrce zavedl v zájmu ochrany obyvatelstva před onemocněním COVID-19. Ochrana veřejného zdraví totiž nezahrnuje pouze ochranu před tímto onemocněním,“ napsali soudci NSS.
Ministerstvo pak mělo na základě analýzy racionálně zhodnotit, která epidemická rizika má smysl v zájmu zachování běžného chodu společnosti podstoupit, a která již nikoli. „Přestože NSS respektuje, aby odpůrce postupoval v souladu s principem předběžné opatrnosti a bral tak do úvahy v zásadě nejhorší možné varianty z těch, co mohou nastat, nemůže tento princip vést k absolutní preferenci opatrnosti,“ zdůraznil NSS. Jako odpůrce v řízení vystupovalo ministerstvo zdravotnictví.
„Podle právního názoru České lékařské komory poskytovatel ústavní i ambulantní zdravotní péče je oprávněn, uzná-li to za potřebné, stanovit ve vnitřním řádu nebo v jeho dodatku povinnost pacientů při vstupu do prostor zdravotnického zařízení použít respirátor nebo roušku,“ uvedl ve stanovisku ředitel právní kanceláře ČLK Jan Mach.
Oprávnění takového požadavku poskytovatelům nemocniční nebo ambulantní péče dává zákon o zdravotních službách, kdy mohou podle paragrafu 41 stanovit vnitřní řád poskytovatele.
Roušky či respirátory museli lidé v ČR kvůli koronaviru nosit s přestávkami od 19. března 2020, v první vlně epidemie z rozhodnutí vlády Andreje Babiše (ANO) dokonce i venku bez přítomnosti dalších lidí.
Předloni v létě zůstala povinnost jen v metru a v Praze při vnitřních akcích pro více než sto lidí, loni v létě i přes útlum epidemie museli lidé dál nosit respirátory v hromadné dopravě a vnitřních prostorech. Nový kabinet Petra Fialy (ODS) povinnost zakrývat si nos a ústa postupně zmírňoval od poloviny března. Ve čtvrtek zcela skončila.
S koncem pandemické pohotovosti, který ve středu večer potvrdila Sněmovna, byla ukončená také možnost nechat se jednou za měsíc zdarma testovat na koronavirus. Nově zdravotní pojišťovny platí jen antigenní testy přímo v ordinaci lékaře nebo PCR testy se žádankou. Za potvrzený případ se ale už považuje i antigenní test s příznaky nákazy.
Zdroj: cnn.iprima.cz / idnes.cz
