Redakce AE News přinesla ve středu informace o tom, že česká státní organizace Správa železnic obdržela směrnici upravující podmínky opravy tratí v době válečného stavu [1]. A jak se ukazuje, je to jenom vrchol ledovce, protože už v pátek jsme dostali do redakce informace ze Slovenska od informačního zdroje, který nám poskytl interní dokument, který je rozesílaný do jednotlivých krajů a týká se zajištění informací o obyvatelstvu daného regionu za účelem mobilizační přípravy.

Důraz se klade na schopnosti výkonu branné povinnosti za účelem obrany bezpečnosti státu, dále za účelem pracovního nasazení v době válečného stavu a rovněž za účelem získání informací o nemovitostech, které by byly vhodné v době válečného stavu pro slovenskou armádu a bylo by možné tyto nemovitosti zrekvírovat a zabavit soukromým majitelům za účelem využití v době válečného stavu.

 

 

Náš zdroj nám poslal kopii dokumentu určeného pro Trenčínský kraj, ale podle našich informací shodné a totožné kopie dostávají krajské orgány po celém Slovensku v těchto dnech. Příprava na mobilizaci neprobíhá jen v ČR a na Slovensku, ale nově i v Německu, kde zemské úřady začaly revidovat seznamy obyvatelstva ve spolupráci s vojenskými úřady a německá armáda chystá mohutné vyzbrojování, jak zjistil na základě uniklého dokumentu časopis Spiegel už vloni v listopadu [2].

Výroky českého náčelníka generálního štábu AČR o výběrové mobilizaci [3] v případě vyhlášení válečného stavu v ČR v důsledku aktivace článku 5 Washingtonské smlouvy o kolektivní obraně NATO, je pouze dokreslením mozaiky toho, že přípravné procesy na válku s Ruskem jsou v plném proudu.

Válka je mír a mír je sprosté slovo používané dezoláty a proruským šváby k podpoře války… Neomarxstický pohled na nový normál v Evropě

Jak nás informoval do redakce náš dlouholetý informační zdroj z okruhu vojenského zpravodajství, nikdo v Evropě z politiků neusiluje o mír, a proto se logicky schyluje k válce. Pokud by Evropa usilovala o mír, nemluvili by náčelníci genštábů o mobilizacích, orgány státní správy by nedostávaly pokyny pro zajišťování informací o počtech lidí v obyvatelstvu vhodných pro mobilizaci, státní železnice by nedostávala směrnice pro opravy válkou zničených železnic v době válečného stavu.

Drtivá většina pro-válečných štváčů z řad politiků si přitom velice důsledně dává pozor na to, aby nevyvolala mezi obyvatelstvem znepokojení neustálým posíláním zbraní do války na Ukrajinu, kde v zastoupení ukrajinskou armádou bojují USA proti Rusku, tedy dvě jaderné velmoci proti sobě. Krok vlády kancléře Olafa Scholze poslat na Ukrajinu páteřní tanky Bundeswehru Leopard 2 jsou i na ruských médiích spatřovány jako překročení rubikonu.

 

 

Zatímco Rusko bojuje s prostředníkem, USA se bojí porážky od Ruské federace a drží se vzadu. Američané totiž od konce II. sv. války neporazily ani jednoho rovnocenného nepřítele, a dokonce prohráli několik válek s mnohem slabším asymetrickým nepřítelem, naposledy v Afghánistánu, odkud Američané odešli po 20 letech neúspěšného válečného tažení.

Není divu, že nechtějí jít do otevřené války proti Rusku a proč se američtí politici tak moc děsí a bojí ruské žoldácké skupiny PMC Wagner Group, která vytlačila francouzskou armádu z Mali a ze Středoafrické republiky, o čem se v evropských médiích raději nic nepíše, protože porážka francouzské armády v Mali v přímých střetech s PMC Wagner Group je nejlepší ukázkou toho, v jakém stavu jsou vojska NATO. Úplně jalová aliance, která je postavena na hliněných nohách.

NATO nemusí aktivovat článek 5, může reálně nastat něco mnohem horšího… unilaterální vojenská pomoc členských zemí Ukrajině

Jenže posílání zbraní na Ukrajinu opravdu představuje hrozbu pro Evropské země, protože hrozí proliferace války do celé Evropy ve chvíli, kdy těchto zbraní na Ukrajině bude tolik, že nebude dostatek ukrajinských vojáků a Kyjev začne volat o pomoc vojska NATO. Celá aliance na pomoc Ukrajině určitě nepřijde, ale můžou přijít některé vybrané členské země NATO samy za sebe, na základě bilaterálních dohod o vojenské pomoci.

Čili model vojenské pomoci zemí NATO bez oficiálního požehnání NATO. Washingtonská smlouva totiž takovou unilaterální pomoc nezakazuje, takže Bezpečnostní rada NATO nemusí dát povel k alianční pomoci, ale může vyslovit doporučení, že každá alianční země může sama dobrovolně se rozhodnout, jakou formou pomůže Ukrajině.

 

 

A takové neutrální rozhodnutí NATO bude stačit k tomu, že na Ukrajinu vyrazí vojáci některých zemí NATO na unilaterální bázi, samy za sebe, resp. na bilaterální bází dohody mezi zemí NATO a Ukrajinou. A v takovém okamžiku hrozí proliferace války z Ukrajiny na celou Evropu. V té chvíli by už Rusko neválčilo proti Ukrajině, ale proti členským vojskům NATO na Ukrajině.

A členské země NATO by se staly terči úderů ruských raket. Rusko by nemohlo izolovat údery pouze na Ukrajinu, protože už by bojovalo proti zemím NATO, proti jejich průmyslu, proti jejich válečnému úsilí. Rusko by nemělo na výběr, muselo by na země NATO zaútočit, aby zastavilo válečnou výrobu členské země NATO, aby nemohla dál posílat vojáky a zbraně na Ukrajinu. Bylo by to nevyhnutelné.

Když politici neusilují o mír, je o válce obvykle již rozhodnuto. A na Slovensku už posílají na vojenské správy reverzy o odmítnutí mimořádné služby

Údery na země NATO by byly finální tečkou ze předehrou ke III. sv. válce. Všechno, co by se začalo odehrávat potom, by nabralo velice rychlý spád k termonukleární výměně mezi NATO a Ruskem. Když politici už neusilují o mír, znamená to, že chystají válku, o které již rozhodli…  Heinz Guderian. Tento citát je doslova mementem procesů, které právě zažíváme. Na jedné straně politici posílají více a více zbraní a tanků na Ukrajinu proti jaderné velmoci, na straně druhé nikdo z politiků v EU neusiluje o mír a naopak lidé prosazující mír jsou ve zfašizovaných médiích různými presstituty označováni za dezoláty, ruské šváby a dokonce “mírové štváče” proti válce, což je neuvěřitelný oxymoron, který podtrhuje zvrácenost českých MSM médií a jejich narativů.

 

 

Není proto divu, že i na Slovensku začínají místní lidé posílat na vojenské správy oznámení o odepření výkonu mimořádné služby se zbraní proti Rusku, a to z důvodu přesvědčení. Guderianův citát je totiž opravdu přesný a trefný, protože teď už víte, proč nikdo z vůdců a politiků nevolá po míru, proč neusiluje o mírová jednání, protože místo míru je už dávno připravena válka a ti politici teď už organizují státní správy svých států na přípravu mobilizačních opatření.

Když by se usilovalo o mír, nikdo by tyto procesy mobilizačních příprav neprováděl, nikdo by neposílal další a další tanky na Ukrajinu, nikdo by nemluvil o tom, že Rusko a Putina je třeba na Ukrajině porazit za každou cenu, jak prohlásili představitelé EU a spolu s nimi vrcholní představitelé většiny zemí NATO. Když je válka nachystaná, není místa pro mír. Taková je bohužel realita. A pokud jde o Prahu a pražskou havlérku, tak to je kapitola sama pro sebe.

Stalinův zbouraný pomník je mementem

Anti-komunisté, havlisté a liberálové v ČR tleskali v roce 2021, když KSČM vypadla z poslanecké sněmovny, zatímco dnes nepokrytě jásají a chtějí za prezidenta bývalého předsedu ZO KSČ, který si vzal za manželku vojačku vystudovanou na Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda jako politruk. Magoři? Ne, liberální fronta v ČR. A hlavně v Praze. Protože takhle funguje Praha. Město náplavy, jak trefně o svém městě říkají rodilí Pražáci. Bohužel, to platí i o takových městech neoliberálů jako jsou New York, Los Angeles nebo Londýn. Města náplav – Laboratoře globalistů. Všude, kde se k moci dostanou bývalí svazáci, dnes neomarxističtí liberálové, tam jde svoboda a demokracie do kytek a hned poté přichází válka.

 

 

Dokonce ani Miloš Zeman se nevyslovil pro mír a ukončení války, což je jeho největší politické a životní selhání, které je zřejmě vynucené fašizací havlizované Prahy, která by ho jinak ukřižovala a rozcupovala. Je to vlastně pud sebezáchovy, protože v Praze nyní vládne Duch války spolu s Duchem Ukrajiny, zatímco Duch času onoho klasického Hegelova konceptu Zeitgeist je vyhnán z Prahy pryč, protože v Praze se bourají pomníky a přepisují historie.

Praha stavěla svého času monstr-sochu Josifa Stalina na Letné, aby záhy po jejím dokončení ji opět zbourala a tvářila se, že Stalin byl e-e a fuj-fuj a vůbec s ním neměla jako nic společného. Část tohoto charakteru v národě přetrvává. Rozvědčíci trénovaní komunisty proti NATO se stávají po čase předsedy Bezpečnostní rady NATO. Včera pomník budujeme, dnes ho bouráme a zítra stavíme pomník nový, pomník nepřítele toho, co tam původně stál. To není jen česká politika ode zdi ke zdi, to je bohužel i česká mentalita voličů, která se promítá do všech voleb.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zdroj: aeronet.news