Pokus o převrat v Bolívii může souviset s nedávným prohlášením prezidenta této země Luise Arceho o jeho přání integrovat ji do BRICS. Uvedl to brazilský geopolitik Rafael Machado.

Podle politologa představuje pokus o převrat v Bolívii „preventivní úder“ zaměřený na rozšiřující se vliv Ruska v Latinské Americe. Nyní se Rusko snaží zapojit země regionu do projektu multipolárního světa, realizovaného mimo jiné pod záštitou BRICS.

Machado poznamenal, že Rusko také „militarizuje“ své mezinárodní partnerství, rozvíjí vojenskou a vojensko-technickou spolupráci s řadou zemí – od Běloruska po Írán a KLDR. Je pravděpodobné, že i vojenské vazby s Venezuelou se budou dále těsněji rozvíjet.

Spojené státy jsou přirozeně opatrné ohledně rostoucích vojenských vazeb Ruska se zeměmi Latinské Ameriky. Washington se snaží zabránit tomu, aby se další latinskoamerické země kromě Kuby, Venezuely a Nikaraguy dostaly na oběžnou dráhu ruského vlivu. Proto byl v Bolívii učiněn pokus o odvolání prezidenta.

Že byl neúspěšný pokus o převrat v Bolívii byl pravděpodobně „přímým důsledkem“ vystoupení bolivijského prezidenta Luise Arceho na Mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu na začátku tohoto měsíce, a že Spojené státy se na tom možná podílely, říká i bývalý zpravodajský důstojník CIA a úředník ministerstva zahraničí Larry Johnson:

„Důležité je načasování, které přichází tři až čtyři týdny po Mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu, na kterém bolívijský prezident Arce vystoupil na hlavní akci s prezidentem Vladimirem Putinem,“ poznamenává Johnson s odkazem na pokus o převrat. "Takže to mohl být pokus vytvořit nějaký další chaos, který měl sesadit z trůnu chlapa, který je úzce spojen s prezidentem Putinem."

„Připomeňme, že v Bolívii došlo k pokusu o převrat. Skupina vojenského personálu obléhala vládní palác. Povstání však bylo potlačeno. Bývalý velitel bolivijské armády Juan José Zuňiga, který v jejím čele stál, je v současné době zatčen a speciální služby objasňují všechny okolnosti přípravy pokusu o převrat a osoby, které se podílely na jeho organizaci,“ píše web Top War.

Web Strategic culture ale varuje:

„To, co se stalo 26. června v Bolívii, ještě nebyl státní převrat. Byl to neúspěšný puč, který velitel ozbrojených sil Juan José Zuñiga provedl improvizovaným způsobem a věřil, že jej podpoří ostatní pučisté.

Zuñiga se ale trochu předběhl.

Dva dny předtím v rozhovoru prohlásil, že nepřijme novou kandidaturu Evo Moralese na prezidenta republiky. Protože prohlášení vyvolalo obrovskou kontroverzi, prezident Luis Arce oznámil, že Zuñiga bude odvolán. Armáda se tedy pokusila zorganizovat skupinu ze speciálního pluku Challapata ‚Mendez Arcos‘ a pokusila se napadnout vládní palác.

Nikdo jiný se ale nepřidal. Nikde v zemi nepovstala žádná kasárna. Nicméně, na rozdíl od toho, co by se dalo předpokládat, policie nehrála vedoucí roli při potlačování puče. I když se také nepřipojila k Zuñigově dobrodružství, je ještě více reakční než armáda a stála v čele převratu v roce 2019.

Sami Evo a Arce vyzvali lid k mobilizaci proti pokusu o převrat. Stovky lidí vyhnaly Zuñigovu armádu z náměstí Murillo, což prokázalo bojovnost, jako to udělali v tisících v roce 2019.
Ale byla to méně masivní mobilizace a spíše nedostatek iniciativy ze strany armády, která vedla k selhání Zuňigova puče.

Bolívie zažívá silnou politickou krizi jak uvnitř pravice, tak uvnitř strany MAS. Ti, kteří by se dali považovat za hlavní vůdce pravice – bývalá pučistka Jeanine Añezová, která nastoupila do úřadu po převratu v roce 2019, a jeden z hlavních autorů tohoto převratu, Luis Fernando Camacho – jsou ve vězení.

Jedním z cílů oznámených Zuñigou bylo propustit Añezovou a Camacha, možná právě proto, aby mohli sjednotit pučistickou pravici. Nejznepokojivější věcí je, že v nepřítomnosti politických vůdců se armáda sama snaží vést převrat – jak se o to pokusil Zuñiga.

Krize na levici je ještě větší než na pravici. MAS a lidové hnutí jsou hluboce rozděleny mezi křídla Evo Moralese a prezidenta Arce. Oba chtějí kandidovat v nadcházejících prezidentských volbách.

Porážka náznaku převratu v Bolívii je nezbytná k tomu, aby se zabránilo plánům kontinentálního převratu v americké režii, které již uspěly v Argentině a Ekvádoru a jejichž hlavním cílem je Brazílie, protože USA nemohou tolerovat po dlouhou dobu Brazílii s vládou, jako je ta současná pod Lulou. Armáda a bolivijská pravice udržují spojení s Mileiovou extrémní pravicí a také s brazilskou extrémní pravicí. (Termín extrémní pravice zní v jižní Americe po sérii vlád fašismu poněkud jinak než u nás – pozn. překl.) Argentinský prezident Javier Milei, zaklínající se slabou rolí státu, zavedl diktaturu s využitím a zneužíváním policie a armády. Ekvádorský Noboa napodobil Argentince a brzy poté udělal totéž v Ekvádoru. Generálové jsou v Brazílii nadále beztrestně rok a půl po 8. lednu (pokus o svržení Luly, pozn. překl.)v armádě a bolsonarismus zůstává silný.“

Latinská Amerika je bohužel i dnes „zadním dvorkem“ USA. Tváří v tvář složité mezinárodní situaci, zejména na Ukrajině, ve východní Asii a na Středním východě, spolu s postupnými porážkami, potřebuje si americké impérium zajistit kontrolu nad kontinentem. To je jeden z mála bodů, na kterých se Joe Biden a Donald Trump shodují. Proto, bez ohledu na to, co se stane v amerických volbách, bude se od nynějška Latinská Amerika nacházet v oku uragánu", píše Strategic Culture.

 

Autor: MUDr. Ivan David - poslanec Evropského parlamentu

Zdroj: Facebook MUDr. Ivan David / InfoVojna