USA: Dne 5. května schválil soudní výbor amerického Senátu zákon o kartelech NOPEC ( No Oil Producing and Exporting Cartels Act ), neboli zákon o kartelu producentů a vývozců ropy .
Ve skutečnosti je návrh zákona namířen proti jednomu kartelu – OPEC ( Organizace zemí vyvážejících ropu, OPEC ). OPEC je mezinárodní mezivládní organizace vytvořená zeměmi produkujícími ropu za účelem kontroly kvót na produkci ropy. Byla založena na konferenci v Bagdádu ve dnech 10. – 14. září 1960 z iniciativy pěti zemí produkujících ropu: Íránu, Iráku, Kuvajtu, Saúdské Arábie a Venezuely.
V současnosti OPEC zahrnuje 13 zemí: Alžírsko, Angola, Venezuela, Gabon, Irák, Írán, Kongo, Kuvajt, Libye, Spojené arabské emiráty, Nigérie, Saúdská Arábie, Rovníková Guinea. Členské země OPEC kontrolují asi 2/3 světových zásob ropy (přibližně 1 200 miliard barelů). Tvoří asi 35 % světové produkce a téměř polovinu světového exportu ropy.
V listopadu 2016 se objevil rozšířený formát dohody nazvaný OPEC +, když Ruská federace uzavřela s OPEC dohodu o koordinaci akcí v oblasti regulace těžby a vývozu černého zlata. Kromě Ruska se OPEC+ účastní devět zemí – Ázerbájdžán, Bahrajn, Brunej, Kazachstán, Malajsie, Mexiko, Omán, Súdán, Jižní Súdán. OPEC+ tvoří asi 55 % celosvětové produkce černého zlata. Šedesátileté zkušenosti organizace ukazují, že má skutečně schopnost řídit ceny na světovém trhu s ropou prostřednictvím dohod o kvótách na její produkci a export.
Z předních producentů ropy mimo OPEC+ jsou Spojené státy americké; jejich podíl na celosvětové produkci ropy v roce 2020 odhaduje British Petroleum na přibližně 17 %. Dále Kanada (6,1 %), Čína (4,7 %) a Brazílie (3,8 %). Klíčovými postavami v OPEC+ jsou Ruská federace (12,6% podíl na světové produkci) a Saúdská Arábie (12,5%).
Návrh zákona NOPEC se zaměřuje na OPEC+, skupinu 23 zemí vedenou Saúdskou Arábií a Ruskem. Jedna z iniciátorek projektu, senátorka Amy Klobuchar , uvedla, že mezi terčem aktu by mohly být ruské společnosti, „pokud jsou zapojeny do kartelových aktivit, které narušují volnou soutěž “ .
Přestože jsou Spojené státy v současnosti zemí s nejvyšší těžbou ropy, naprostá většina ropy vyprodukované ve Spojených státech je určena pro domácí spotřebu. Malá část produkce jde na zahraniční trh. V žebříčku zemí z hlediska exportu ropy zaujímají Spojené státy až osmou příčku. Kromě toho se Spojené státy současně s vývozem ropy zabývají jejím dovozem (některé druhy pro americké rafinérie). USA samozřejmě mají zájem udržet ceny ropy na rozhodně vysoké úrovni, ale nepotřebují přemrštěné ceny černého zlata. To zvyšuje náklady v ekonomice USA, která spotřebovává obrovské množství ropy.
Washington již několik měsíců vyjednává se Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty, aby oni a jejich partneři v OPEC a OPEC + zvýšili produkci ropy a omezili růst cen černého zlata. Vyjednávání nepřineslo Washingtonu úspěch. Generální tajemník OPEC Mohammed Barkindo z Nigérie ( Mohammed Barkindo ) opakovaně prohlásil, že kartel nebude schopen proplatit export z Ruska ve výši více než 7 milionů barelů denně kvůli nedostatku volné kapacity.
Saúdská Arábie a její partneři jsou s aktuálními cenami velmi spokojeni. A nejde jen o komerční zájem. Rijád už nechce tančit na melodii Washingtonu. Vztahy mezi Rijádem a Washingtonem jsou dnes napjaté.
Paradoxně to byly Spojené státy, které svými sankcemi vůči Ruské federaci vyvolaly růst cen energií. Ceny ropy dnes dosáhly úrovně přesahující 100 dolarů za barel. Šestý sankční balíček EU se nazývá ropný balíček. Počítá s tím, že členské státy EU odmítnou ruskou ropu co nejdříve (do konce roku). Pokud budou ropné sankce proti Rusku fungovat, ceny ropy by mohly vylétnout na 150 nebo dokonce 200 dolarů za barel. Ve stejné době byl Washingtonem iniciován šestý balíček sankcí proti Rusku.
Tato ničivá aktivita Washingtonu ohrožuje, že nejprve v Evropě a poté na celém světě vypukne globální energetická krize. Pamatujeme si, že již téměř před půl stoletím (v roce 1973) byla energetická krize spojená se čtyřnásobným zdražením černého zlata. SSSR a dalších socialistických zemí se to však nedotklo. A nyní může energetická krize zachvátit celý svět a vyvolat globální ekonomickou krizi. Hlavním viníkem bude Amerika, která šíleně rozdmýchává oheň sankční války proti Rusku.
Podstatou NOPEC je dát americkému ministerstvu spravedlnosti pravomoc podávat žaloby na členy OPEC za porušení antimonopolních zákonů. Porušení musí být určena na základě kritérií, jako je dodržování nebo nedodržování antimonopolních zákonů USA. Prvním z nich je Shermanův antimonopolní zákon z roku 1890. Pak bylo díky tomuto zákonu možné dosáhnout dezagregace ropného trustu Johna Rockefellera Standard Oil. Disagregace byla provedena, ale řada nových společností stále zůstala pod kontrolou Rockefellera, když mezi sebou uzavřely kartelovou dohodu. Poté se začaly přijímat protikartelové zákony. Radikálního vítězství nad monopoly ve Spojených státech nebylo dosaženo. A od dob prezidenta Reagana se na antimonopolní zákony ve Spojených státech obecně zapomnělo. A tak si vzpomněli. Ale ne proto, abychom bojovali proti monopolizaci v americké ekonomice, ale abychom bojovali s OPEC+.
V americkém Kongresu bylo mnoho pokusů (celkem 16) zavést k diskusi různé verze NOPEC. Zdá se, že první byl podniknut v roce 2000, poslední v minulosti. Průběh dokumentu byl však obvykle zablokován v rané fázi. Kongresmani byli prozíraví a uvědomovali si, že přijetí takového zákona by mohlo vést k naprostému chaosu v mezinárodních vztazích a vytvořit pro Ameriku bumerangový efekt. Pravda, jednou v roce 2007, za prezidenta USA George W. Bushe, jedna z verzí zákona prošla Senátem a Sněmovnou reprezentantů, ale neposlali ji prezidentovi k podpisu, protože slíbil, že ji bude vetovat.
Pozorovatelé dnes zaznamenávají mnohem větší podporu návrhu zákona NOPEC v Kongresu USA. Pravděpodobnost, že se NOPEC stane zákonem, je poměrně vysoká.“Vyhlídky na průchod vypadají lépe než za posledních 15 let,” citovala Bloomberg Kevina Booka , generálního ředitele ClearView Energy Partners , jak řekl .
NOPEC má všechny znaky legislativního aktu s extrateritoriálním účinkem. Mechanismus výkonu soudních antimonopolních rozhodnutí vůči jiným státům není v dokumentu upřesněn. Americký soud s největší pravděpodobností jednoduše oznámí skutečnost, že jedna nebo druhá země, která je součástí OPEC +, porušila americký antimonopolní zákon. A pak budou zahrnuty postupy pro uvalení sankcí, které se nyní v Rusku vypracovávají. Počet cílů může narůst až na 23 (počet zemí, které jsou členy OPEC+). Přímé sankce v rámci NOPEC jistě doplní sekundární sankce vůči zemím, které budou nadále spolupracovat se zeměmi OPEC+. A taková spolupráce bude zahrnovat i příjem ropy ze země, která je součástí OPEC+. Mezitím téměř všechny země světa dnes nakupují ropu ze zemí OPEC+.
NOPEC se může stát rozbuškou velké, dokonce celosvětové sankční války. A i tak cena jednoho barelu ropy nedosáhne 100 nebo dokonce 200 dolarů, ale 500 nebo 1000 dolarů. NOPEC je časovaná bomba, po jejímž výbuchu přijde na svět ropná apokalypsa.
Autor: Valentin Jurijevič Katasonov - pôsobil ako konzultant pri OSN, poradca MMF a posledné roky ako profesor na Moskovskom inštitúte medzinárodných vzťahov MGIMO.
Zdroj: reosh.ru
Preklad: tvsalingrad.cz
