První den návštěvy ČLR francouzský prezident tvrdě trval na tom, že čínský vůdce musí přesvědčit svého ruského kolegu Vladimíra Putina, aby ukončil speciální vojenskou operaci na Ukrajině. Aby Si Ťin-pching zavolal Vladimíru Zelenskému a povzbudil ho svou podporou.

Po setkání “bez kravat” na druhý den návštěvy však Emmanuel Macron poskytl komentáře listům Politico a Les Eshos ve zcela jiném kontextu. Byl to pokus dát najevo, že USA neznamenají rozkaz pro evropské země.

Macron prohlásil, že je třeba se zbavit závislosti na dolaru a bránit “strategickou autonomii” Evropy.

Francouzský prezident odmítl “násilně zdůrazňovat téma Tchaj-wanu” a “přizpůsobit se americkému přání”.

“Naší prioritou není přizpůsobovat se programu jiných ve všech regionech světa,” řekl.

“Klíčem k menší závislosti” na Američanech je podle francouzského prezidenta “především posílení evropského obranného průmyslu”, “urychlení boje o jadernou energii a obnovitelné zdroje v Evropě”.

V USA výroky Paříže pobouřily senátora Marco Rubia, který vyzval, aby Francie byla zbavena americké pomoci, konkrétně při přesunu jejích sil do Afriky. Rubio pohrozil, že pokud Macron mluví jménem celé Evropy, “pak bychom měli říci, že se zaměříme na Tchaj-wan a hrozby, které představuje Čína, a vy, hoši, se zabývejte Ukrajinou a Evropou.”

Emmanuel Macron se po návštěvě Pekingu a rozhovoru se Si Ťin-Pchingem “převlekl v letu”. Před našima očima se rodí protiamerická koalice.

Co řekl Si Macronovi

Čína a Francie na závěr summitu vydaly společné prohlášení, ve kterém se dohodly spolupracovat při nastolení míru na Ukrajině, přičemž v závorkách zůstaly různé přístupy:

Čína nechce být stranou konfliktu a navrhuje Francii tutéž linii jednání. Ale Paříž zatím zastává pozici vojenské pomoci Ukrajině.

Přesto je koalice evidentní. Změny v Macronově postoji (od protiruského k protiamerickému) naznačují, že se od Si dověděl něco takového, co ho postrčilo do koalice s Čínou:

1. Si pravděpodobně řekl, že Čína neodvratně zvolila za cíl vybudování nového světového řádu, protože současný systém zjevně selhává. Podařilo se mu Macrona přesvědčit o tom, že je perspektivní, a vybídl Francii (člena RB OSN), aby se k tomuto modelu, konkurentovi anglosaského řádu, připojila. Nabídka padla na úrodnou půdu, protože Anglosasové otrávili hodně francouzské krve. Je symbolické, že francouzský energetický gigant Total několik dní před Macronovou návštěvou uzavřel první kontrakt v jüanech na Šanghajské ropné burze na dodávky LNG do Číny.
2. Si možná slíbil Francii pomoc s vysoce technologickými zakázkami. O tom hovoří zejména kontrakt na nákup 160 letadel Airbus, který Francouzům zajistil tržby kolem 51 miliard dolarů a podporu v konkurenčním boji s americkým Boeingem. Si a Macron se dohodli, že Airbus zdvojnásobí svou výrobní kapacitu v Číně. Dohody byly podepsány také v oblasti jaderné energetiky, větrné energie, vodárenství, zemědělsko-potravinářského sektoru, dopravy.
3. Si pravděpodobně Macronovi řekl, co se stalo se Severními proudy slovy Vladimíra Putina. Zdá se, že do sítě unikly nejen dokumenty o přípravě OSU na ofenzivu, ale také ty, z nichž čerpal Seymour Hersh, když obviňoval USA z odstřelení plynovodů. Ostatně, v USA byli Edward Snowden, Julian Assange a Bradley Manning. Ne náhodou ministerstvo zahraničí ČLR oznámilo, že Čína doufá v co nejrychlejší pokrok ve vyšetřování explozí na Severních proudech, aby se pravda otevřela světu a viníci byli potrestáni. Francie zjevně nechtěla být zapojena do teroristického útoku, odsud posílení antiamerikanismu.

Francie v BRICS je otázka času

Výsledek návštěvy je důkazem posunu těžkých vah Evropy směrem od USA k Číně. Před Macronem byli v Pekingu německý kancléř Olaf Scholz a španělský premiér Pedro Sánchez. To znamená, že EU se v této linii dělí na zastánce americké linie a příznivce Německa a Francie.

Symbolické je, že doprovázející Macrona zastánkyně americké Evropy, předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, se se Si setkala na 15 minut, nebyla viděna ani na velkých akcích, ani v podrobném zpravodajství v čínských médiích.

V současné době diplomatické úsilí Číny zastiňuje úsilí Západu ve všech světových regionech, před těmi, co chtějí vstoupit do BRICS není úniku. Důvodem je, že Čína předčila USA v komerčním vlivu na země světa. To má obrovský význam, i v souvislosti s ukrajinským konfliktem.

Protiruské rezoluce, odhlasované Západem v OSN, jsou v podstatě “koláček s ničím” (bezcenné, pozn. překl.), protože v nich není žádný závazek ke konkrétním akcím proti Rusku. A vzhledem k tomu, že Rusko je součástí BRICS a je významným hráčem v této organizaci, Západ nemá potřebnou podporu pro opatření, která by znamenala zrušení obchodu s Ruskem.

V této souvislosti se zdá, že Francie Emmanuela Macrona pochopila, že protiruská a ještě více protičínská politika vyvětrává, dosáhla krajní meze a je bezperspektivní. Mnohem perspektivnější je připojení se ke spolupráci s BRICS. Francie v BRICS bude prvním krokem v nové světové integraci.

Zdroj: pravda.ru
Preklad: novarepublika.online