Brusel si pod vedením staronové předsedkyně Ursuly von der Leyenové objednal u bývalého šéfa Evropské centrální banky zprávu o ekonomickém stavu Evropské unie. Ta obsahuje i doporučení co dělat, aby se unie vzpamatovala. Je to vlastně popis toho, jak by EU měla spět k větší federalizaci, což by podle Draghiho vyřešilo mnoho problémů.
Vyzdvihuje například myšlenku silného jednotného kapitálového trhu, aby EU mohla lépe konkurovat USA nebo Číně tím, že evropské firmy nebudou závislé na bankovním financování, ale půjdou si pro peníze za investory na trh. A ten je proto nutné zbavit překážek.
Jenže Draghiho zpráva jinak vůbec nijak nezpochybňuje směr, kterým se EU vydala v tvrdém prosazování klimatické politiky, které ji brání v ekonomickém růstu.
„Jak říká stará pravda, žádný systém nemůže být opraven lidmi, kteří nerozumějí tomu, proč je pokažen. Případně si to nechtějí připustit. Draghi jako někdejší konzultant ví, co jeho klient unese a co už ne. A tak když dostal zadání, domluvil se podle veřejně pronesených slov předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se zadavatelem, tedy její Komisí, na dvou tabu – že v doporučeních reportu bude rovnou nedotknutelný evropský sociální model a unijní cesta k dekarbonizaci,“ psal nedávno pro Echo Mojmír Hampl.
A Bloomberg teď docela tvrdě konstatuje, že evropský projekt se blíží bodu zlomu a už téměř ztratil čas, aby „ubránil své místo v brutálním světě“.
The European project is approaching a tipping point https://t.co/vBfiy8Apfp
— Bloomberg Markets (@markets) October 13, 2024
„Pokud chcete být geopolitickou mocí, pak je ekonomická síla klíčovou složkou. Růst produktivity je v Evropě katastrofální. Evropa je stále bohatá, ale rozdíly mezi ní a USA za posledních dvacet let mají obrovské důsledky,“ uvádí profesor Guntram Wolff ze Svobodné univerzity v Bruselu.
Podobně mluví i bývalý polský prezident Aleksander Kwasniewski. „Ve světě se odehrávají velmi hluboké a dramatické změny. A my na ně nemůžeme reagovat správně, protože jsme příliš pomalí,“ uvedl.
Po desetiletích varování a podprůměrného růstu se lídři Evropy náhle potýkají s přívalem důkazů, že pokles se stává nezastavitelným.
Bloomberg cituje francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. "Skutečně věřím, že jsme v ohrožení," řekl Macron začátkem tohoto měsíce na diskuzním panelu v Berlíně. „Během následujících dvou až tří let, pokud budeme dodržovat naši klasickou agendu, budeme mimo trh. Nepochybuji," uvedl Macron.
Zprávu Bloombergu komentoval i ekonom Lukáš Kovanda. „Bloomberg postupně stále se prohlubující zaostávání EU dokládá příkladem amerických technologických gigantů typu Applu. Zatímco dříve pro ně ještě byl trh EU natolik významný, že se pustili do boje s tuhými bruselskými regulacemi, jen aby přístup na něj získali, v případě svých nových AI produktů a vychytávek, například pro mobily, už na to rezignovali. To je mimořádně varovné. Připomíná to situaci před rokem 1989, kdy to tehdy technologicky nejpokročilejší zboží, třeba videorekordéry nebo první počítače Apple Macintosh, bylo také k mání jen za hranicemi zemí socialistického tábora, za hranicemi RVHP. Nyní tedy akorát EU střídá RVHP,“ tvrdí Kovanda.
A vypočítává také, kolik zaostávání Evropy stojí její obyvatele v souvislosti s jejich průměrnou mzdou. „EU ztrácí na USA nepřetržitě od vzniku eura. Pokud by k tomuto zaostávání nedocházelo, plyne z výpočtu agentury, že průměrná mzda v Česku by letos činila přes 70 tisíc korun, namísto nynějších 46 tisíc. Průměrně vydělávající Čech tak na oltář nezvládnutého projektu EU obětuje ze své kapsy ročně zhruba 300 tisíc korun hrubého, tedy nějakých 220 tisíc čistého. Za nezvládnutí projektu EU tak běžný Čech platí měsíčně takřka 20 tisíc korun. Tato částka přitom rok od roku narůstá, jak se prohlubuje zaostávání EU za USA a v mnoha ohledech třeba i za Čínou,“ dodává ekonom.
Zdroj: echo24.cz
