Rok 2025 se stává pro lidstvo klíčovým, protože geopolitické, ekonomické a sociální napětí dosáhne nebývalé úrovně. Množí se vojenské konflikty od Ukrajiny po Blízký východ, zatímco vzestup zemí BRICS a rostoucí izolace Západu nově definují světový řád. Na tomto pozadí se světové mocnosti, které čelí vnitřním krizím a bojům o moc, pouštějí do strategií vtíravé technologické nadvlády na úkor individuálních svobod. Technologie dohledu, stupňující se jaderné hrozby a militarizace společností ukazují na budoucnost, v níž se odpor může stát nemožným. Lidstvo stojí před zásadní a životně důležitou volbou, zda se podřídit novému světovému řádu vedenému psychopaty, kteří si neváží života, nebo se postavit na odpor – možná až na smrt – dříve, než bude na záchranu budoucích generací pozdě.

Nemusíte být věštci, abyste si uvědomili, že na úsvitu tohoto nového roku se celý svět ocitl v éře geopolitických a ekonomických turbulencí nebývalého rozsahu, a to díky apatickým bankéřům, kteří financují všechny neduhy, jež nás sužují. Vojenské konflikty, ekonomické války, rostoucí mezinárodní napětí, informační manipulace a masové sledování nabývají rozměrů, které daleko přesahují tradiční hranice konvenčních konfrontací. Tento nejistý obraz je o to znepokojivější, že problémy, o které jde, hrozí nově definovat svět, jak ho známe, a dokonce jdou tak daleko, že ohrožují budoucnost samotného lidstva.

Třetí světová válka již začala, ale její bojiště se již nenachází v zákopech. Konfrontace se nyní odehrávají na finančních trzích, v měnách a informačních tocích. Konfrontace mezi Spojenými státy a Čínou ohledně de-dolarizace symbolizuje tento boj o ekonomickou hegemonii. Množí se hospodářské sankce, dochází k přehodnocování aliancí a svět se propadá do stále většího chaosu, kdy prudce rostou ceny, je nedostatek zboží a sociální nestabilita postihuje všechny kontinenty. Na pozadí této ekonomické války rozdmýchávají globální elity, shromážděné kolem Davoského fóra a projektu „Velkého resetu“, plameny globálních roztržek. Jejich program přestavby světa zdaleka nezmírňuje napětí, ale naopak zvýrazňuje lidový hněv, který hrozí, že vše pohltí. A v této totální válce se objevuje také nové bojiště v kyberprostoru. Kybernetické útoky, digitální špionáž a manipulace s informacemi se stávají základními zbraněmi v globální konfrontaci, která se odehrává před našima užaslýma očima. Skutečné nebezpečí pro Francii, stejně jako pro další západní země vedené zdegenerovanými mladými vůdci, však může přijít zevnitř. S tím, jak se v jednotlivých zemích prohlubují sociální a ekonomické rozpory, propuká vzpoura a světový pořádek udržovaný policejním násilím a legální korupcí slábne pod rostoucím tlakem lidového hněvu, který je připraven explodovat.

V centru těchto krizí stojí stále stejní globální političtí a ekonomičtí vůdci, jejichž cílem se stále více zdá být totální a tyranská nadvláda na úkor všech demokratických principů a suverenity národů. Globalistický projekt, podporovaný západními mocnostmi, které železnou pěstí vedou mladí lídři WEF, nicméně čelí stále většímu odporu, protože se jako nové mocnosti prosazují rozvíjející se země a alternativní bloky, jako je BRICS. Tento boj o globální hegemonii by však mohl vést k roztříštění světa, ne-li k jeho zničení, což by mohlo mít katastrofální důsledky pro stále nejistější budoucnost z hlediska životaschopnosti.

Například konflikt na Ukrajině, který se zpočátku v roce 2014 jevil jako izolovaná regionální krize, se pod vlivem Sorosových dotací a dotací EU – a motivován skomírajícím, ale agresivním NATO – rychle proměnil v podlou konfrontaci bezprecedentního rozsahu, která se pokouší nově definovat rovnováhu sil v globálním měřítku. To, co mohlo a mělo zůstat lokální válkou, se stalo přímou konfrontací mezi hlavními bankovními mocnostmi, které vždy financovaly západní terorismus proti Rusku, vyostřenou masivními dodávkami zbraní, stále těsnějším spojenectvím kolem NATO a rostoucím ekonomickým napětím, které má zabránit sjednocení skutečné Evropy, od Francie po Rusko, po desetiletí bête noire americké a anglosaské hegemonie.

Ukrajina už není jen sporným územím, ale skutečnou laboratoří technologického válčení, kde bezpilotní letouny, systémy umělé inteligence, vojenské bio-viry a futuristické zbraně mění všechna pravidla vojenského nasazení, kde jsou povoleny všechny špinavé triky. Zatímco ztráty na životech se stále množí, automatizace bojů zároveň vzdálila rozhodující činitele od hmatatelných hrůz války (bankéři a generálové jsou stále dobře chráněni, ale násilně naverbovaní vojáci nyní umírají po statisících) a vytvořila téměř nelidské odosobnění konfliktu. Tato válka se však neomezovala jen na hranice východní Evropy.

Tisíce kilometrů odtud, v Tichomoří, se formuje nové ohnisko napětí. Eskalace nepřátelství mezi Severní Koreou, Japonskem a západními mocnostmi hrozí zažehnutím globálního požáru. Pchjongjang pokračuje ve svém jaderném a mezikontinentálním raketovém programu a otevřeně vzdoruje Západu a jeho spojencům. A Tokio, které čelí rostoucí agresi ze strany Číny a nebezpečí ze strany Severní Koreje, zahajuje program zbrojení, který nemá od druhé světové války obdoby. Tato atmosféra globální eskalace je pouze projevem širší dynamiky, v níž se Spojené státy a jejich spojenci snaží za každou cenu zachovat svou slábnoucí hegemonii, a to znásobením nehorázných konfrontací a nepřirozených spojenectví financovaných CIA a FEDem. Stejně jako akce Tsahalu, jehož odporné činy a každodenní válečné zločiny, při nichž se vraždí děti a bombardují nemocnice a školy, jsou natáčeny a zveřejňovány online na Youtube, jsou tak nechutné, že se z nich chce zvracet. Celé je to pokropeno arogancí a pohrdáním, které těmto krvelačným vrahům v jarmulkách sundalo masky.

Izraelsko-palestinský konflikt, který zdaleka není pouhým územním sporem mezi středoevropskými osadníky a pravými Semity bránícími svou domovinu, získal v kontextu současného globálního napětí zásadní geopolitický rozměr, a to jen proto, aby si zachoval hegemonii, a tedy i ropu, která je pro USA životně důležitá. Kolonialistický projekt Státu Izrael s jeho plánem „Velkého Izraele“, který je založen na nestydatých lžích o nadřazenosti, má za cíl rozšířit své hranice na úkor arabských sousedů. Jejich podnikatelský pseudobiblický „mesianismus“ se zredukoval na pouhou ozbrojenou loupež strategické půdy, která se zintenzivňuje v podobě brutálních represí a systematické genocidy v Gaze a nyní v celém regionu. Izraelské osady by neexistovaly, kdyby je nepodporovaly západní mocnosti, zejména Spojené státy a Evropská unie, které poskytují mediální legitimitu a především vojenské prostředky k udržení této agrese již více než 100 let (Balfour-1917). Masakry civilistů, systematické ničení infrastruktury a vymazávání palestinské identity v Gaze a na Západním břehu Jordánu jsou klíčovými prvky strategie vyhlazování a nuceného vysídlování, jejímž cílem je násilně se zmocnit cizího majetku.

Tato politika spálené země, v níž se Izrael s podporou imperialistických mocností snaží nastolit svůj světový řád prostřednictvím násilí a nadvlády, odráží rovněž záměrnou snahu zmařit vzestup nové multipolarity, ztělesněný vznikem BRICS a nástupem Vladimira Putina k moci, a v konečném důsledku čelit americkým hegemonistickým ambicím. Tato geopolitická dynamika však není pouhou snahou o získání geostrategické moci, ale touhou po úplném zničení starého řádu.

Globalizované síly v čele se západními elitami již neusilují o vítězství ve válkách, ale o zničení všech stop civilizace v její dosavadní podobě s cílem nastolit nový světový řád založený na technologickém dohledu a absolutní kontrole obyvatelstva. Tento proces demontáže starověkého světa za pomoci totální války, bombardování archeologických nalezišť, vyhlazování staletých etnických skupin, dezinformací a manipulace s lidským vědomím má znemožnit jakoukoli formu odporu, a nastolit tak éru totální nadvlády, v níž budou individuální svobody a genealogické a historické kořeny vymýceny ve prospěch technokratického systému globálního dohledu a kontroly.

A v tomto globálním kontextu nebezpečně číhá další přízrak v podobě pokusu o jaderné kataklyzma. Zdá se, že NATO a USA, zahnané do kouta a odhodlané prosadit svou moc tváří v tvář Rusku, Číně a Severní Koreji, v logice neustálých provokací opouštějí odstrašování ve prospěch logiky vojenského soupeření, v němž Rusové opakovaně prokázali svou drtivou převahu. Takže každá nová demonstrace síly ze strany této osy západního zla, každý chybný odhad, každá provokace, které se otevřeně dopouští již více než tři roky, přibližuje lidstvo o kousek blíže ke konečnému chaosu. Otázka, která dnes vyvstává, je otázka připravenosti. Jsme totiž my, lidé, kteří se stali rukojmími těchto bezstátních bankovních sil a těchto zabijáků opojených pýchou, připraveni čelit této ničivé realitě a povstat proti našim vůdcům, nebo budeme i nadále zavírat oči před touto rostoucí hrozbou, v níž jde nejen o naši budoucnost, ale i o životy našich dětí?

Vzestup zemí BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika) zároveň představuje zlomový bod směrem k multipolárnímu světu, kde nově vznikající mocnosti nově definují pravidla hospodářské a politické hry. Rostoucí napětí mezi Spojenými státy a jejich evropskými spojenci odhaluje strategickou nesourodost, která oslabuje jednotu západního bloku tváří v tvář protivníkům odhodlaným těchto trhlin využít. Není pochyb o tom, že znovuzvolení Vladimira Putina v roce 2024 znamenalo pro Rusko a globální geopolitickou rovnováhu zásadní zlom a zbavilo obvyklé hráče jejich arogance. Se zjevnou podporou lidu a rekordní volební účastí se Putin představil jako vůdce Ruska, které je schopno reagovat jako rovný s rovným na otevřenou konfrontaci s degenerovaným Západem, odložit iluze o velikosti BlackRocku a NATO a demonstrovat svou klidnou sílu, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině. Protože čím více ukrajinských protiofenziv selže, tím více peněz BlackRock ztratí, NATO ztratí legitimitu, naši evropští vůdci se ukáží, co jsou zač, a samozřejmě se oslabí Zelenského mafiánská vláda, zatímco pozice Ruska se upevní. Konfliktem vyčerpaná Ukrajina se stává symbolickou arénou, která vytahuje na světlo a potřísňuje skutečné organizátory všech světových nepokojů ve válce, jejíž sázky sahají daleko za její hranice.

Na pozadí těchto globálních otřesů jsou zatčení Pavla Durova, tvůrce Telegramu, pokus Evropské unie nasadit náhubek „X“ Elona Muska, zákaz zahraničních médií, jako jsou RT a Sputnik, zatýkání „whistleblowerů“ ve Francii a kontrola internetu společností Google důkazem paniky těchto vůdců, kteří nejsou schopni vést svou odpornou politiku beze strachu a nátlaku. Tato zatýkání symbolizují přitvrzení autoritářských režimů po celém světě, které se snaží kontrolovat veškeré informační narativy, což je stejně zásadní jako samotná území, protože odhalení pravdy o jejich činnosti představuje pro světové politické elity přímou hrozbu. Především však jde o represivní varování všem, kdo zpochybňují oficiální narativ této krvežíznivé kasty. V době, kdy státní dezinformace a všudypřítomný dohled utvářejí naši realitu, je nezbytné zpochybnit skutečný cíl, který se za touto kontrolou informací skrývá. Jde pouze o nastolení totální nadvlády nad svědomím a svobodami lidí, nebo chtějí především zabránit tomu, aby vyšly najevo důkazy o jejich přečinech, které by je nevyhnutelně přivedly před popravčí čety jako Ceausescu?

A návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, který vyvolá viditelnou paniku mezi touto kastou globalistů připravených udělat cokoli, aby zůstali ve stínu, by mohl situaci ještě zhoršit a dovést nás k rozhodnutí přijmout politiku spálené země a obětovat celý svět, pokud ho nedokážou ovládnout. Toto vyvažování totiž nejenže překresluje globální aliance a posiluje ekonomické a strategické selhání Evropy, která se nyní ocitla mezi dvěma póly s protichůdnými ambicemi, ale také odhaluje soukolí a hráče, kteří utvářeli náš moderní svět po více než 200 let.

Předpověď, že „příští válka bude jaderná“, se zdá být stále méně sci-fi a stále více realitou. Svět balancuje na ostří nože a každá demonstrace síly, ať už ve vodách u Tchaj-wanu, na ukrajinských pláních nebo v napětí v Perském zálivu, přibližuje okamžik, kdy odstrašení ustoupí čisté destrukci. A jejich ničivé důsledky pro obyvatelstvo a infrastrukturu ukazují, že jaderná válka nebude jen hollywoodským Armagedonem, ale brutální proměnou našich životů. Proto je tváří v tvář této hrozbě nejdůležitější připravenost a je třeba vážně uvažovat o konkrétních řešeních k omezení rizik, jako jsou protiradiační kryty, zásoby potravin a strategie přežití. Ale i v tomto případě se spokojíme s konstatováním, že odstrašení selhalo, nebo jsme připraveni podniknout kroky k zabránění jaderné války tím, že pověsíme vysoko ty, kteří jsou za toto mesiášské fiasko lidstva zodpovědní?

Centralizace moci a autoritářské směřování, které ve Francii ztělesňuje Macronovo možné použití článku 16, ekonomické reformy, jejichž cílem je destabilizovat základy země, a plány na územní fragmentaci jsou ozvěnou celosvětového hnutí zpochybňujícího národní státy. Tato logika ničení demokratických struktur a absolutní kontroly připravuje půdu pro nastolení globalizovaného technokratického systému, v němž bude odpor téměř nemožný. A v tomto chaotickém kontextu, který předznamenává začátek roku 2025, se země jako Francie, ale i všechny země účastnící se této mafiánské Evropské unie, ocitají na rozhodující křižovatce, kde čelí rozhodnutím, která postupně podkopávají jejich suverenitu a ničí jejich ekonomiky, aby se podřídily Spojeným státům, stejně jako pod záštitou Macrona, o jehož nelegitimitě již není pochyb.

Nedávné iniciativy, jako jsou dekrety povolující převod veřejných akcií na neprůhledné subjekty, klasifikace „tajné obrany“ a nadměrný počet pozměňovacích návrhů 49-3, odhalují strategii skrytou pod rouškou zákonnosti, ale zaměřenou na další oslabení národní nezávislosti. Plány institucí, jako je „France Travail“ a „Agence Française de Développement“, podporují dynamiku závislosti, zatímco separatistická hnutí, například v Savojsku, na Korsice a ve francouzských zámořských územích, jasně zpochybňují územní suverenitu. Všechny tyto prvky jsou součástí globalistické, protifrancouzské a protikřesťanské agendy, jejímž cílem je nastolit nadnárodní moc, která je stejně nelegitimní jako masožravá.

V roce 2024 už svět nebyl jen vojenským nebo diplomatickým bojištěm; stal se informačním, ekonomickým a kybernetickým bojištěm, kde každé rozhodnutí, každý pohyb, každá interakce může mít radikální důsledky pro budoucnost lidstva. Tváří v tvář této existenční hrozbě se občanský odpor snaží organizovat, ale naráží na zkorumpovanou mediální mašinérii, která se přizpůsobuje oficiálnímu diskurzu, a na policejní síly, které se staly milicí arogantních tyranů. Dezinformace, manipulace s fakty a marginalizace disidentských hlasů se stávají překážkou znovuzískání naší suverenity a svobody. Kolektivní uvědomění však zůstává klíčovou pákou, jak této naprogramované dekonstrukci zabránit.

Na obzoru se rýsuje rok 2025 jako rozhodující zlom v dějinách lidstva, kdy se geopolitické napětí, vnitřní mocenské boje a existenciální hrozby sbíhají a vytvářejí jeden z nejchmurnějších obrazů. Naše civilizace je na pokraji zhroucení, ponořená do bezprecedentní ekonomické, informační, klimatické a vojenské války, v níž velmoci bojují na všech frontách, aby si zajistily kontrolu nad naší budoucností. Ukrajina, Blízký východ, vzestup Číny, vměšování finančních mocností do vnitřních procesů států a radikalizace zavrženíhodné izraelské politiky, to vše svědčí o stále rozvrácenějším světě, v němž lidstvo již zřejmě neusiluje o mír, ale spíše o zničení našich civilizačních základů. Přízrak jaderné války, globální ekologické a hospodářské krize a vnitřní střety ve společnostech na pozadí sociálních zlomů situaci ještě zhoršují.

V centru tohoto zmatku je dystopická budoucnost, v níž se suverenita národů a individuální svobody redukují na nic. Otázkou je, zda lidstvo dokáže této pekelné mašinérii nadvlády vzdorovat, nebo zda se nechá pohltit nezvratným procesem dehumanizace. Celkově se rok 2025 rýsuje jako jedna z nejhorších dob, jakou kdy lidstvo poznalo. Jedná se o klíčový okamžik, kdy volby lidstva rozhodnou o tom, zda se propadneme do naprostého chaosu, nebo zda se nám podaří situaci zvrátit.

Čas se krátí a tváří v tvář této hrozbě je nyní nutné zvolit mezi podřízením se, nebo odporem. Bude však ještě možné se bránit uvězněním vůdců a osob zodpovědných za toto šílenství dříve, než bude pozdě?

Zdroj: jevousauraisprevenu.blogspot.com
Preklad: zvedavec.news